Kritika od opozice je v pořádku, když je tvrdá, neměla by ale být falešná a pokrytecká.
Tímto reaguji na článek Jiřího Šolce, po kterém jsem převzal ekonomickou agendu města v horším stavu, než ve kterém ji má leckterá neziskovka.
Hlavní výhrady k vedení ekonomické agendy za náměstka Šolce:
- Rozpočet byl v nepřehledné struktuře, dle interních zvyklostí, bez ohledu na srozumitelnost pro zastupitele i veřejnost – zde můžete srovnat novou a starou podobu rozpočtu města,
- v rozpočtu nebyly jasně oddělené příspěvky městským organizacím, dotační fondy či peníze na opravy a rozvoj městského majetku,
- neexistoval souhrnný přehled o investičních potřebách města, včetně vyčíslení tzv. vnitřního dluhu vzniklého podfinancováním oprav a investic města do vlastního majetku,
- neexistoval finanční plán na přípravu a čerpání evropských projektů v novém programovacím období,
- nefungovalo systematické sledování dotačních výzev a aktivní přístup k jejich využívání,
- zejména ale neexistoval funkční a prakticky využívaný rozpočtový výhled, který pan Šolc ve svém článku kritizuje.
Vše výše uvedené jsou základní nástroje pro ekonomické řízení města, které se mi s nemalým úsilím podařilo již prosadit a postupně na městě zavést.
K rozpočtovému výhledu podrobněji: Za náměstkování Jiřího Šolce zpracovávala tento materiál v zásadě pouze externí firma, šlo o formální dokument, který vyžaduje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Tento dokument se jednou ročně schválil a více se s ním nepracovalo. Také to moc nešlo, neboť byl vyhotovován v minimální podrobnosti a ve formátu pdf, který neumožňoval podrobné plánování po logických celcích.
Pro lepší představu:
Zde je dlouhodobě používaná forma rozpočtového výhledu, naposledy náměstkem Šolcem.
Zde je nová podoba rozpočtového výhledu, zavedená náměstkem Korytářem.
Ze srovnání je snad zřejmé, že nový rozpočtový výhled:
- Umožňuje lepší dlouhodobé plánování, vzhledem ke struktuře, která je kompatibilní se strukturou rozpočtu a vzhledem k zavedení nových položek, zejména v nově vzniklém Fondu rozvoje,
- je přehlednější a srozumitelnější jak pro zastupitele, tak i pro občany,
- zavedl sledování výdajů dle jednotlivých příspěvkových organizací, odborů a typů investic,
- nově zavádí položku na kofinancování dotačních projektů (z důvodu špatného plánování v minulých letech Liberec vracel 200 mil. Kč, protože náměstek Šolc nedokázal během čtyř let najít v rozpočtu nebo si půjčit potřebných 10 mil. Kč na přípravu a 30 mil. Kč na kofinancování vybraných projektů města),
- vzhledem k tomu, že se nejedná o pdf. dokument, ale o excelovou tabulku, lze s ní poměrně snadno pracovat i průběžně, nejen jednou ročně jako dříve. To jsem avizoval při projednávání na zastupitelstvu a stále to platí.
Jiří Šolc zapomněl ve svém článku dodat několik drobností:
V roce 2015 strašil na finančním výboru jeho členy, že rozpočet je sestaven špatně, že je nadhodnocený a že budeme muset na konci roku škrtat, protože nám nevyjdou peníze. A skutečnost? V roce 2015 jsme hospodařili s přebytkem zhruba 75 mil. Kč.
Jiří Šolc si stěžuje, že v rozpočtovém výhledu není zatím výdaj na rekonstrukci bazénu za 350 mil. Kč. Ano, není, protože s ním zatím rozpočtový výhled nepočítá a o způsobu financování této investice bude ještě probíhat ve vedení města rozprava. Variant je více, do rozpočtového výhledu se tato investice dostane až v podobě, na které bude shoda.
Jiří Šolc na jednu stranu plamenně horuje za snižování současného dvoumiliardového dluhu i přesto, že upozorňuji, že nám mohou chybět peníze na kofinancování evropských projektů a že splácet dluh za každou cenu může jen hlupák. Jiřímu Šolcovi ale nevadí hned vedle toho navrhnout další úvěr za 300 milionů na rekonstrukci bazénu.
Za mě osobně se za poslední rok ekonomické řízení města dostalo do lepšího stavu, je přehlednější, komplexní, dlouhodobé, spojené s dotačními příležitostmi a umožňuje město řídit a plánovat systematicky a více let dopředu, ne z roku na rok, jak tomu bylo v minulých letech.
Jan Korytář, statutární náměstek primátora za Změnu pro Liberec
