Podivný, nevděčný a hlavně krátkozraký pohled mají politici  vůči životnímu prostředí. Ani ti v Liberci nejsou výjimkou. Jakoby jim nedocházelo, že peníze jednou můžou být úplně k ničemu, až si za ně nebude co koupit.

Nejnověji je to vidět na příkladu, který má vedení města Liberce vůči lesům na horách, které severní metropoli obklopují. Zatímco jinde by možná za takové prostředí byli rádi a chránili jej, zde to vypadá, že se raději dá všanc a v plen místním i přespolním predátorům, jejichž cíl je jediný – vytřískat ze všeho co nejvíce peněz bez ohledu na následky.

Již v minulém období reálná koalice, která nyní na radnici dnes pokračuje v oficiální podobě, tedy Starostové, ANO a ODS, dala doslova v plen pláně Ještědu slovenskému dravci z Tatra Mountains Resorts (TMR), který zde chce kácet a holit místní svahy, co to půjde. Jediný náš web v té době upozorňoval, jakým způsobem podniká na domácí slovenské půdě a jaký to má dopad na místní přírodu i dostupnost lyžování.

Marně. TMR má své lidi v libereckém ANO i v zastupitelstvu a z ostatních politických stran mu jdou také pěkně na ruku. Těch pár zelených zastupitelů, kteří byli proti, nezmohlo nic. Už dnes se ukazuje, že v době kdy nastává daleko sušší epocha, než jsme si uměli představit, nebudou plány na odlesnění ještědských svahů to nejlepší, co místní přírodu a obyvatele může potkat. Navíc zisk poteče úplně jinam než do městské kasy. Voda pak asi nepoteče vůbec.

Aby tomu nebylo málo, vytáhli zdejší Starostové pro Liberecký kraj další ze „zombie projektů“, se kterými přišla v minulosti slavná ODSyner. Už tu máme zastavění „Papírového náměstí“ monobloky, „viladomy“ (rozuměj sídliště) u muzea, tak proč ještě ne lanovku z Lidových sadů na Bedřichov. Ona má totiž stát pár set milionů a v Liberci nebude tak těžké uhodnout, kdo se na ni celý klepe.

Ještě bizarnější je pak argumentace těch, co pořízení lanovky v územním plánu schválili, včetně jejich placených novinářských apologetů. „Ono to stejně nakonec nebude“ zní hlavní argument vůči kritikům, kteří dokládají, že to „ono, co nakonec stejně nebude“ bude stát pěkných pár set tisíc korun, které se vydají právě na zakreslení v novém územním plánu. Chápe někdo normální, proč se tedy ty peníze vynakládají, když „to nakonec stejně nebude“?

Zřejmě je potřeba posichrovat si do budoucna případné další kšefty, které byly již jednou naplánovány, těžko hledat racionálnější vysvětlení. Nicméně je to krajně sebevražedné chování, podobný přístup k životnímu prostředí a může se nám všem, kvůli těm kšeftům nemnohých, vymstít dříve než si myslíme.