Po tom, co byl zúčastněnou veřejností odmítnut styl projednávání Integrovaného plánu rozvoje města – Atraktivní a kvalitní život (IPRM), který zvolili představitelé magistrátu na setkání s občany 29.3.2010, bylo přislíbeno jednání další. Slíbil jej sám primátor Jiří Kittner a mělo být, oproti prvnímu (zde) více otevřenější, měli se jej zúčastnit političtí představitelé, členové skupina výborů, kteří jsou za schválení či doporučení projektů odpovědni. Primátor Liberce dodržel slovo a veřejné představení projektů svolal. Lišilo se ale nějak zásadně od prvního projednávání, které vyvolalo tak nesouhlasnou reakci?
Pro úvod možná zmiňme způsob jakým byla veřejnost na čtvrteční akci zvána. Ostatně nedostatečnou propagaci IPRM pro libereckou veřejnost pranýřovali občané již na prvním zasedání ze dne 29. března. Co se pozvánek týče, na magistrátním webu se neobjevilo nic, leda na soukromých stránkách primátora Jiřího Kittnera, v médiích se objevili droboučké článečky o velikosti jedné, dvou vět. Skoro by se zdálo, že na akci mají být sezváni jen přívrženci ODS…
Nicméně se toto zajisté nesplnilo, občané dorazili v nevídaném počtu, cca 150-ti lidí (dost možná i více, zkrátka zcela zaplnili jednací místnost, spousta jich musela i stát). To trošku nekoresponduje s tím, jak o návštěvnosti informuje web radnice, ale na to už si mohli liberečtí zvyknout.
Hned na úvod se jal slova primátor Kittner, aby vysvětlil, dle jeho názoru, omyly, kterých se některá média dopouštějí. Zejména prý tím, že tvrdí, že město „rozděluje peníze na jednotlivé projekty“. V tom má pan primátor jistě pravdu, o rozhodování projektů opravdu nerozhodují zástupci města Liberce, ale dvaceti čtyřčlenný výbor regionální rady, který tvoří zástupci Libereckého, Pardubického a Královéhradeckého kraje. Město Liberec v něm žádného zástupce nemá. ALE: za prvé v něm mají zástupce zdejší politické strany, jejichž přední zástupci ve vedení našeho města sedí, primátora nevyjímaje. A HLAVNĚ: většinu projektů (celých jedenáct) předkládá město Liberec a tedy nese za ně, v čele s politickou reprezentací, plnou zodpovědnost. Ve světle toho se může tvrzení primátora Kittnera jevit jako zavádějící.
Po úvodu se spustila samotná prezentace městem připravených projektů. S některými neměla přítomná veřejnost problém a dokonce je snad i přivítala jako potřebné a zajímavé. Byly to namátkou projekty jako rozšíření liberecké botanické zahrady o pavilon leknínů, investice do Divadla F.X. Šaldy, výstavbu muzea, které by mapovala historii tramvajové dopravy, vybudování cyklostezek v Ruprechticích ,úpravy volnočasových ploch či investice do některých vybraných základních škol v Liberci.
Bouřlivá diskuse se ale strhla během prvního kontroverzního projektu – vybudování inlajnové a běžkařské dráhy ve Zvolenské ulici (silnice za přehradou, pod sídlištěm Králův háj). Ač se mohli zástupci města snažit sebevíce, libereckou veřejnost nepřesvědčili, že se má dát 63 milionů na zhruba kilometr dráhy uprostřed města. Představa, jak Liberečané budou jezdit na inlajnech (nebo snad dokonce v zimě na běžkách) kilometr tam a zase zpátky, lesem, beze slunce, jen na jedné straně přehrady, přišla leckomu i komická. Bylo poukázáno veřejností i některými zastupiteli (J.K. –SZ) na nesmyslnost a předřazenost projektu i na to, že zásadní problém přehrady je přeci jinde – v jejím znečištění, kdy množství sinic brání již kolik let lidem v koupání. Na to nebylo schopno vedení města fundovaně odpovědět.
Dalšími striktně odmítnutými projekty byla výstavba další „multifunkční haly“ a oprava jedné stávající v prostorách městského stadionu.Oba projekty, kdyby byly schváleny, představovaly by cca polovinu z celé půlmiliardy, která má libereckým přinést větší kvalitu do jejich životů. Ozývaly se matky dětí, které chodí do škol, kam zatéká do tělocvičen, rodiče a usedlíci ze čtvrtí, kde po dvaceti letech vlády jedné strany v Liberci zmizely nebo se nechaly zchátrat hřiště pro místní děti i ostatní.
Navíc jak už bylo řečeno na prvním projednávání IPRM na konci března. Liberecká veřejnost si ještě moc dobře pamatuje výstavbu Tipsport arény, která město zadlužila obrovskou částkou, jaké skandály její odsouhlasení provázely (výlety zastupitelů za oceán, které platila realizující firma) i to, k čemu se, jak byl prohlašován neuvěřitelně nevýhodný (pro město, pro firmu S group SPORT FACILITY MANAGEMENT pak naopak velmi výhodný) pronájem na tuto halu před sklonkem loňského roku. O tom jsme Vás ostatně informovali. Vše občané zmínili. Vedení radnice nezbylo než dokola poukazovat na to, že hala by nepatřila „velkým“ sportům, ale menším libereckým oddílům. Kdo ale sledoval před lety debatu ohledně později Synerem ne zrovna levně postavené Tipsport arény, mohl nabýt dojmu, že všechno toto již jednou slyšel..
Na přednes přišla i otázka osudu Lesního koupaliště. Kdysi oblíbené místo, dnes zdevastované (podobně jako třeba nedaleký amfiteátr nebo kina Varšava), které sice není v majetku města, ačkoliv na podzim se vedení radnice prohlašovalo, že se vedou slibná jednání, se asi investicí nedočká (podobně jako třeba i zmíněná Varšava nebo amfiteátr Lidových sadů). Snad jako přírodní vodní plocha, v tom by se prý do budoucna shoda dala najít.
Zastavme se ještě u vedením města zvoleného způsobu diskuse, který zřejmě přítomné občany města pobouřil nejvíce. Jak bylo nastíněno výše, celé čtvrteční představení projektů mělo nahrazovat nepovedené projednávání s veřejností z 29.3. t.r. Už jsme zmínili, že zarážející byla již samotná (a opakovaná) téměř stoprocentní absence medializace večera (vyjma politických stránek ODS na internetu). Shodný byla ale bohužel i způsob a tón, jakým vedení města celou diskusi řídilo. Jelikož narazilo na početný a věcný odpor nejen k jednotlivým projektům, ale i způsobu vytváření IPRM, uchýlili se představitelé liberecké radnici k tradiční, ale už trošku trapné lsti. Ústy primátora bylo všem sděleno, že ať si mají svůj názor, to je v pořádku, ale vedení města má názor svůj a tak je vlastně vymalováno..
Na opakované dotazy, zda si radnice dělala nějaký průzkum toho, co by Liberečané chtěli ve městě pro jejich „Atraktivní a kvalitní život“, nebylo odpovězeno vůbec nebo zdráhavě a odmítavě. Opakovaná mantra primátora „to je Váš názor, já mám názor jiný“ uváděla přítomné do varu. Došlo to tak daleko, až se jedna z přítomných přímo pana primátora zeptala, jaké by si tedy otázky přál, když už tímto způsobem s veřejností jedná. Na druhou stranu je třeba přiznat, že se primátor ukázal jako ostřílený protivník a rétor, ale to na podstatě věci nic nemění. A v jednom měl hrozivou pravdu – opět nešlo o žádnou diskusi s občany, ale jen o představení (tedy – projektů…).
Pocity všech možná vystihla jedna z účastnic, která „natvrdo“ řekla to, co si jistě nemyslela sama, a to nejen ve čtvrtek v sále liberecké radnice, ale i celém kraji pod Ještědem. Že zase a opět nejde v prvé řadě o atraktivní a kvalitní život občanů, ať si název IPRM hlásá, co chce. Prim hrají úzké zájmy stejně úzké skupiny zdejších podnikatelů, kteří se, když už není pomalu v kdysi přebohatém Liberci co „privatizovat“, třesou na evropské peníze.
Jaroslav Tauchman
