Chtěli bychom Liberečany seznámit se změnami, které v územním plánu provedl primátor Tibor Batthyány. Jsme přesvědčeni, že jde o zcela zásadní věci, které nebyly řádně prodiskutovány s veřejností ani s kolegy – zastupiteli. Přinášíme první díl ze série, která se chce těmto změnám věnovat.

Před prázdninami byl představen nový návrh územního plánu Liberce předložený primátorem Tiborem Batthyánym. Ten sice navázal na práci Karolíny Hrbkové, ale nikde není uveden seznam změn a porovnání obou návrhů je díky tomu nesnadné. Požádali jsme sice o přehled změn, ale byli jsme odmítnuti. S odůvodněním, že tento přehled neexistuje a jeho zpracování by si vyžádalo nemalé finanční náklady.

Proto jsme se o zmapování těch nejdůležitějších změn pokusili sami a přinášíme přehled těch nejdůležitějších, a to především těch, které mohou ovlivnit celé město. Není jich málo a jejich hlavním cílem je především omezení veřejné zeleně, méně omezení pro velké developery, návrat řady problematických záměrů a legalizace černých staveb.

Z čeho jsme vycházeli? Karolíně Hrbkové se podařilo získat dokument s názvem „Požadavky k úpravě dokumentace nového návrhu územního plánu Liberec pro veřejné projednání“, datovaný ke dni 24. ledna 2018. Primátor Batthyány v něm dává 207 pokynů ke změně tohoto klíčového dokumentu města. Tyto pokyny neschválilo ani zastupitelstvo ani rada města, a za body v nich obsažené proto nese jednoznačnou odpovědnost právě primátor Batthyány.

Požadavky k úpravě dokumentace nového návrhu územního plánu Liberce pro veřejné projednání

„Požadavky“ jsou zajímavé z mnoha ohledů. Předně: Celý dokument také vyniká značnou nepřehledností. Bez jakékoliv struktury jsou promíchány požadavky na úpravu územního plánu z různých částí města, některé mají dopad na celé město, jiné se týkají jednotlivých pozemků. Ukázkou svérázného, snad poněkud černého humoru je hned čtvrtý bod Požadavků, kterým se zpracovateli územního plánu ukládá zpracovat změnový výkres, o který jsme žádali a který nám byl odmítnut s tím, že neexistuje.

„Investorské studie“ místo regulačních plánů a územních studií (pokyny 5 a 7)

Podle původního návrhu měly vzniknout územní studie nebo regulační plány všude tam, kde má dojít k přestavbě větších ploch a kde je více vlastníků pozemků tak, aby se museli všichni dohodnout. A také, aby do podoby města mohla promluvit jak radnice, tak veřejnost. Tibor Batthyány však navrhl oba tyto způsoby zrušit a navrhl jejich nahrazení tzv. Investorskými studiemi. V čem je problém? Nikdo neví, co „Investorská studie“ vlastně je, tento termín nemá žádnou oporu ani ve stavebním zákoně, ani nikde jinde.
Nikdo proto nemůže říct, jak by takový nástroj fungoval. Rizikem je, že by vývoj města závisel jen na libovůli největších developerů a město by se samo a dobrovolně zbavilo nástrojů, které má.
Z územního plánu nakonec proto vypadly regulační plány pro okolí Papírového náměstí, Perštýn a areál LVT. Zůstal jen na území bývalé Textilany, avšak zmenšen na nesmyslně malou plochu. Požadavek na územní studie nakonec zůstaly, pokynům Tibora Batthyányho navzdory.

Plocha po Textilaně (pokyn č. 6)

Zajímavé však je, že jeden regulační plán zůstal – u plochy bývalé Textilany. V souvislosti se zrušením všech ostatních regulačních plánů (LVT, Papírová ulice – náměstí, Perštýn, Intex) a jejich nahrazení jakousi „Investorskou studií“, je tento krok nepochopitelný. Jedná se o pozemky, které mají jednoho vlastníka a záleží u nich hlavně na správném nastavení funkčního a prostorového využití plochy. Je to vlastně celkem podobné jako pozemky Na Perštýně, kde již byla dokončená územní studie. Pokud jinde stačí územní studie, jeví se jeden jediný požadavek na regulační plán jako diskriminační – a to hlavně s ohledem na situaci, kdy město na jiných soukromých a i svých vlastních pozemcích regulační plán zruší a pouze na jedné ploše jej ponechá.

Je evidentní, že příprava nového územního plánu je pod primátorem Batthyánym nejen neveřejná a utajená i zastupitelům, ale navíc i problematická z hlediska změn, které navrhl. O málo z výše uvedených je možné jednoznačně říci, že jsou udělané ve prospěch občanů města.

Vše se přitom děje za tiché tolerance opozice, především ze strany SLK, která přitom Karolínu Hrbkovou za práci na územním plánu dlouhodobě kritizovala.

Výsledkem práce primátora je mimo jiné více jak 600 námitek proti návrhu územního plánu, které na radnici přišly. Za šest let, od vydání konceptu územního plánu, se jejich počet podařilo snížit jen o pouhou zhruba stovku, což ukazuje především na přetrvávající neochotu radnice domlouvat se s vlastními občany na řešeních, která by byla široce přijatelná. Díky vysokému počtu námitek je již dnes zřejmé, že územní plán nebude schválen ani v roce 2018, ani v roce 2019, ale nejdříve v roce 2020.

Procedurální chyby při přípravě územního plánu navíc dávají velké možnosti nespokojeným občanům napadnout přípravu územního plánu u soudu. Riziko, že Liberec nebude mít nový územní plán ani za několik let, je díky zpackané práci primátora Batthyányho nemalé.

Další konkrétní příklady změn, kterými Tibor Batthyány a jeho tým pozměnil nový územní plán, přineseme v dalším pokračování.

Karolína Hrbková (Změna pro Liberec)

Jaromír Baxa (Liberec otevřený lidem – LOL!)