Nové šokující informace objasňují, proč je občanské sdružení Čmelák nejbohatší neziskovou organizací na světě a kde politické hnutí Změna bere své obludně obrovské a téměř bezedné částky pro svoji podvratnou činnost.
Vlastně náhodou se totiž prozradila jedna z mnoha tváří Jana Korytáře. Stopy vedou na Střední Východ.
V době, kdy se Změně pro Liberec podařilo rozvrátit ráj na zemi, který pod Ještědem budovaly tradiční strany po celé jedno čtvrtstoletí, vychází najevo, kdo tento puč sponzoroval. Média strachy mlčí, poslední, kdo drží prapor svobody jsou Zdeněk Soudný, Alena Roubalová z Týdne v Libereckém kraji, u kterých se šušká, že mají být navrženi na Pulitzerovu cenu.
Světlem v temnotách je i postava investigativního politika/právníka, předního generála Vojska svatého Martina, hrdiny chrastavského atentátu, Michaela Canova. Nyní ale vychází najevo, odkud že pramení vliv Změny a Jana Korytáře. Zatímco ostatní politici si musí na svoji činnost shánět peníze v potu tváře po benzínových pumpách a skyboxech hokejové arény, Korytářovi stačí sbírání rolí.
Jan Korytář není jen předsedou Čmeláka, dvojedinným zakladatelem KPKP a náměstkem libereckého primátora. Zastává i funkci ministra energetiky Spojených arabských emirátů. Ano – Suhail bin Mohammed al-Mazrí je Jan Korytář! Plně to dosvědčuje fotografie MF Dnes z 15. ledna tohoto roku. Vedle zmíněných českých novinářských špiček i chrastavských morálních pilířů zdejší politiky, jen málokdo rozpoznal Korytářův důmyslný převlek do tradičního arabského oblečení.
Není bez zajímavosti, jak by napsal Zdeněk Soudný, že „ekolog“ Korytář ve své další roli de facto brání podpoře alternativních zdrojů energie. Otazníky vzbuzuje i otázka bezpečnosti a možné napojení na islamisty i to zda Jan Korytář vulgo al-Mazrí má řádně ve své druhé vlasti hlášený pobyt nebo je zapsán na magistrátu v Abu Dhabi.
Jaké jsou ještě vaše další role, pane Korytáři? S čím nás ještě překvapíte?
Usvědčující fotografii, která odhaluje novou identitu Jana Korytáře naleznete také ZDE
Ing. Mikuláš Cancov
Příspěvek z redakční pošty nemusí vyjadřovat stanovisko redakce