Rok 2018 si budeme pamatovat jako dobu, kdy se přestalo o Libereckém kraji vtipkovat jako o „nočníku Evropy“. I ve srovnání se zbytkem republiky bylo v našem kraji extrémní sucho. Příští rok může být lepší, ale dlouhodobý trend se téměř jistě nezmění. Vidíme ho na klesajících hladinách podzemní vody, na snižující se schopnosti půdy vodu nasáknout a udržet. Klimatické modely pro střední Evropu předpovídají větší množství extrémních jevů – sucha a přívalových dešťů, které vedou k povodním.

Je celkem dobře známo, co pomůže udržet vodu v krajině: Stavba tůní a rybníků, průlehů a poldrů, obnova mokřadů, deregulace vodních toků, omezení zástavby v záplavových oblastech, omezení stavby stále nových hal, parkovišť a silnic, podpora zemědělských technologií, které do půdy vracejí organickou složku.

Do těchto oblastí by měla směřovat podstatná část investic kraje. I proto jsme vedení kraje navrhli zřízení fondu, který by obcím pomáhal s vyhledáváním a přípravou projektů a poskytoval peníze na potřebné výkupy pozemků a spolufinancování investic, které jsou často mimo možnosti obcí samotných. Takový fond by měl disponovat alespoň 50-100 milióny korun ročně. Zatím máme příslib pouze na jednotky milionů, což je naprosto nepostačující. Odkud ty peníze chceme vzít? Rozpočet kraje roste o čtvrt miliardy ročně díky vyšším daňovým výnosům. Za poslední čtyři roky se tak rozpočet zvýšil o miliardu. Desetina toho nárůstu na investice, které ovlivní schopnost krajiny zajistit nám základní životní podmínky na další desetiletí – to není přehnaný požadavek.

Kraj zatím vydává podstatnější peníze jen na nápravu důsledků, jako je zajišťování pitné vody z jiných zdrojů pro oblast Frýdlantska. My chceme, aby úsilí a prostředky šly do řešení příčin. Jedině tak je možné do budoucna zajistit nejen ochranu před ničivými povodněmi, ale hlavně dostatek vody pro domácnosti, pro zemědělství a pro přírodu.