Korupce v České republice je vnímána jako vážný problém. Potvrzují to i výzkumy renomovaných společností. V Libereckém kraji, který má historicky prvního z korupce odsouzeného, byť zatím nepravomocně, hejtmana, který se navíc odmítá vzdát funkce, je tento fenomén vnímám zvláště silně. Jak se ale s korupcí vypořádávají úřady napříč Libereckým krajem? Před volbami jsme se jich na to zeptali.

Podle aktuální studie společnosti Eurobarometer pokládá korupci za rozšířenou 75 % Čechů. Evropský průměr činí 69 %. Nejvyšší podíl těch, kdo vnímají korupci jako běžnou, je v Řecku, kde to připouští až 97 % respondentů. Ve Finsku naproti tomu toto číslo nedosahuje ani 21 %.

Podle Eurobarometru nedopadly dobře ani regiony. V České republice si 78 % lidí myslí, že korupce existuje na regionální úrovni, zatímco na evropské úrovni je to 70 % občanů EU. V národních institucích je vnímání také vyšší – 81 % Čechů versus 73 % Evropanů. Tyto hodnoty naznačují, že Češi považují veřejnou správu za výrazně zasaženou korupcí.

Liberecký kraj a jeho obce mají v tomto smyslu smutná prvenství, která ukazují, že politická reprezentace nosí stále silnější hroší kůži a dříve nemyslitelné se dnes stalo normou.

V čele kraje stojí hejtman odsouzený, zatím nepravomocně, z korupce a zneužití pravomoci. Bezprecedentně se ani po výroku soudu nevzdal své funkce a jeho vlastní Starostové pro LK a koaliční ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ho podržely ve funkci. V samotném městě Liberec zase policie zasahovala s rozsáhlým obviněním ukazujícím na systémovou korupci na radnici, ale kromě obviněných náměstků z ODS a ANO, kteří odstoupili, ostatní vedení města v čele s primátorem rovněž nepřijalo žádnou sebereflexi za své politické selhání.

Jak se ale k případné korupci na radnicích staví města v Libereckém kraji? Naše redakce se na ně obrátila s modelovými otázkami, jak by se úřad zachoval, pokud by byl některý z jeho zaměstnanců obviněn, obžalován nebo odsouzen.

Zajímalo nás také, zda na některých úřadech platí nějaká protikorupční pravidla (protikorupční kodex či podobně) nebo v kterém z uvedených stupňů případu (obvinění, obžaloba, nepravomocné odsouzení, pravomocné odsouzení) by proti dotyčnému provinilci bylo zasáhnuto.

Většina z oslovených měst se odvolávala na presumpci neviny, ale i na to, že je úřad jako zaměstnavatel povinen postupovat výhradně v mezích platného právního řádu České republiky, zejména zákoníku práce a zákona o úřednících územních samosprávných celků, a respektovat zásady trestního i pracovního práva.

V Liberci, který je známý korupčními případy, například etický kodex mají, ale jak by se zachoval magistrát největšího krajského města k případnému provinilci? „Každý takový případ by proto byl posuzován individuálně, bez zbytečného odkladu a se zohledněním všech relevantních skutečností. Úřad by posuzoval zejména povahu a závažnost jednání, jeho případnou souvislost s výkonem práce nebo veřejné správy, pracovní zařazení a rozsah oprávnění dotčeného zaměstnance, možné ohrožení řádného fungování úřadu a důvěryhodnosti výkonu veřejné správy a rovněž aktuální stav a výsledek trestního řízení,“ uvedl na takový dotaz tajemník libereckého magistrátu Martin Čech.

Bez diskusí je podle tajemníka Čecha situace, kdy by byl úředník pravomocně odsouzen. „V případě pravomocného odsouzení by bylo nezbytné bezprostředně vyhodnotit zejména charakter trestného činu, jeho souvislost s výkonem práce zaměstnance a skutečnost, zda jsou nadále splněny zákonné předpoklady pro výkon dané práce či funkce. Na základě tohoto posouzení by úřad přijal odpovídající opatření v souladu s platnými právními předpisy. Postoj našeho úřadu lze tedy shrnout jednoznačně: korupční jednání netolerujeme, avšak ani v těchto případech nemůže úřad postupovat svévolně nebo paušálně. Každý případ musí být řádně a individuálně posouzen a přijatá opatření musí mít jasnou oporu v právních předpisech a vnitřních pravidlech úřadu a musí odpovídat okolnostem a závažnosti konkrétního případu,“ dodal Martin Čech.

V sousedním Jablonci nad Nisou mají Kodex úředníka, ale tamní tajemník Marek Řeháček jej osobně považuje za překonaný. „Pro rok 2027 připravuji návrh zavedení systému compliance dle dobrých zkušeností z privátního sektoru,“ uvedl na otázku k vlastním protikorupčním regulím Marek Řeháček.

