Na minutu přesně čtyři hodiny trvalo včerejší zasedání věhlasného sboru zastupitelů města Liberce. Spor se sváděl zejména o refinancování městského dluhu, přípravu materiálů, ale i o drobná zvířátka, která opylují stromečky a květinky. Nebyly to ale čtyři hodiny nikterak dramatické, ač na osobních několik přestřelek došlo. To bychom nebyli v Liberci, kdyby ne.
Jelikož tentokrát neproběhlo žádné ostré vystoupení z řad občanů, o které není posledních letech v zasedacím sále novorenesanční liberecké radnice nouze, bylo prvním důležitým bodem projednávání sporu se společností Eltodo-Citelum. S touto firmou vede Liberec soudní spor, který vznikl poté, co mu vypověděl smlouvu z roku 2006 na provozování veřejného osvětlení. Eltodo-Citelum se brání a navrhuje vyrovnání, které ale nemusí být zrovna výhodné.
Pomineme-li glosování Jiřího Kittnera, který je více než kdo jiný za současnou situaci zodpovědný (tehdy smlouvu se Eltodo-Citelum podepsala pouze rada města, aniž by se to obtěžovala přednést zastupitelstvu), zajímavá byla včera jedna věc. Na dotaz Josefa Šedlbauera (Změna pro Liberec) vyplynulo, že se vlastně dnes (kdy běží spor s Eltodem) neví, kdo městu poskytuje energii na veřejné osvětlení a kolik to bude stát. Nebo na to právní zástupce města z advokátní kanceláře neměl odpověď. Zvláštní a snad ne nebezpečná situace…
Tradiční spor o včasné předkládání materiálů, které mají zastupitelé odsouhlasit, se odehrál u změny stanov Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou. Opozici se nelíbilo, že jim byly materiály dány „na stůl“, vedení města se bránilo, že jde o ryze formální záležitost. Nakonec vše dopadlo dobře a materiál se odsouhlasil.
Vedle problému s veřejným osvětlením byla asi nejzávažnějším materiálem otázka refinancování městského dluhu, který zbyl po ODS. Vedení radnice oznámilo, že se za město dohodli s držiteli městských dluhopisů za dvě miliardy korun na změně emisních podmínek, což by mělo Liberci umožnit jejich předčasné splacení a refinancování. V případě předčasného splacení by město mělo zaplatit zhruba 42 milionů korun, od refinancování ale očekává úsporu zhruba 300 milionů korun, navíc vyváže, podle náměstka Jiřího Šolce (Liberec občanům/SLK) svůj zastavený majetek. Nicméně toto vše podmiňuje držitel dluhopisu navýšením prémie o 0,3 procenta.
Opoziční zastupitelé ze Změny pro Liberec namítali, že je zde riziko v tom, že detailnější podmínky se budou teprve vyjednávat a že všichni zastupitelé tedy nemohou vědět, co posvěcují. Návrh ale nakonec prošel i s tím, že kdyby jednání na refinancování ztroskotala, má se převést 700 milionů korun z dluhopisu na směnku. Město s použitím směnky odkoupí část dluhopisů a díky tomu ušetří do roku 2025 zhruba 63 milionů korun na úrocích, samo sobě je platit nemá.
V návrzích na dotace ekofondu se Janu Korytářovi ze Změny nelíbilo, že město podporuje soukromé podnikatele-včelaře. Namítal, že kdyby o to žádal svaz nebo by peníze měly jít na obecnou podporu včelařství, jistě si je zaslouží, ale že by město nemělo podporovat soukromé podnikání z veřejných zdrojů. Na to se rozvinula krásná, téměř dvacetiminutová rozprava o užitečnosti včeliček pro planetu Zemi, v níž vynikal zejména Milan Šír z ČSSD.
Zástupcům komunistů se zase nelíbilo, že před pár týdny čeští pravicoví konzervativci zostudili na liberecké radnici ruského pravicového konzervativce a prezidenta Vladimíra Putina. Prý jde ale o radnici a její důstojnost.
Asi nejvyostřenější (a opět snad zbytečně osobní) spor se odehrál mezi zástupci Změny (Korytář, Hrbková) a náměstkem Jiřím Rutkovským (USZ) u nakonec odsouhlasené změny územního plánu, která povoluje zahraničnímu podnikateli vystavět na loukách pod Ještědem ubytovací zařízení. Janu Korytářovi se také nelíbila situace ohledně tristní úpravy jednoho z nejdůležitějších historických míst města, Kostelní ulice i to, jakým dvojakým způsobem o akci vedení města referuje. V tom ho podpořil i Jiří Šulc (nezařazený, zvolený za VV), který odvedenou práci rovnou označil (dlužno říci, že právem) za aušus.
Tak to všechno skončilo, tentokrát brzo a téměř bez hádek a zastupitelé se po čtyřech hodinách, s půlhodinovou pauzou na tradiční řízeček, rozešli do vlahého jarního večera.
