Svůj boj s vedením města o záchranu kolonie ve Wintrově ulici liberečtí zahrádkáři zřejmě prohráli. Vedení města rozhodlo, že zde skutečně postaví velký protipovodňový park za 109 milionů korun. Je to drahý nesmysl, zní od zahrádkářů i liberecké opozice.

Vedení města Liberce se na základě občanského odporu ze strany zahrádkářů zabývalo různými variantami a přece jen jim vyšlo jako nejlepší realizovat ve Wintrově ulici protipovodňový park, který by ochránil liberecké centrum.

„Čtyři měsíce jsme se věnovali studium alternativních, ze kterých stejně vzešlo, že jediné, co by se mohlo odehrát za stejné, ne-li větší peníze na pozemcích, které nepatří městu, je vztyčit zdi a část zahrádek zachovat. Ovšem za cenu, že tam ten povodňový park nebude,“ uvedl náměstek primátora Jiří Šolc ze Starostů pro Liberecký kraj, který má problematiku v gesci.

Podle nás, ale i podle architektů je to zajímavá a tak chtěná varianta.  Je prostě lepší povodňový park vytvořit jako kvalitní veřejný prostor a přírodě blízké opatření,“ vysvětlil postoje vedení Liberce Šolc a upozornil, že varianta záplavového parku je v územním plánu Liberce od roku 1984. „To ale není nic proti zahrádkářům. Rád bych také upozornil na to, že jsme si to nevymysleli, v územním plánu tuto variantu má Liberec již téměř 40 let,“ dodal Šolc.

Opozice s ním ale nesouhlasí. Upozorňuje na to, že vytvoření parku za 109 milionů ochrání jen zhruba třetinový majetek. „„Každý, i méně svéprávný člověk, si spočítá, že tohle nějak nevychází. Kdyby to bylo naopak. Ale dát skoro 3 x víc peněz na ochranu majetku, než je jeho hodnota? To opravdu nedává smysl,“ komentuje záměr, prosazovaný především Starosty a náměstkem Šolcem, Zuzana Kocumová z LOL-Liberec otevřený lidem.

„Možná tu absurditu chápe každý, kdo složitě vydělává – a také investuje své peníze. Ne tak vedení města, které tyto úvahy naprosto míjí, i přes zoufalou finanční situaci, ve které Liberec je,“ dodává její kolega, zastupitel Jaromír Baxa.

A kdy se budou zahrádkáři muset vystěhovat? Podle náměstka Šolce to rozhodně nebude hned. „Podle mě je to běh na dlouhou trať. Teď se budou muset nechat zpracovat nejrůznější studie, návrhy, rozběhne se maraton různých povolovacích řízení. To myslím bude trvat tak dva, tři roky,“ říká náměstek. „Teprve potom půjde žádost na ministerstvo zemědělství. Investorem a stavitelem bude totiž Povodí Labe, takže to si vyžádá také své lhůty. Tady se bavíme o několika letech celkem,“ shrnuje Jiří Šolc.

Koho rozhodnutí rady města mrzí nejvíce, jsou samotní zahrádkáři ze Wintrovy ulice. A není jich málo. Jedná se o stovky lidí, kteří dohromady užívají zdejších 67 zahrádek. Podle nich například současná koalice absolutně rezignuje na městotvorný a ekologický přínos zahrádek.

„Velmi nás mrzí rozhodnutí vedení města, které poškodí sedmdesát zahrádkářů a jejich rodiny. Město ignoruje ekologický přínos zahrádek a zahradničení pro centrum města, které se údajně snaží chránit. Hodlá vyměnit stromy, květiny a včelstva, jež opylují široké okolí, za uniformní travnatou placku. Zbaví se tak užitečného bezúdržbového místa, za které zahrádkáři řádně platí nájem a nahradí ho parkem, o který se bude muset starat. Vždyť v okolí jsou zelené plochy, o něž se město očividně nedokáže postarat a je spíše o strach tam chodit,“ uvedl pro Náš Liberec Pavel Mraček, předseda místních zahrádkářů.

Podle Pavla Mračka je také tristní způsob, jakým vedení města s lidmi komunikuje. Připomeňme, že o plánu zrušení jejich kolonie, se zahrádkáři dozvěděli v zimě až z televize. Upozorňuje také, že u sousedů si podobných občanských aktivit váží daleko více. „Komunikace města s námi, je stále stejná, tj. žádná. Město nemá zájem ani nabídnout nám náhradní plochy, kam bychom se mohli přesunout. V ČR žel neexistuje zákonná povinnost, jako v sousedním Německu, aby při rušení kolonie bylo automaticky nabídnuté jiné místo. Liberec tak bude opět chudší. Jak finančně, tak ekologicky,“ dodává Pavel Mraček.