„V této oblasti je určitě dobré se ale zabývat správným nastavením vnitřních postupů a předpisů, které rizika omezí či minimalizují. V Jablonci nad Nisou například zadávání veřejných zakázek upravuje směrnice, která zakázky nad limit zakázek malého rozsahu přesouvá do kompetence kolektivního orgánu – rady města, zápisy z jednání rady jsou u nás veřejné. V současnosti se připravuje úprava příslušné směrnice, která ještě zpřísní některé postupy – větší odůvodnění hospodárnosti zadání atd. Samozřejmě máme zaveden systém kontroly kontrolním výborem, interním auditem a konečně i whistleblowing,“ dodal jablonecký tajemník.

Ve věci přístupu k případnému provinilci je pro něj jasnou červenou linií pravomocné odsouzení. „Pravomocné odsouzení je jasné, tam vzniká ztráta předpokladů a konec pracovníka v úřadě. U nepravomocného odsouzení či jen obvinění, obžaloby by se musely posuzovat konkrétní okolnosti případu. Tam stojí proti sobě dvě hodnoty: presumpce neviny vs. důvěryhodnost a reputace úřadu. Osobně bych ve vážných případech určitě volil princip proporcionality a snažil se přijmout taková opatření, která v daném případě obě hodnoty vyváží, např. dočasný přesun na jinou práci, překážka v práci atd.,“ nastínil hlavní úředník jabloneckého magistrátu Marek Řeháček.

V Turnově etický nebo protikorupční kodex nemají. Zaveden ale mají vnitřní oznamovací systém podle právních předpisů upravujících ochranu oznamovatelů, který umožňuje bezpečné oznamování možného protiprávního jednání včetně korupce. Vysvětlila to naší redakci tajemnice turnovské radnice Eva Honzáková.

„Případné situace tohoto typu by byly posuzovány individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Obecně platí, že vůči zaměstnanci lze přijmout pouze taková opatření, která připouštějí platné právní předpisy, zejména zákoník práce a zákon o úřednících územních samosprávných celků,“ popsala možný postup vůči úředníkovi podezřelému či odsouzenému z korupce Eva Honzáková.

„Zákoník práce například umožňuje převést zaměstnance na jinou práci, bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to do doby pravomocného skončení trestního řízení. V konkrétním případě by bylo posuzováno, zda jsou splněny zákonné podmínky pro využití tohoto postupu,“ dodala Honzáková.

V menších městech, jako jsou Tanvald, Desná v Jizerských horách, Železný Brod nebo Mimoň, většinou rovněž žádné etické nebo protikorupční vnitřní kodexy nemají. V otázce postupu vůči někomu, kdo se rozhodl zneužívat svou funkci k vlastnímu obohacení, by ale rovněž postupovali podle platného zákoníku, ale zároveň by posuzovali každý případ jednotlivě.

„Současně je podle našeho názoru třeba rozlišovat jednotlivé fáze trestního řízení. Samotné obvinění ani podání obžaloby nepředstavují prokázání viny. Ani nepravomocné odsouzení není konečným rozhodnutím ve věci. Proto nelze předem stanovit, že by v každém z těchto případů automaticky následovalo konkrétní pracovněprávní opatření. Vždy by bylo nutné posoudit konkrétní okolnosti a právní důsledky dané situace,“ myslí si například tajemnice městského úřadu v Mimoni Jana Váňová.

V Železném Brodě byli konkrétnější. Tamní tajemník Josef Haas vypočetl možnosti, jak k člověku, který se dostal do různé fáze konfliktu se zákonem, postupovat: „Převedení na jinou práci, překážky v práci z důvodu na straně zaměstnavatele či výpověď. Druh trestného činu, souvislost se sjednaným druhem práce, úmysl/nedbalost, vazební stíhání/stíhání na svobodě. Že bylo zahájeno trestní stíhání, se ani zaměstnavatel nemusí dozvědět. Je to složitá otázka, kde záleží na řadě faktorů, nemám jednoduchou odpověď.“

Poměrně rázně by jednal tajemník Tanvaldu. „Jako vedoucí úřadu bych celou záležitost s dotčeným úředníkem projednal a podle skutkové povahy případu by s ním byl pravděpodobně ukončen pracovní poměr, případně by byl převeden na jinou neúřednickou pracovní pozici,“ uvedl Richard Seidel z tanvaldské radnice.

Rovněž tajemník Desné v Jizerských horách celkem konkrétně popsal, jak by v takovém případě postupoval. „Seznámil bych s tím co nejdříve radu města, navrhl provedení vnitřního auditu, který by prověřil pracovní postupy a výstupy konkrétní osoby (obviněné, obžalované, či nepravomocně odsouzené). Podezřelý, obžalovaný či nepravomocně odsouzený by pracoval pod zvýšeným dohledem a jeho rozhodovací pravomoci bychom delegovali na někoho jiného,“ přiblížil své postupy tajemník města Desná v Jizerských horách Jaroslav Müller.

Specifickou odpověď měl starosta Chrastavy a senátor Michael Canov ze Starostů: „Za celou dobu mého působení na radnici, což je od roku 1994, se u nás na radnici žádné korupční chování (ani pokus o něj) nikdy nevyskytlo. A neslyšel jsem, že by se kdy vyskytlo, ani před mým příchodem na radnici. Na hypotetické možnosti, co by kdyby, odpovídat nebudu, neb se tím nezabývám. Na našem městském úřadě se nikdo nikdy korupčně nechová a ani nechoval.“