Nechtěl jsem to ani psát. Ale nakonec mi to nedalo. Už jen kvůli té absurditě. Jedná se o příběh, který do libereckých médií tlačí můj někdejší kamarád z dětství, dnes právník a souputník čelných sociálních demokratů, Jan Vinduška. Ten příběh je o tom, že chtěli pro své občanské sdružení 25 milionů z veřejných zdrojů na rozpačitě představený projekt, který vyvolával pár otázek. Tak jsem se zeptal. A co následovalo, mi až vyrazilo dech.
Na začátku stála snaha občanského sdružení Roland – History park, o.s. získat zhruba 25 milionů na vybudování „historického parku“ v prostorách Lesního divadla v Lidových sadech, který se kvůli „péči“ města za posledních 20 let dostal do katastrofálního stavu. Na žádost mě upozornil liberecký zastupitel Jaromír Baxa, možná proto, že věděl, že se o evropské fondy zajímám, stejně jako o historii.
Podobně mne zaujalo pár skutečností i okolnost, že by se kolem projektu měl vyskytovat Jiří Zeronik, někdejší významný člen ODS a muž pravomocně odsouzený za korupci. Nebo že uvedená historička, snad garantka projektu, byla v minulosti obviňována z nezákonného jednání či nesrovnalosti s pozemky, kde by měl být projekt realizován. A protože se jedná o veřejné peníze a Jana Vindušku znám z dětství, řekl jsem si, že za zeptání nic nedám.
Ale odpověď jsem vlastně nedostal. Jan Vinduška pak už stačil vystoupit v jedné liberecké regionální televizi, kde s náležitě patetickým výrazem vyslovoval své teorie o tom, jak lustrujeme jeho podnikatelské záměry, jak se snažíme zkompromitovat jejich projekt a jaká je to cílená kampaň. Nevěřil jsem svým očím a uším. V normálních médiích ho s jeho, dle mého názoru, paranoidními nebo účelově tvořenými vizemi poslali k šípku. Ale ještě předtím stihl vydat vlastní tiskovou zprávu.
Hemžilo se to v něm patetickými a konspiračními prohlášeními typu (citováno): „..jsme napadáni, a naše práce je využívána pro politické souboje jedné místní skupiny..“, „Dochází k osobnímu napadání..“ „Nyní ale tyto útoky překročily politickou rovinu, když přišlo na snahu očernit jiné občanské sdružení“ .. „Tento krok však rozhodně neznamená, že se necháme zastrašit…“, a to jen malá ochutnávka paranoidního koktejlu Jana Vindušky.
A důvod? Jak bylo řečeno – jde o evropské peníze, kterým se na našem webu dlouhodobě věnujeme, zajímavý ač, dle mého názoru,chaoticky a rychlou jehlou připravený projekt, plus některé informace, které bylo třeba ověřit (např. že se na něm má podílet i za korupci odsouzený liberecký bývalý zastupitel Jiří Zeronik – že se s ním v první fázi záměru počítalo, potvrdil i další aktér projektu Jaromír Dolanský). Pročetl jsem si projektový záměr a poslal Jana Vinduškovi, kterého v dobrém znám od dětství, tento mail:
„Ahoj, rád bych se Tě zeptal na několik věcí o projektu, o kterém jsem se v posledních dnech dozvěděl. Jednak proto, že si myslím, že ten areál si zaslouží restauraci, jednak, že jsem Tě našel v záhlaví projektu, ale i proto, že mám historii rád i že jsem byl upozorněn na další okolnosti. Tedy:
1) V rozpočtu Vašeho projektu je na nákup pozemků uvedena 0 Kč. Vámi
zmíněné pozemky ovšem patří řadě vlastníků (a řada z nich ani
neexistuje), jak tento problém chcete vyřešit?
2) Bude se v jakékoliv fázi v projektu angažovat pan Jiří Zeronik nebo
z prostředí firmy Iberus (a jejich odnoží)?
3) Můžete vyloučit, že paní Václava Aubrechtová se nikdy nedostala do
konfliktu se zákonem nebo s právními normami ČR i EU?
4) Kdo je odborným garantem projektu a jaká je jeho kvalifikace?
Díky moc, měj se, j.“
To je celé. Skutečně. Jan Vinduška, můj někdejší skautský rádce a kamarád, mi v dobrém odpověděl, že si není jistý, který projekt mám na mysli, že jich dělají více, že mám své otázky upřesnit, pár vět k Jiřímu Zeronikovi nebo garantce, atd (celá odpověď je zde). Čekal jsem tedy, že se sejdeme nebo si aspoň ještě napíšeme, abych tedy své otázky konkretizoval. Místo toho vydal zprávu, o které nevím, jestli ji psal ten Jan Vinduška, kterého jsem znal.
Pokoušel jsem se Janu Vinduškovi psát ještě několik týdnů na to. Žádal jsem jej, skrze mail i sms, aby se mi ke svému mediálnímu exhibicionismu vyjádřil nebo co se to vlastně děje. Marně. Ani slovo odpovědi. Tetička lež mívá za sebou sestřičku zbabělost. O to větší drama v médiích firmy Syner na regionální televizi.
Nevím, co stálo za tím obratem Jana Vindušky (jeho kamarádská odpověď a za několik dní jeho teatrální konspirační výstup), možná začíná chytat manýry svých přátel a souputníků jako je liberecký sociálně demokratický boss Robert Dušek nebo jeho stranický kolega Martin Sepp. Nebo to byl jen účelový a rychle sešitý pokus poškodit náš web, naši práci. Nebo špatné svědomí. Nevím, opravdu. Co vím ale jistě , že je za tím vším jedno velké lidské zklamání.
