Událostí číslo jedna prvního letošního týdne je bezpochyby podivná rezignace klíčového krajského náměstka oznámená hejtmanem. Zároveň tak ukazuje styl politiky, který se pod Ještědem vede a jistě bude vést i v roce právě se otevírajícím.
Marek Pieter byl vždy kontroverzním náměstkem, který pro své ambice i styky do často pochybného podnikatelského prostředí obsazoval klíčové funkce. Ať už starosty v Desné v Jizerských horách, kde spolu s Josefem Nadrchalem z Investing CZ vysoutěžili nejdražší rekonstrukci zdejší školy (ano, správně – vyhrál kdo jiný než Syner) nebo na kraji, kde pod sebe doslova kumuloval posty, kudy tekly ty největší peníze.
Podivný je způsob, jak z těchto funkcí odešel nebo byl odejit. Byť je oficiálním důvodem zdraví, je velice podivné, že k tomu neřekl vůbec nic, byť před pár dny na konci roku ještě zářil při představování hospodářských výsledků kraje. Jeho konec oznámil hejtman Martin Půta, kterému byl Pieter dlouhé roky pravou rukou a hlavním parťákem. Ostatně Pieter vedl nemálo let celé Starosty pro Liberecký kraj z pozice předsedy.
Styl jakým Pieterův konec Půta oznámil, ukazuje na to, jakým způsobem hejtman vede politiku strany i kraje a že pravdu mají ti, kteří tvrdí, že zde nabírají na síle jeho autoritářské tendence. Stejně tak to svědčí o tom, že za Pieterovým koncem bude asi něco jiného, pro hejtmana i Starosty nepříjemného a dost možná se to dříve či později provalí a vyplave na povrch.
Ale klid. Pokud se opět (a po kolikáté již) ukáže, jak hejtman umí lhát a manipulovat se skutečností, nic moc to znamenat nebude. Navrch budou mít v Čechách již půl století (nehledě na povahu režimu) zavedené normalizační rituály, ve kterých se hodně děkuje, mluví o slušnosti, odpovědnosti a demokracii. Vlastní špína se hodí na konkurenci a kritiky, svatozář mučednictví oslepí věřící a zakryje evidentní poklesky a hříchy. Takový bude i nadcházející rok 2019, čekat nějaké výraznější změny by bylo bláhové a naivní. Je čas mlčet.
Příjemným osvěžením liberecké mediální scény je vznik nového zpravodajského webu Liberecké zprávy. Základ jeho týmu tvoří dva ostřílení a zkušení novináři, bývalý šéfredaktor zdejší Mladé fronty Jan Stránský a dlouholetý novinář působící na celostátní úrovni Tomáš Tesař.
Spuštěný web je zcela profesionální, výběr témat dobrý a vypadá to, že by se mohla zrodit nová štika ve vodách severní žurnalistiky. Samozřejmě nad některými reportážemi, jako té, která dělá z Fügnerky no—go zónu nebo z pokusu ospravedlnit letitého šéfa dopravního podniku z jeho role v korupční kauze (je to přeci „slušný člověk“ !), se lze i pousmát, ale jinak celkově celý web vypadá více než dobře.
O tom, jaká ale bude budoucnost ambiciózního projektu, ale rozhodnou jeho tvůrci sami. Nicméně po zkušenostech s Genus TV nebo RTM, což jsou „televize“, které byly a jsou víceméně postavené na penězích od politiků za dělání jejich PR a o novinářské práci se zde nedá hovořit ani s humorem, by si Liberec další kvalitní zpravodajský web zasloužil jako sůl. Takže jim, ale vlastně i nám všem, držme palce!
