28. říjen 1918 v Liberci

Před 108 lety se v Praze a v českých městech slavilo vyhlášení republiky. Lid byl v ulicích, radostně se vítal konec starého císařství a příchod parlamentní demokracie i vytvoření nového státu Čechů a Slováků. Jenomže v českých zemích nežili jen Češi. A zrovna v Liberci se v říjnu 1918 k nové republice stavěli místní obyvatelé s nedůvěrou i s jasným odporem.

Na troskách starého mocnářství jen Československo. O svůj vlastní stát se pokusil i druhý nejpočetnější národ někdejších Českých zemí, zdejší Němci. Své sídlo měl nový vzdorostát v Liberci, nicméně historie mu připravila pouze jepičí život.

V tehdy ještě ani ne čtyřicetitisícovém Reichenbergu, který se táhl zhruba od vlakového nádraží po Lidové sady („Velký Liberec“, jak jej známe, vznikl až o více než 20 let později, za nacismu), říjnové vyhlášení republiky moc nadšení nevyvolalo, snad jen mezi českou menšinou, která byla přece jen více dominantní v některých tehdejších okolních obcích, které od roku 1939 tvoří integrální čtvrtě města.

Nacionální pnutí panovalo mezi zdejšími Němci a Čechy v podstatě od poloviny 19. století, kdy se Liberec stával průmyslovou metropolí, nabýval na velikosti, stěhovali se do něj další a další lidé, a to nejčastěji z českého vnitrozemí – Češi a převážně česky mluvící Židé.

Z původně patnáctitisícového městečka, kterým Reichenberg byl v roce 1850, zde bylo na začátku 20. století živelné souměstí, které čítalo zhruba 80 tisíc obyvatel. Zatímco je dnes moderní říkat, jak v Sudetech, včetně Liberce, „skoro žádní Češi nežili“, zrovna na Liberecku to není pravda. Odráží to i kurz zdejší politiky, kterou od konce 19. století určovali němečtí nacionálové, pro něž bylo „vypořádání se s českou otázkou“ pilířem jejich snažení.

Národnostní nevraživost, která se v Liberci v plné síle ukázala například roku 1897 po zavedení Badeniho jazykových nařízení, se odrazila i v politickém složení vedení zdejší radnice, kterou na dlouhou dobu ovládli zmínění němečtí nacionálové.

Ti usilovali o úplné odtržení německých oblastí od historického Českého království (kde hlavním městem měl být právě Reichenberg), což deklarovali v letech 1916 a 1917. Blížící se konec války, s ní i nevyhnutelná porážka Rakouska-Uherska a císařského Německa, ale zejména samotný vznik Československé republiky vychýlily dějiny přece jen jiným směrem.

Konzervativní a nacionální síly sudetských Němců v čele s politiky, jako byl Rudolf Lodgman von Auen, dokonce vyhlásily v reakci na vznik nové republiky 29. října 1918 na ČSR nezávislý stát Německé Čechy (Deutschböhmen) se sídlem v Liberci, který ale vydržel ani ne do Vánoc, když byl v polovině prosince 1918 obsazen československým vojskem.

Byť se k Liberci a k Deutschböhmen deklarativně přidávaly i další sudetské oblasti, nový sudetoněmecký stát začal tisknout i vlastní peníze (viz úvodní obrázek) a pokoušel se formovat vlastní vojenské jednotky a státní úřady, koncept vytvoření státu či autonomních oblastí hlásících se k Vídni, potažmo k Berlínu, se ukazoval jako reálně neuchopitelný. Kapitulace Německa a Rakouska-Uherska z listopadu 1918 tuto skutečnost jen podtrhla.

Na rozdíl od jiných, převážně německých měst se obsazení Liberce obešlo bez krveprolití a místní jednotky domobrany se československému vojsku pokojně vzdaly. Svou roli v tom hrály i tehdejší extrémně špatná hospodářská situace a válečný hlad, který zvláště na Liberec těžce dopadl. Ve městě docházelo i k živelným vzpourám a pokusům o zabrání skladů potravin v prostorách zdejšího nádraží.

