Zastávku MHD na Tržním náměstí, jehož celý koncept souzní s plaveckým bazénem a je dílem jeho autora, slavného architekta Pavla Švancera, chce vedení města odstranit. Na Švancerův odkaz se přitom odvolává, kde může a obhajuje jím i miliardovou přestavbu bazénu. Opozice chce navrhnout její zachování.

Náš Liberec na problém, který dnes řeší liberečtí zastupitelé, upozornil již před dvěma měsíci. Ještě v květnu, zhruba měsíc po zásahu protikorupční policie na liberecké radnici, uspořádal primátor Jaroslav Zámečník (STAN/Starostové pro Liberecký kraj) a jeho náměstek a stranický kolega tiskovou konferenci, kde obhajovali zvolený postup rekonstrukce bazénu, jejíž přípravu dle detektivů řídil kontroverzní majitel Syner Petr Syrovátko.

Zámečník s Janďourkem si pozvali i Josefa Smutného, který je předsedou Rady architektů a který často lobbuje za kontroverzní stavby nebo demolice v historickém jádru Liberce. „Myslím, že bychom měli ctít architektonickou hodnotu a odkaz předků a mrzí mne, že se na toto novináři moc neptají,“ uvedl na květnové tiskové konference Josef Smutný.

Jenomže ten odkaz se netýká celého Švancerova díla, tedy i Tržního náměstí, které bylo a zatím i je, nedílnou součástí jeho koncepce i realizace plaveckého bazénu. Součástí architektonicko urbanistického díla bylo celé náměstí, s kruhovou parkovou úpravou, kulovitým pítkem, ale například i veřejné toalety v prostorách dnešního nákupního centra.

Ty zmizely za primátora Jiřího Kittnera (ODS), za primátora Jaroslava Zámečníka a Jiřího Janďourka má zmizet zbytek. Včetně zastávky MHD, která je vinou neúdržby města ve špatném stavu.

Součástí Švancerovy realizace nebyl jen samotný bazén, ale celé náměstí a okolí bazénu, včetně atypické „bazénové“ zastávky MHD. Liberec sklonku 80. let, archiv K. Vlach, zdroj: Liberec minulosti a současnosti

Nyní se má celé Tržní náměstí „překopat“ a v místě kruhového parku vzniknout „pikniková louka“. Zmizet má i zastávka MHD, kterou Pavel Švancer organicky spojil nejen s parkem, ale zejména s dominantní budovou svého bazénu a která byla součástí parkového náměstí.

A to se nelíbí některým lidem v Liberci. Debata se o tom rozhořela na sociálních sítích. Ozvali se například liberečtí památkáři.

„Nestálo by za přehodnocení její zachování a zapojení do nového náměstí?,“ položil si otázku historik architektury z Národního památkového ústavu Jaroslav Zeman.

„Náměstí, který je ušitý na míru budově plaveckýho stadionu, je vizuelně dokonalý. Veřejný toalety pokrytý bílejma dutejma tvarovkama na místě dnešního nákupního centra už bohužel neexistujou, ale tahle s bazénem ladící nerezo-skleněná konstrukce s trafikou z jedný strany a sídlem výběrčího parkovnýho z druhý strany je naprostá pecka. Rozhodně by našla nový využití. O (nyní bohužel nefunkční) fontáně uprostřed náměstí, která ladí se stylem bazénu, nemluvě,“ napsal například Jan Mikulička.

„Je to strašný zločin. Dovolili jsem si v soutěži přemýšlet o náměstí jinak než v 80 letech. Kruh uprostřed funguje skvěle, tak pro Labák, že se tam chodí dobře močit. Jinak to náměstí – což je spíše eufemismus jako náměstí nefunguje vůbec,“ reagoval náměstek Jiří Janďourek, jindy ctitel díla Pavla Švancera a dnes zastánce nové podoby Tržního náměstí, kam si lidé mají chodit dělat pikniky.

Jak si město váží odkazu významného architekta (a veřejného prostoru vůbec) není vidět jen na samotném bazénu, ale i na jeho zastávce MHD

Reagoval i Jindřich Felcman ze Zelených/Liberce otevřeného lidem: „Celá rekonstrukce Tržního náměstí je poněkud zbytečná akce. Daly se na něm jen opravit povrchy, trochu uliční prostor a parkovací místa. Jinak to kruhovité uspořádání s fontánou a lavičkami uprostřed funguje bez problémů. Určitým dokladem té zbytečnosti je, že vlastně na velmi podobném místě, jako je ta zastávka, má vyrůst taky jakási boudička. Architekti měli potřebu vymyslet si ale boudičku novou, svojí, trochu vedle.“

V debatě nakonec Janďourek poněkud překvapivě (a v rozporu se schválenou nynější podobou vzešlé z jím organizované soutěže) uvedl, že je ochoten o zachování Švancerovy zastávky ještě jednat. „Pokud jde o zastávku, není problém se zamyslet, jak ji integrovat a vymyslet třeba novou náplň a funkci v prostoru náměstí,“ uvedl náměstek pro architekturu a veřejný prostor.

„Příští týden na jednání zastupitelstva dám tedy podnět, aby byla tahle záležitost tedy prověřena. Předpokládám, že bude vedením města akceptován,“ uvedl zastupitel Jiří Felcman.

Současná představa budoucího Tržního náměstí, podle dnešního vedení města. Vzniknout má odpočinkový prostor

Tržní náměstí bylo do současné podoby uvedeno v roce 1984, současně s novým plaveckým bazénem, se kterým tvořilo jeden ucelený urbanistický prvek. Od devadesátých let se ale o něj město přestalo starat. Postupem času přestalo fungovat oblíbené pítko, neúdržbou utrpěla zeleň i ostatní plochy.

O jeho záchranu se pokoušela bývalá náměstkyně Karolína Hrbková, která v letech 2014-2018 prosadila větší péči o zeleň a například výsadbu květinových pásů. Od roku 2018, kdy byly razantně pokráceny prostředky na zeleň, ale další údržba opět přestala a město přišlo v roce 2019 s novou podobou, kterou má tvořit právě zmíněná pikniková louka.