Pouhé dva dny před krajskými volbami schválila vláda ČR navýšení mezd u řidičů veřejných linkových autobusů o téměř 40 procent. Jedná se o výsledek několikaměsíčního jednání tripartity i odborářského tlaku. Za zdánlivě dobrým koncem pro silně podhodnocenou práci šoférů se ale skrývá lobbistický příběh, jenž se neodvíjí od odborářů, ale od velkých dopravců, kteří pro kraje za veřejné prostředky realizují autobusovou dopravu.

Na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který 5. 10. 2016 prošel vládou, se mzdy šoférů navýší ze současných 71,60 korun za hodinu na 98,10 korun. Dalším navýšením bude zhruba sedm korun za ztížené pracovní prostředí. Řidiči, kteří ve své práci tráví mnoho hodin z pracovního dne, se dočkají i zvýšení příplatků za čekání mezi jízdami, ze současných minimálních 50 korun se hodinová sazba zvedne na 88 korun.

Vláda ani kraje zatím sice nevědí, kde na navýšení mezd vezmou peníze – podle končícího předsedy Asociace krajů ČR Michala Haška (ČSSD) půjde zhruba o miliardu korun, ale premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přislíbil hejtmanům pomocnou ruku. To, že budou chtít doplatit náklady na řidiče, již avizovali majitelé dopravních firem, které pro kraje autobusové linky zajišťují.

Příběh začíná na severu

Iniciativa na navýšení mezd pro řidiče veřejných linek vzešla oficiálně z odborové organizace společnosti BusLine a.s., která je domovská v Libereckém kraji, ale v současné době je již třetím největším autobusovým dopravcem v celé zemi. Právě v Libereckém kraji si firma BusLine, která své vlastníky dlouhé roky skrývala v daňových rájích, vybudovala silnou pozici díky síti vztahů s městskými a zejména krajskými politiky i zdejšími významnými podnikateli.

Celý tlak na vládu ohledně navýšení mezd řidičů se zaštiťoval odborářským bojem za spravedlivější ohodnocení, ale z výsledků je patrné, že nakonec nahrávají zájmům dopravce.

„Během veřejné soutěže musí dopravce podat takovou nabídku, ze které bude schopen adekvátně zaplatit své vlastní řidiče. Soukromí dopravci, kteří ve své nabídce počítali s adekvátní mzdou pro své řidiče, mohli veřejnou soutěž nespravedlivě prohrát a dochází zde tedy k dalšímu plýtvání s veřejnými prostředky,“ vysvětlil analytik Nadačního fondu proti korupci Janusz Konieczny.

Skutečný vlastník BusLine zůstává skrytý, mezi adresy vlastníků v nedávné minulosti patřily například Kypr nebo Grenadiny, hlavní vliv ve společnosti si však skrze držení majoritního podílu akcií drží Jakub Vyskočil. V Libereckém kraji dostává BusLine největší díl autobusové dopravy za smluvních podmínek, který kritizuje nejen politická opozice, ale v poslední době ve městě Liberci také audit, který byl vypracován. BusLine dnes ovšem nejezdí jen v Libereckém kraji, ale i Královéhradeckém, Ústeckém, Středočeském a Jihomoravském.

Klíčovou postavou společnosti je Jiří Vařil, právník, který měl vždycky dobré vztahy s politiky, a to napříč téměř celou politickou scénou. Byť se po kritice stáhl z jednatelské funkce BusLine, jsou jeho vazby na firmu snadno dohledatelné a i na veřejnosti vystupuje (například při soutěžích o královnu krásy z roku 2014) jako zástupce BusLine.

Analýza majetkové struktury BusLine a.s. a podnikatelských aktivit Jiřího Vařila

Linie politická

Sám Vařil byl v Libereckém kraji členem zdejšího Výboru dopravy, jmenovaným za KSČM, do sítě jeho konexí spadá i liberecká ODS, když v BusLine působí ve vedení i dozorčí radě Nicol Bradíková, někdejší souputnice krajského radního a pozdějšího šéfa Pozemkového fondu Radima Ziky.

Dobré vztahy si BusLine drží i Starostové pro Liberecký kraj, kteří v regionu vládnou druhé volební období. Místopředsedou dozorčí rady BusLine je starosta Rychnova u Jablonce a člen SLK, František Chlouba. Ten figuroval rovněž a zároveň ve Výboru dopravy Libereckého kraje. Končícího radního pro dopravu za SLK Vladimíra Mastníka bylo možné vidět s Jiřím Vařilem na soukromých oslavách.

Do Vařilova politického portfolia patří i buňky liberecké ČSSD. V minulosti se nejen účastnil jejich sněmů, ale blízko měl i v současné době z korupce obviněnému bývalému předsedovi krajské ČSSD Robertu Duškovi. V současné době má ale zřejmě nejblíže k tajemníkovi kanceláře Asociace krajů ČR Radku Polmovi z ČSSD a jeho ženě Lence Kadlecové (ČSSD), která je v Libereckém kraji radní pro sociální oblast. Letos jim byl Jiří Vařil dokonce svědkem na jejich svatbě na zámku Stiřín. V Asociaci krajů Jiří Vařil zastává rovněž místo poradce pro dopravu.

