Radnice vydalo Manuál veřejného prostranství pro město Liberec – modrozelená infrastruktura. Má se jednat o vademecum, podle kterého se má nakládat s veřejným prostorem. Opozice ale tvrdí, že jde o manažerské selhání a stavění Potěmkinových vesnic, které je v zásadním rozporu s libereckou realitou.

Jednalo se o jeden z nejdiskutovanějších bodů březnového zastupitelstva. Manuál modrozelené infrastruktury je určen hlavně projektantům i samosprávě, a má především přinést metodický návod pro město jako celek, s rozpracováním doporučení pro konkrétní případy. Struktura dokumentu navazuje na Manuál veřejných prostranství – Městské povrchy, základem je tzv. Desatero pravidel pro navrhování, opravě a údržbě.

Podle vedení města má Desatero jednoduchou formou vymezit hlavní zásady modrozelené infrastruktury, vysvětlit je pomocí srozumitelných textů a grafického znázornění. Doporučení jsou seřazena podle důležitosti, od obecnějších po konkrétnější. Manuál určuje způsoby dosažení kvality na základě principů a pravidel, doplněných vzorovými řešeními a příklady dobré a špatné praxe.

Jenomže na zastupitelstvu si tento počin moc pochopení od zástupců opozice nezískal. Ta kritizovala, že město investuje energii a finance na vydávání podobných příruček, zatímco skutečná péče o veřejný prostor a zeleň v Liberci upadá.

„Já tohle nemůžu nazvat jinak než manažerské selhání,“ uvedl na adresu publikace zastupitele za Zelené/Liberec otevřený lidem Jindřich Felcman. „To není kritika vůči pracovníkům KAMu (Kancelář architektury města -pozn.red.), kterých si vážím, ale to je prostě plýtvání jejich časem, energií a veřejnými prostředky. Tady někde 14 lidí tři roky pracovalo na tom, abychom měli pěknou příručku plnou platných, ale obecných frází, kdy prostě objevujete kolo. Takovýto manuál jste si z 90 procent mohli stáhnout z internetu. Myslím, že ta energie se měla spíše napřít na konkrétní práci pro město a jeho veřejný prostor, “ dodal Felcman.

Na slova opozice reagoval primátor Jaroslav Zámečník (STAN/Starostové pro Liberecký kraj). „Já bych Vám rád připomněl, že zpracování podobných pravidel byl původně požadavek Vás z opozice. Tak si, prosím, ujasněte, co chcete,“ připomenul primátor Zámečník.

„Já jsem to nechtěl zmiňovat, pane primátore, ale debata se vedla v září 2021. Teď je rok 2024. My přeci nezpochybňujeme to, že se podobný manuál má udělat, ale to jsou, jak říkal tady kolega Felcman, věci, které jsou obecně platné a všude volně ke stažení. My bychom radši, kdyby se pracovalo na konkrétních projektech, tady je výsledkem papír,“ připomenul vývoj debaty Josef Šedlbauer ze Zelených/Liberce otevřeného lidem.

Na další moment ohledně péče o městskou zeleň upozornil Jaromír Baxa ze Zelených /Liberce otevřeného lidem. Ten upozornil na špatný stav zeleně a veřejného prostoru na libereckých sídlištích, kde žije zhruba polovina Liberečanů.

„Je moc hezké, že ve vybraných pár lokalitách v centru se používají kvalitní materiály, ale podívejte se , jaká je situaci na libereckých sídlištích. Já navrhuji usnesení, kde by se jasně deklarovalo, že se technické služby, které mají v péči městskou zeleň, řídily podle zásad manuálu na všech pozemcích a nejen na vybraných,“ navrhoval zastupitel Baxa, se svým návrhem ale neuspěl.

S jeho postojem nesouhlasil odpovědný náměstek pro veřejný prostor, architekturu a dopravní stavby Jiří Janďourek (STAN/Starostové pro Liberecký kraj). „Já naslouchám, co mi chcete říct, ale není pravda, že se nová pravidla uplatňují jen na vybraných místech. Naopak manuál specifikuje určitá území a stejně tak i konkretizuje postup týkající se jejich péče. Jiný druh je zvolen pro sídliště a jiný například pro zahradní vilové město,“ podotkl náměstek Janďourek.

Zastupitelka Anna Kšírová (Zelení/Liberec otevřený lidem) zase otevřela téma nevhodnosti některých materiálů pro zejména lidi se sníženou mobilitou. „Nejsem si jistá, že drobná dlažba, která se aplikuje v některých lokalitách, je pokaždé vhodná například pro vozíčkáře a oni sami na to upozorňují,“ uvedla Kšírová.

„Kámen nepoužíváme jenom my, ale je tomu i v jiných městech. