Skupina aktivistů kolem iniciativy Dekomunizace.cz vyvěsila v úterý 11. března tohoto roku, za souhlasu představitelů města, na liberecké radnici obří plachtu znázorňující ruského prezidenta Vladimír Putina jako personifikovaný mix Adolfa Hitlera a Josifa Stalina. Tento akt ovšem po hříchu vypovídá i o jejich (a nemalé části české společnosti a médií) myšlení, nikoliv nepodobnému tomu, jaké mají představitelé současného Ruska či naci(onali)stické síly na Ukrajině.
Občanské sdružení Dekomunizace.cz, které je víc než čím jiným komerční aktivitou několika lidí vezoucích se na vlně českého polistopadového antikomunismu, pojalo svoje liberecké vystoupení jako varování před současným Ruskem „představujícím vážnou hrozbu pro demokracii a svobodu.“ Liberecký magistrát v čele se sociálně demokratickou primátorkou souhlasil a tak se místní radnici dostalo, alespoň na jediný den, zvláštní výzdoby. Policie donutila pravicové aktivisty plachtu, kde se vyskytovaly i hákové kříže z radnice odstranit.
Dekomunizace.cz bojuje (například prodejem triček) nejen proti minulému režimu, čtvrt století po jeho zániku, ale i proti všemu levicovému a permanentně a systematicky podporuje zdejší pravicové strany, zvláště v dobách předvolebních. Nejde o kritickou práci historiků, ale (vedle komerční stránky) o politickou angažovanost, která je té kritické na hony vzdálena. Produktem je pak, často až agresivně pojaté vnímání dějin a současnosti, které inklinuje k ideologickým konceptům z dob Studené války. Stavění barikád, hlučná obžaloba nepřátel, jasné vymezení hranic mezi Dobrem a Zlem, svatý boj.
Jakkoliv aktivity polistopadových bojovníků s komunismem působí pateticky a tudíž trapně, kopírují jenom ideologická a myšlenková paradigmata, kterými proslul nejen jimi kritizovaný „reálný socialismus“, ale například i propaganda současného, stále více autokratického Ruska a jeho imperiálních choutek.
Putin je v jejích očích pokračovatelem sovětského stalinismu, nic na tom, že se politicky profiluje jako pravicový, nacionalistický jestřáb, který ve vlastním státě nechává zavírat (anarcho)komunistky z Pussy Riot za jejich politický projev a perzekuuje kritickou a antifašisticky orientovanou levici. Je to prostě Rus, rovná se tedy komunista, rovná se tedy Zlo.
A každý kdo například upozorní, že ani na Ukrajině není v pořádku nárůst ultranacionalismu, rasismu a antisemitismu, je dozajista jeho agent. Naopak nad legitimizací a posilováním pozic neonacistů se v rámci „boje s komunismem“ zavírají oči, přinejmenším. Jenže právě takovýto způsob myšlení, stavění se na ideologické, moderními médii vršené barikády, rodí jen a jen další malé Putiny nebo Dmytry Jaroše (vůdce ukrajinských neonacistů, legitimizovaný střety na kyjevském Majdanu).
Ale všechny ostré postoje se budou nyní hodit, a to i v Liberci, za chvíli jsou komunální volby a utrpení druhých, strach a (byť oprávněný) vztek dalších jsou vždy snadná pole pro získání politických bodů. Možná i s tím počítali zástupci liberecké radnice, když vyvěšení plachty s „Putinem“ dovolili.
Řinčení zbraní mezi nacionalistickými, autokratickými pravicovými silami na Východě dolehlo až do Liberce. Česká společnost se pravděpodobně zase bude muset bohužel naučit žít vedle světové velmoci (jako tak žijí například státy Střední a Jižní Ameriky), protože teze o moderním imperialismu jako fázi kapitalismu, formulované filosofy a revolucionáři před sto lety stále platí. Jenže bez kritického přístupu k dějinám (a to i právě žitým) a chladné analýzy nelze problém pochopit, natož uchopit a už vůbec ne řešit. Putin-Hitler-Stalin na liberecké radnici ukazuje, že je tomu tak je.