I proto byly československé jednotky, přicházející od Turnova, na Vánoce 1918 brány jako stabilizační síla a nedocházelo de facto k žádným projevům odporu. Předání moci a konec snu o vytvoření vlastního malého, nového německého státu, který nikdo v Evropě nechtěl, proběhly nakonec klidně.

Také místní velcí průmyslníci, v čele s Liebiegy, si spočítali, že se jim přece jen více vyplatí vsadit na novou republiku, zvláště poté, co bylo jasné, že ze sousedního Německa se nový stát pomoci nedočká. Nicméně i tak se dnes tolikrát vzývaní Liebiegové stali o dvacet let později klíčovými podporovateli německého nacismu, Adolfa Hitlera a jeho úspěšného rozbití Československa.

Podobně skončila i hlavní tvář vzdorostátu, rytíř Lodgman von Auen, zemský hejtman Deutschböhmen (jak zněl oficiální titul nejvyššího představitele nového vzdorostátu), který v roce 1938 vítal přicházející nacisty a připojení Liberce do Třetí říše. Jeho politický vliv byl ale za zenitem a nikdo o něj nestál. Po válce byl z Československa odsunut a působil v orgánech Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Vznik ČSR v Liberci neodmítali jen představitelé nacionalistické pravice. Proti ČSR vystupovali i liberečtí socialisté, kteří ale během dvaceti let vzali republiku za svou a bránili ji později před nástupem nacismu, za což poté jako první, označeni za zrádce „národa a rasy“, zaplatili.

Sny o roztržení českých hranic, které pěstovali němečtí nacionálové a které byly nejvíce slyšet od druhé poloviny 19. století právě z Liberce, tak našly své naplnění až s mnichovskou krizí z roku 1938, která byla jednou z varovných (a nevyslyšených) předeher druhé světové války.

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů

Zastupitelé města při včerejším jednání, které trvalo až do 23 hodin, zvolili nové vedení města. Jak predikoval Náš Liberec, již při prvním hlasování koalice nebyla zcela jednotná a většina náměstků nedostala ani plný počet hlasů. Naopak náměstkyně Martina Teplá získala i hlasy opozice. Zastupitelů volilo 39, přičemž koalice Starostů pro LK (SLK), Lepšího Liberce (LL) […]

Primátorem Liberce byl zvolen, dle očekávání, Lukáš Hájek ze Starostů pro LK. Volba se ale neobešla bez diskuse, do které se zapojila nová a dobře připravená opozice z ANO, ale i občané, kteří dorazili na zastupitelstvo. Dočkali se ale místo konkrétních odpovědí na konkrétní otázky povětšinou frází nebo rovnou ticha. ANO se také pokoušelo prosadit, […]

Dnes zasedne první zastupitelstvo města Liberce vzešlé z letošních voleb. Kvůli stížnosti podané na soud je svoláno o 14 dní později. Volit se bude primátor a nové vedení, ale i další orgány města, jako je finanční nebo kontrolní výbor. Zásadní problémy kolem personálního obsazení se nečekají, přesto bude zajímavé tajnou volbu sledovat. Náš Liberec o […]

V soutěži Stavba roku, kterou pořádá Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, zvítězila liberecká náplavka u Lužické Nisy pod krajský úřadem. Celé revitalizace prostoru kolem krajského úřadu vyšla veřejný rozpočet na částku pohybující se kolem 900 milionů a dodnes budí kontroverze. Cenu za náplavku převzal náměstek hejtmana pro investice Jiří Ulvr (Starostové pro LK). „Jsme […]

Korupce je závažným celospolečenským problémem, který zasahuje a ovlivňuje všechny vrstvy společenského života. Pokud jste se setkali s korupčním jednáním nebo třeba „jen“ s netransparentním jednáním státní správy či samosprávy, ať už ze strany politiků nebo úředníků, můžete nám to napsat prostřednictvím tohoto formuláře. My se Vaším podnětem budeme zabývat a dáme Vám zpětnou vazbu.