Volně navazujeme na předchozí článek a téma věnujeme dnešnímu Dni svobody tisku. Liberecký kraj si letos nebývale navýšil prostředky na vlastní propagaci. Ty dosáhly bezprecedentních 15 milionů korun. Skrze tyto peníze si nakupuje i PR v médiích, ale spolu s ním si tak může svazovat i místní novináře. Nelze si namlouvat, že politici, kteří finance drží, s tím nepočítají.

Vypadalo to na zajímavý projekt

Liberecké zprávy se spouštěly s plnou parádou  zhruba před půl rokem. Oba jejich zakladatelé, jablonečtí novináři  Tomáš Tesař a Jan Stránský slibovali „profesionální, striktně nezávislý, kompetentní digitální deník“ plný informací „věrohodných, analytických, pravdivých, do hloubky se nořících. Ale i prostě odpočinkových. Za všech okolností ovšem novinářsky kvalitně zpracovaných. Svobodných.“ Tolik citace původních předsevzetí, které i u našeho webu vzbuzovaly nemalé naděje a očekávání, protože dalšího kvalitního a analytického média by našemu městu i kraji bylo více než třeba.

Jenomže kýžené a očekávané tak úplně nenastalo. Říkat, jak jsem zkušený novinář, který přináší kvalitní a do hloubky zaměřené informace je jedna věc a skutečně to dělat, je věc druhá. Veliká očekávání a příslib kauz a analytické žurnalistiky se po půl roce fungování Libereckých zpráv nenaplnily.

Pod taktovkou Jana Stránského (druhý z majitelů Tomáš Tesař se dle vyjádření zaměřuje spíše na fundraising) se web stal do velké míry pouze přetiskovacím strojem na zprávy ČTK, s občasným komentářem nebo rozhovorem. Slibované kauzy a analýzy se nedostavily. Ani to není nic, co by mělo být předmětem kritiky. Život regionálních médií není snadný.

Podpora od kraje nebo kupování si žurnalistů?

Jak se ale naší redakci podařilo zjistit, Liberecký kraj zaplatil před pár týdny Libereckým zprávám 50 000 Kč za seriál „Liberecký kraj 15 let v Evropské unii“. Nechme poněkud stranou skutečnosti, že jde často jen o přetiskování oficiálních sdělení kraje, které se objevují jako normální tiskové zprávy. To je v Liberci nešvar, který praktikovala před lety například společnost Kalendář Liberecka patřící místním politikům ODS.

Důležitější ale je, že tyto, zatím nikterak velké peníze mají ještě jeden a nelze si namlouvat, že zrovna s ním krajské vedení primárně nepočítá. Těch 50.000 oficiálně za články o EU se pak odráží v samotné produkci Libereckých zpráv, která již není označena jako komerční sdělení. Příkladem může být rozhovor jednoho z tvůrců Libereckých zpráv Jana Stránského s poslancem za Starosty a někdejším starostou Jindřichovic pod Smrkem Petrem Pávkem.

Rozhovory na téma „Proč jste tak skvělý?“

Stránský bez odporu přejímá Pávkovo nepravdivé tvrzení, jak se v mezičase, kdy dělal starostu a než se stal poslancem, vlastně živil jako farmář. Zapomíná na takovou drobnost, že Petr Pávek získal na základě své stranické příslušnosti ke Starostům finančně zajímavý post ředitele Domova důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem. Kauze kolem politických, kdy zástupci a spřízněnci na kraji vládnoucích stran dostávali lukrativní místa ředitelů domovů důchodců a jiných sociálních zařízení, jsme se obsáhle a jako první věnovali již před lety na našem webu.

Pávek zde dokonce čelil skandálu, jelikož si sám sobě za veřejné peníze pronajímal svůj vlastní automobil, zadával zakázky rovnou z ruky a podobně. Přitom o tom všem informovala i Mladá fronta v době, kdy jí v Liberci Jan Stránský dělal šéfredaktora. Ani o Pávkově slavném výroku, jak chce „víc mlíka“ (navýšení poslaneckého platu) se čtenáři Libereckých zpráv nedozvěděli. Místo toho se ale dočetli, jak má rád koně a rád se dívá na hvězdy…

Podobně podivně působil oslavný (již několikátý) rozhovor redaktora Libereckých zpráv Jana Stránského s hejtmanem Martinem Půtou z minulého týdne, který byl anoncován jako nezvykle otevřený. Kdo ale čekal nějakou zpověď nové informace ze světa krajské politiky, nedočkal se.

 Čtenáři se dozvěděli, že hejtman dře od rána do večera jako kůň a rád dětem čte pohádky, odkud čerpá inspiraci. Nefalšovaná prvoplánovitost publikovaného rozhovoru pobavila čtenáře na sociálních sítích, což zase rozzuřilo jeho autora téměř doběla.

Není to lehké, ale…

Život regionálního média opravdu není lehký a není třeba hned odsuzovat, ale ani zavírat oči. Starostové, kteří pevně třímají obrovské prostředky na mediální PR, budou pro místní média velkou výzvou. Celé hnutí je do veliké míry postaveno na osobě Martina Půty, který je obžalován z korupce a mediální masáž vůči veřejnosti potřebuje jako sůl.

Libereckým zprávám se může díky volání bezedné studnice krajských i městských financí spravovaných Starosty stát ale lehko, že přijdou o to nejcennější, co novináři mají – dobré jméno a nezávislost. Našlápnuto k tomu nyní mají…