Kaple Nejsvětější Trojice v Proseči pod Ještědem je drobným typem sakrální architektury,, která dříve plnila funkci obecní kaple a zvoničky. Kaple se zvonicí představuje hodnotnou ukázku lokálního stavitelství ovlivněného barokními vzory a zároveň prostředek lidové zbožnosti, který má v historické podobě vesnické zástavby nezastupitelnou roli.

„Kaple byla postavena okolo poloviny 18. století nákladem místních občanů. Jako taková byla poprvé zachycena na mapách I. vojenského mapování z let 1780 – 1783 a písemně v Seznamu soch, křížů a kapliček fary ve Světlé pod Ještědem. Stavba původně disponovala zvonem z roku 1887 o váze 57 kg. Zvon byl odstraněn dne 11. října 1917 a použit pro válečné účely. Ve 20. letech 20. století byl do kaple umístěn zvon nový, který byl poškozen při pozdějším zborcení zvonice. Postupně zhoršující stav si vynutil rozsáhlou rekonstrukci v roce 2004,“ popisuje historii Martin Ouhrabka z libereckého Národního památkového ústavu.

Kříž se nachází v původním umístění nedaleko domu čp. 129, při místní komunikaci vedoucí z Liberce do Českého Dubu.

Podle dochovaných nápisů na fundamentu vznikl litinový kříž v roce 1829 a nechal ji na svém pozemku „ke cti a chvále Boží“ zbudovat Antonín Sluka, domkař z Proseče pod Ještědem čp. 23. Kříž měl podle dalšího z dochovaných nápisů zhotovit Václav Škoda z čp. 71, který byl místním kameníkem a příbuzným manželky zadavatele Barbory Škodové. „Drobná památka je zajímavou ukázkou místní lidové kamenické tvorby, která dotváří historický charakter vsi a Podještědské krajiny,“ dodává Martin Ouhrabka.

Pískovcová boží muka uváděná také pod názvy sloup sv. Prokopa či morový sloup se nacházejí jižně od Rychnova, na rozcestí směřující na Košovy a Pelíkovice. Podle kronikářských záznamů byl tento sloup postaven obcí v roce 1702 na svátek sv. Prokopa jako pomník tří členů rodiny Preisslerovy z vedlejší osady Košovy, kteří zemřeli na mor. Boží muka se dají zahrnout do skupiny tzv. smírčí památky vztyčované v místě smrti, která upomíná na historické dění ve městě na počátku 18. století, kdy se potýkalo s epidemií moru a připomíná jeho zemřelé obyvatele. S morem bývá symbolicky spojené i vyobrazení světce sv. Prokopa, které v tradici pojmenování zůstalo dodnes. Zároveň se jedná o kvalitní barokní kamenosochařské dílo místní provenience představující jednu z nejstarších hmotných památek města Rychnova.

„Pro dlouhodobě neutěšený stav a vážné poškození bylo v roce 2002 přistoupeno ke kompletnímu restaurování a doplnění chybějících částí. Zobrazení sv. Prokopa nebylo obnoveno, neboť jeho podoba není známa. Restaurování provedl akademický sochař Filip Novotný na základě iniciativy Spolku přátel Rychnov u Jablonce nad Nisou,“ komentuje záchranu božích muk Martin Ouhrabka.

Kulturní památky jsou dokladem historického vývoje dané oblasti a s ním spojeným způsobem života obyvatel určitého regionu. Takové památky prohlašuje svým rozhodnutím Ministerstvo kultury České republiky dle zákona č. 20/1987 Sb.

Tisková zpráva NPÚ Liberec