Rada města v úterý schválila odvolání proti změně stavebního povolení k projektu Viladomy DREAMS, Masarykova ulice. Tento projekt byl přitom definitivně povolen už v roce 2009. Až vysoké ceny nemovitostí nyní motivovaly investora k zahájení výstavby. Má tento krok nějaký smysl, nebo je to jen politické plácnutí do vody?
Spolu se skutečným zahájením stavby podal investor na jaře 2017 i žádost změny stavby před dokončením. V čem spočívají jednotlivé změny projektu? Úpravou dispozic se navyšuje počet bytů ze 126 na 161 menších bytů, což bude mít určitý vliv na zatížení ulice Vítězná. Už tak maximalistický projekt se tímto dále nafukuje. Ještě rizikovější jsou ovšem velmi vágně formulované úpravy stavebního ztvárnění vnějších prvků staveb. Např. u základních podlaží bytových domů byla namísto keramického obkladu fasády povolena omítka. U ustoupených podlaží byly namísto fasády z kaleného skla povoleny cementovláknité desky. U rámování oken byly dřevěné rámy dokonce nahrazeny hliníkovými či plastovými!
To vše je stavebním úřadem připuštěno v urbanisticky a architektonicky nejhodnotnější lokalitě Liberce, v kontaktu s těmi nejvýstavnějšími domy nacházejícími se ve městě. Ať už jde o bývalé lázně, budovu Severočeského muzea, vily podél ulice Masarykova. A stavební úřad přitom neměl potřebu takovou úpravu předložit ani památkářům.
Pro pochopení celé této kauzy je vhodné krátce vysvětlit, jak je změna stavby před dokončením upravena ve stavebním zákoně. V § 118 odst. 3 je stanoveno následující:
„Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.“
Je tedy na stavebním úřadu, aby posoudil, koho se změna stavby týká. Liberecký stavební úřad v této situaci vyhodnotil, že tato změna se netýká ani sousedů, ani vlastníka sousedních komunikací (města Liberec), a dokonce ani orgánu státní památkové péče. Byť se ve změně výrazně upravuje vzhled staveb a dva ze šesti domů se nachází přímo v městské památkové zóně. Není bez zajímavosti, že toto správní rozhodnutí vydal přímo vedoucí stavebního úřadu, Ing. Miroslav Šimek. Přestože vede na svém odboru celkem 22 pracovníků, je obvyklou praxí, že vybrané kousky si pan vedoucí vyřizuje sám.
Odvolání města jako opomenutého účastníka má tak smysl hned z několika pohledů. Za prvé se zabrání volbě laciných stavebních řešení a stavba nedopadne např. jako obchodní dům Central v Jablonci nad Nisou. Tam investor také sliboval pomocí líbivých vizualizací atraktivní budovu, a nakonec byla zrealizována betonová krabice. (Podrobně zde). Za druhé se otevírá možnost, že stavebník bude ochotný o výsledné podobě záměru ještě s městem jednat. Přestřelená výška dvou ze šesti domů, které mají 8 nadzemních podlaží, by mohla být předmětem tohoto jednání.
Třetím důvodem je potřeba důrazné kultivace praxe stavebního úřad. Ten svou agendu vykonává v přenesené působnosti a politické vedení města mu tak do jeho práce nemůže přímo zasahovat. Pasivní tajemník magistrátu Jindřich Fadrhonc byl vůči neustálým stížnostem na jeho práci netečný. Primátor Tibor Batthyány, který jako jediný dle zákona o obcích může tajemníka odvolat, a tedy po něm přímo něco chtít, celou dobu tajemníka i stavební úřad kryje. Vedoucí stavebního úřadu Ing. Miroslav Šimek už mnohokrát prokázal, že má dlouhé prsty a hodně lidí mu je za jeho služby zavázáno. Toto jeho kouzlo zjevně zafungovalo i na tajemníka a primátora. Radním za Změnu pro Liberec tak v tuto chvíli nezbývá nic jiného než praxi stavebního úřadu kultivovat prostřednictvím takovýchto odvolání.
Jindřich Felcman
Předseda základní organizace Strany zelených Liberec