První máj 1890 v Liberci: 16 tisíc dělníků se přihlásilo o svá práva

Je tomu právě 136 let, kdy tehdejší Liberec zažil do té doby nevídanou politickou událost. V prostoru Lidových sadů se sešlo 16 tisíc dělnic a dělníků, aby oslavili svůj, tehdy mladinký svátek: Svátek práce, První máj. Požadovali zejména všeobecné volební právo, volební právo pro ženy nebo osmihodinovou pracovní dobu. Tedy věci, které máme dnes za samozřejmé. Ovšem jenom díky nim.

Boj za osmihodinovou pracovní dobu přivedl 1. a 3. května 1886 do generální stávky na 350 tisíc dělníků ve Spojených státech amerických. Policie spolu s pinkertony, které si najali podnikatelé, proti dělníkům nastoupila s neočekávanou brutalitou a několik jich zavraždila. Mezi zajatými protestujícími dělníky v Chicagu, kde byly demonstrace nejčastější, byli i Češi a Němci, kteří do USA přišli za prací. Nezřídka z našeho regionu, který postihla velká hospodářská krize ze 70. let 19. století více než citelně.

Tragickou dohrou květnových událostí z Chicaga byl politický proces s vůdci anarchistů o rok později. V zinscenovaném procesu, proti kterému protestovala celosvětová, nejen socialistická, veřejnost bylo nakonec odsouzeno a sedm vůdců anarchistického dělnického hnutí k smrti.

Na návrh francouzských socialistů na sjezdu Druhé internacionály v roce 1889, na kterém byli opět zastoupeni čeští delegáti, byl 1. květen, právě jako upomínka na chicagské události, přijat jako mezinárodní Svátek práce a lidí práce.

Svátek se v českých zemích slavil poprvé v roce 1890. V Praze se sešli lidé na Střeleckém ostrově, ale také v Liberci, kde do Lidových sadů dorazilo na oslavu svátku, branou jako jasný politický vzkaz celé společnosti, 16 tisíc lidí. Liberec byl tehdy jedním z center socialistického hnutí. Silné zastoupení zde měli anarchisté i rodící se sociální demokracie, která měla v Liberci dokonce mezi 1877 až 1881 své celorakouské sídlo.

Mezi hlavními požadavky liberecké prvomájové demonstrace 1890 bylo například všeobecné hlasovací právo, kterého se obyvatelé Českého království (s a ním celého Předlitavska) dočkali až v roce 1907. Připomeňme, že tehdejší Liberec (tedy původní město dnes ohraničené zhruba nádražím a ulicí 5. Května) měl cca 30 tisíc obyvatel, přičemž volební právo nemělo ani 3 500 lidí. Ženy, dělníci a chudší lidé volit nesměli na základě daňového cenzu.

Dalšími požadavky, které zazněly na prvního máje 1890 v Lidových sadech bylo důrazné odmítnutí dětské práce v továrnách (čímž byla známá zejména místní rodina textilních baronů Liebiegů), právo na spravedlivou mzdu nebo osmihodinovou pracovní dobu, které přinesla (stejně jako volební právo žen) až Československá republika v roce 1918.

Mezi řečníky byli průkopníci dělnického hnutí jako například místní politik a novinář Ferdinand Schwarz nebo jeho český spoluputovník z Liberce František Nechvíle. Příznačné pro tehdejší mladé socialistické hnutí bylo důrazné odmítání nacionalismu jak z české, tak německé strany a naopak prosazování proletářského internacionalismu a porozumění mezi národy.

První máj libereckých dělníků a socialistů v Lidových sadech z roku 1890 připomíná v dnešním parku kamenný památník s bronzovou deskou od Jiřího Gdovína.

foto: drobnepamatky.cz

Odebírat
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů

Nedobrou vizitku přinesla Liberci datová žurnalistika. Navzdory usilovnému radničnímu marketingu a jásání na sociálních sítích se kvalita života v Liberci za posledních osm let propadá. Tvrdí to organizace Obce v datech, která dlouhodobě porovnává jednotlivá kritéria kvality života v českých a moravských obcích. V Liberci od roku 2018 vládnou Starostové pro Liberecký kraj. Od té […]

Výběr postavy budoucího hejtmana Libereckého kraje se neobešel bez napětí mezi nejsilnější zdejší stranou, Starosty pro LK. Odstupující hejtman Martin Půta chtěl za svého nástupce někoho jiného, což dokládá možný slábnoucí vliv kdysi nezpochybnitelného šéfa tohoto uskupení. Zastupitelé za Starosty vybírali mezi třemi kandidáty na hejtmana Libereckého kraje, který má nastoupit po Novém roce, kdy […]

Novým hejtmanem Libereckého kraje se stane pravděpodobně poslanec za STAN Jan Sviták. Pokud bude zvolen, vzdá se poslaneckého mandátu. Volba nového hejtmana se má uskutečnit 15. prosince. O nástupci hejtmana Martina Půty ze Starostů pro LK, který se v říjnu nechal zvolit senátorem za Českolipsko, čímž chtěl eliminovat dopady svých korupčních kauz, se dlouho spekulovalo. […]

Podkrkonošské Semily mají od včerejška nového starostu. Hlasy všech zastupitelů byl zvolen poslanec David Pražák, který před několika dny opustil řady hnutí ANO. Svou funkci bude vykonávat jako neuvolněný, tedy bez nároku na plat. Zastupitelstvo města na včerejším ustavujícím zasedání zvolilo neuvolněným starostou Davida Pražáka, neuvolněným 1. místostarostou Ing. Sebastiana Kuršela a místostarostou Ing. Tomáše […]

Korupce je závažným celospolečenským problémem, který zasahuje a ovlivňuje všechny vrstvy společenského života. Pokud jste se setkali s korupčním jednáním nebo třeba „jen“ s netransparentním jednáním státní správy či samosprávy, ať už ze strany politiků nebo úředníků, můžete nám to napsat prostřednictvím tohoto formuláře. My se Vaším podnětem budeme zabývat a dáme Vám zpětnou vazbu.