Tak lze asi nejvýstižněji popsat dojem z diskuze o delegování zástupce města L. Martina na valnou hromadu dopravního podniku. Mám samozřejmě na mysli především reakce primátorky Rosenbergové a jejího náměstka L. Martina. Požadavek zastupitelů ZpL na doplnění usnesení o textovou pasáž, ve které zastupitelstvo města Liberce zavazuje L. Martina k hlasování o odvolání profesora Šedlbauera a následnému zvolení ing. Medka na jeho místo do dozorčí rady dopravního podniku, se znalci libereckých poměrů musí nezbytně jevit jako logický krok a je nepochybně zcela na místě.
Jeho oprávněnost potvrzuje nejen zkušenost s mnohaměsíčními průtahy, které provázely v minulém roce jmenování profesora Šedlbauera do této funkce, ale i průběh následné diskuse. Zatímco postoj Změny byl od začátku jasný a srozumitelný – chceme mít jistotu, že náš dosavadní zástupce bude nahrazen jiným naším zástupcem, přesněji řečeno námi delegovaným člověkem (ing. Medek není se Změnou nijak propojen) – postoj zástupců vedení města byl mírně řečeno pokrytecký, a jak stojí v titulku, jednoduše trapný.
Prohlášení primátorky, že pro takové usnesení nemůže zvednout ruku, protože se obává mediálního zneužití tohoto odvolání ze strany Změny, je, co se týká právě výše uvedeného pokrytectví, jen těžko k překonání. Tomuto výroku by pak mohlo konkurovat snad už jen její prohlášení, že profesora Šedlbauera ona rozhodně odvolávat nebude, protože je s jeho prací naprosto spokojená. Snaha vedení města přimět profesora Šedlbauera k rezignaci i bez záruky, že bude na jeho místo zvolen Změnou delegovaný ing. Medek, působila úsměvně a s ohledem na „upřímnost“ L. Martina, s níž se posléze k tématu vyjádřil a kterou lze v určitém ohledu i ocenit, byla vlastně dětinsky naivní.
Náměstek Martin totiž na naléhání zastupitelů Změny přiznal, že teprve po rezignaci profesora Šedlbauera by se vedení města zabývalo obsazením tohoto postu vhodným kandidátem některé opoziční strany. O pravděpodobnosti, že by při tomto scénáři padla volba na kandidáta Změny ing. Medka, si musí čtenář udělat úsudek sám…
Z celé této diskuze vyplývá pro Změnu jediný pozitivní závěr. Pesimisté, nebo chcete-li spíše realisté v jejích řadách, by se nyní mohli právem domnívat, že dny profesora Šedlbauera jako notorického šťourala do zavedených pořádků ve fungování dopravního podniku jsou sečtené a bude stejně dříve či později odstraněn. S ohledem na skutečnost, že je paní primátorka s jeho prací tak spokojená a nechce ho za žádných okolností odvolat a on není na druhou stranu ochoten jednostranně rezignovat, je však vysoce pravděpodobné, že zůstane Změně jako její zástupce v dozorčí radě jistě ještě dlouho zachován.