Kdyby Karel Čapek žil v 21. století, určitě by chtěl slyšet rozhlasovou adaptaci svého slavného románu Válka s mloky v imerzivním = pohlcujícím formátu. A jistě by si ten zážitek rád dopřál i autor neméně slavné rozhlasové adaptace Jiří Horčička. My si to dopřát můžeme – ve středu 13. května 2026 od 17.00 hodin ve foyer před aulou na Technické univerzitě v Liberci. Producent imerzivního formátu Karel Caidler zde spustí svou verzi Horčičkovy rozhlasové adaptace Války s mloky (1958) v pohlcujícím zvukovém formátu. Na premiéře s ním spolupracuje platforma mujRozhlas.

Jak a čím posluchače hra pohltí?
Prostor o velikosti zhruba 10 x 10 metrů pro sedící posluchače vymezí ze všech stran reproduktory. Mezi ně rozvrství autor premiérového poslechu jednotlivé zvukové složky Horčičkovy adaptace – hlasy, ruchy i hudbu. Posluchač tak vnímá, jak postavy audiodramatu přecházejí prostorem, jak se zvuky a hlasy vzdalují a zase přibližují, jak přímo za ním postava zavře dveře a přistoupí k jiné postavě v popředí scény, zatímco někde nad tím hovoří vypravěč. Výsledkem je zvukový 3D prostor, který posluchače vtáhne přímo do centra dění a který nabízí srozumitelnější poslech a otvírá cesty k dalším interpretacím slavného díla.

„Původní nahrávka režiséra Jiřího Horčičky z roku 1958 je ve formátu mono, tedy jednokanálová, kdy se veškerý zvuk soustředí do jednoho bodu, což odpovídalo tehdejším technickým standardům. Díky spolupráci s mujRozhlas jsem se dostal k nahrávce původní rozhlasové hry, kterou jsem pokročilými softwarovými nástroji rozdělil na 120 zvukových složek se všemi hlasy herců, veškerými ruchy a hudbou. Z těchto vrstev jsem pak poskládal výsledný soundscape – zvukovou krajinu,“ říká autor projektu Karel Caidler, který pracuje v oblasti audiovizuální tvorby a animace na Technické univerzitě v Liberci a také vede vlastní studio zaměřené na audiotvorbu A3D.

„Nejde o novou inscenaci, ale o nový způsob reprodukce původního díla. Zachoval jsem strukturu i obsah Horčičkovy práce, mění se pouze, ovšem zásadně, forma prezentace. Hra ve vícekanálovém formátu nabízí posluchačkám a posluchačům novou inspiraci pro jejich představivost, vykreslí kolem vás scénu a vtáhne vás přímo doprostřed dění. Z tohoto pohledu má imerzivní formát doslova pohlcující sílu. Navíc v tom nebudete sami, svou významnou roli hraje i to, že se jedná o silný zážitek sdílený s dalšími posluchači, kteří jsou ,v té hřeʻ v tu chvíli s vámi,“ dodává Caidler.

Čapek i Horčička by volili imerzivní formát
Můžeme směle říci, že kdyby Karel Čapek a Jiří Horčička žili v roce 2026, chtěli by vytvořit Válku s mloky právě ve vícekanálovém pohlcujícím audioformátu. Jedná se tu o výjimečnou symbiózu a návaznost původního díla, rozhlasového nastudování i nové verze ve vícekanálovém formátu. Všechny tři tvůrčí přístupy spojuje inovativní přístup k tvorbě, až technicistní zpracování, experiment a práce s vrstvami díla.

Karel Čapek velmi inovativně pracoval s koláží, mícháním žánrů a až filmovými střihy. Jeho drama tak vyloženě vybízelo k rozhlasovému zpracování, kterého se mistrně ujal Jiří Horčička. Postupy koláže dovedl ve zvukové verzi k dokonalosti, inovativní byla také práce s vypravěčem, komentářové vrstvy a naprosto nadčasový je celý sound design díla. Horčičkova rozhlasová práce demonstrovaná právě na vrcholném díle z roku 1958 znamenala významný posun v tehdejší rozhlasové tvorbě a produkci.

Imerzivní zpracování rozvíjí kvality původního dramatu i jeho rozhlasové verze prostřednictvím prostorového zvuku. Oddělení jednotlivých zvukových složek a jejich následné dynamické působení v prostoru přináší posluchačům vyšší čitelnost a přirozenější orientaci na akustické scéně.

Ostrovy klidu ve vizuálním smogu
Projekt je nyní ve své pilotní fázi. Jejím cílem je ověřit možnosti prostorového poslechu pro rozhlasové hry a získat první zpětnou vazbu od publika.

„Imerzivní formát zatím známe především ze sálů multikin nebo ze specializovaných produkcí například v planetáriích a vždy se úzce pojí s obrazem. V době, kdy jsme přesyceni videy a vizuálním smogem, chápu formát rozhlasové hry jako možnost vychutnat si kulturní zážitek v klidné atmosféře, se zavřenýma očima a přitom si stále užívat bonus sdíleného zážitku. Rozhlasovou hru jsem proto pro pilotní projekt vybral zcela záměrně,“ říká Karel Caidler a dodává, že se tím otvírá široké pole nových projektů a produkcí v kulturních institucích, kavárnách, na univerzitách, v knihovnách a na dalších místech, která by mohla nabídnout tyto „ostrovy klidu“ svým návštěvníkům.

„Jsem vděčný za spolupráci s mujRozhlas, protože se nabízí i návaznost na digitální distribuci přes tuto platformu Českého rozhlasu i další možnost rozvoje také pro poslech do sluchátek známý jako binaurální formát,“ uzavírá Karel Caidler.

VÁLKA S MLOKY
– román Karla Čapka z roku 1936, který vycházel nejprve časopisecky na pokračování
– rozhlasová adaptace z roku 1958 režiséra Jiřího Horčičky, účinkují: Karel Höger, Rudolf Hrušínský, Jan Pivec, František Filipovský ad.
– imerzivní formát rozhlasové hry: produkce Karel Caidler ve spolupráci s mujRozhlas a Nadačním fondem Melodio, premiéra: ve středu 13. května 2026

TZ TUL