Vedle přímých politických vazeb je ještě nutno zmínit vazby na zdejší podnikatelskou sféru. BusLine je významným sponzorem hokejového klubu Bílí tygři Liberec, jenž patří majitelům firmy Syner, která má tradičně blízko k zdejší politice, nejvíce k ODS. BusLine sponzoruje rovněž jablonecký fotbalový klub, který patří významnému místnímu politikovi ODS a předsedovi Fotbalové Asociace ČR Miroslavu Peltovi, který zároveň sedí v dozorčí radě zmíněného dopravního podniku.

Lobbista a klíčová postava BusLine Jiří Vařil  se účastnil v roli svědka na letošní svatbě krajské radní Lenky Kadlecové a tajemníka kanceláře Asociace krajů Radka Polmy. Fotografie byla stažena z důvodu výzvy právního zástupce lenky Kadlecové a Radka Polmy.

Linie odborů

A právě Asociace krajů, kde má nyní Jiří Vařil nejintenzivnější styky a vazby, byla významným prostředníkem v jednání mezi zástupci řidičů a vládou, která nakonec schválila navýšení jejich mezd. Asociace krajů například v době protestů řidičů, v prosinci 2015, výslovně doporučila nevyhlašovat další veřejné zakázky na dopravní obslužnost. To jednoznačně zvýhodňuje stávající dopravce, kde v některých krajích má BusLine silné zastoupení.

V Libereckém kraji je například předmětem kritiky situace, kdy stávající tři dopravci, mezi nimiž dominuje BusLine, jezdí pro kraj v rámci Jednacího řízení bez uveřejnění za ceny, které jsou daleko vyšší než ceny, které nabídli při indikativních nabídkách poptaní dopravci. Podle jednoduchého srovnání mezi výše popsanými cenami doplácí Liberecký kraj na tu tuto situaci mezi 14 až téměř 40 miliony korun.

Význam Asociace krajů zmiňuje v závodním časopise společnosti BusLine i uvolněný člen a předseda odborů BusLine a jedna z hlavních postav vyjednávání za vyšší mzdy Jiří Kuchynka, autor tzv. Jablonecké výzvy, která se obrací na vládu a zástupce krajů například v tom, aby neposuzovali veřejné zakázky na dopravní obslužnost jen podle ceny.

Jiří Kuchynka ještě v roce 2014 velice silně coby odborový předák kritizoval politiku společnosti BusLine, která řidičům platí velice nízké mzdy. Bylo tomu například v únoru 2014, kdy vedení BusLine snížilo některým řidičům již tak nízké ceny 72 korun na hodinu na 61 korun na hodinu. Bez varování a plošně. Postiženi měli být, dle tehdejšího vyjádření Kuchynky, zejména odboráři. Poté, co se stal uvolněným, tedy firmou placeným odborářem, přenesla se ale zacílenost jeho kritiky na veřejný sektor, na vládu a kraje a nikoliv na vlastního zaměstnavatele.

Veliké protesty také v letošním roce vyvolala cenová politika firmy BusLine na Děčínsku, kde tamní řidiči, podle jejich vyjádření v médiích jezdí za něco málo více než 60 korun hrubého za hodinu, a na Českolipsku, kde se řidiči proti BusLine bouří kvůli cenám ještě nižším.

Dvě linie, jeden cíl

Celý příběh, který se v médiích prezentoval jako vítězný boj odborářů za navýšení mezd, se tak může dostat díky těmto skutečnostem do jiného světla. Příkladem může být právě příběh společnosti BusLine, která platí vlastním zaměstnancům neúnosně nízké mzdy za situace, kdy bohatne a stává se z lokální firmy významným republikovým hráčem na trhu s veřejnou dopravou.

Skutečnost, že jedna firma, díky vazbám na politiky i odbory, dopředu ví, že své náklady na řidiče bude mít saturované ze strany veřejného rozpočtu – krajů a potažmo státu, jí může navíc dávat velikou konkurenční výhodu na trhu a mezi ostatními dopravci. Díky tomuto postupu pak může při výběrových řízeních „podsekávat“ ceny a vítězit ve zdánlivě regulérních soutěžích.

Díky stykům s politiky se tak dočká nejen mohutných veřejných zakázek, které jsou vypisovány a udržovány kritizovaným a podezřelým způsobem, ale zároveň se jí skrze tlak profesionálních odborářů i další politické styky podaří přenést své další náklady na platy řidičům na veřejnou kasu. Minimalizace podnikatelského rizika, kterou zajistí mediální prezentace a zákulisní politické vyjednávání.

Jaroslav Tauchman

Článek vznikl díky podpoře Nadačního fondu proti korupci.