Zastupitelstvo města schválilo ukončení pokusů privatizovat Technické služby. Udělalo tak definitivní tečku za dvěma roky pokusů o jejich prodej. S kolegy v novém představenstvu jsme nechtěli, aby šlo jen o politické rozhodnutí bez solidního zdůvodnění, proto jsme ve spolupráci s ředitelem TSML Ing. Mohácsim a pracovníky TSML a města předložili hlavní důvody pro zachování a další rozvoj TSML v majetku města: Město TSML ve svém vlastnictví potřebuje, pominuly důvody pro prodej a proti privatizaci se vyjádřili i občané v referendu.

Proč Liberec potřebuje TSML ve svém 100% vlastnictví

Vykonávají pro město činnosti, které si takto město společně se svou společností může snadněji a pružněji řídit. Jde o zimní údržbu, čištění města, údržbu majetku, spravují parkovací systém a udržují veřejnou zeleň. Když společnost zůstane ve vlastnictví města, město si u těchto činností může snadněji upravovat rozsah a kvalitu práce, než kdyby mělo dlouhodobou smlouvu se soukromou společností.

Navíc může město nastavit cenu úměrně k nákladům společnosti a nepřispívat takové společnosti na zisk na úkor občanů města. Dosud se tak děje s nakládáním s odpady a donedávna dělo s veřejným osvětlením. Tyto činnosti přitom byly v minulých letech z TSML vyvedeny buď na soukromé společnosti, nebo na společnost, ve které má Liberec jen minoritní podíl. Ukázalo se, že soukromý vlastník sice může být efektivnější, ale v případě veřejných služeb na této efektivitě jen málokdy vydělají i občané. Společnost TSML navíc není pro město přítěží. I když jsou v posledních letech ztrátové, stále jsou schopny bez problému splácet své závazky a snižovat svou zadluženost.

Důvody pro prodej, které pominuly

Zastupitelé i občané města byli např. přesvědčováni o tom, že v budoucnu bude velký tlak na to, aby města veškeré zakázky soutěžilo a nezadávalo je „na přímo“ své společnosti. Od té doby však došlo ke schválení nové evropské směrnice o veřejných zakázkách, která možnost zadávat zakázky městským společnostem tzv. „na přímo“ zachovává i do budoucna. Na městě a na TSML nyní bude, aby byly splněny omezující podmínky, které směrnice nově stanovuje. Tento důvod pro prodej proto pominul.

Dále jsme slýchali, že pro město je nadále nevýhodné pokračovat v situaci, kdy město Liberec je zároveň v pozici vlastníka, zadavatele i kontrolora objednaných prací. Podle názoru minulého vedení města se tím město dostává do střetu zájmů, díky kterému pro něj není např. možné vyjednat si lepší cenu nebo reklamovat špatně odvedenou práci – náklady by stejně platilo město. Tento problém ale vzniká v každé skupině obchodních společností, které mezi sebou obchodují a mají společného vlastníka. Nápravu je proto potřeba hledat spíše ve změně způsobu řízení společnosti a ne v jejím prodeji.

Občané byli proti prodeji

Významným důvodem je samozřejmě i to, že se proti privatizaci společnosti se postavila velká část občanů města v referendu. Přestože jeho výsledek nebyl závazný, nelze nevidět, že proti prodeji hlasovalo takřka 13.000 občanů města. Snad i díky tomu návrh na ukončení privatizace TSML podpořilo 34 zastupitelů, včetně těch, kteří původně pro prodej hlasovali. Proti hlasoval pouze bývalý ekonomický náměstek J. Šolc, který privatizaci prosazoval takřka do posledního dechu, zdrželi se zastupitelé za ČSSD.

Samotné rozhodnutí neprodávat TSML by společnosti nepomohlo. Příprava na privatizaci znamenala pro společnost období nejistoty spojené s častým střídáním ředitelů (jen v roce 2014 byli na pozici výkonného ředitele 4 lidé), odchodem klíčových zaměstnanců a ztrátou motivace těch, co ve společnosti zůstali. To všechno se projevilo i horšími hospodářskými výsledky. Úkolem současného představenstva a výkonného ředitele je proto nyní připravit analýzu společnosti, aktualizovat její strategické dokumenty a navrhnout městu úpravy smluvních vztahů mezi Libercem a TSML.

Podrobný rozbor důvodů je obsažen v materiálu pro zastupitele, viz zde: https://www.nasliberec.cz/wp-content/uploads/2015/01/18-zruseni-zameru-prodeje-spolecnosti-tsml.pdf
(Omluvte prosím nepříliš uspokojivou grafickou podobu materiálu – JB)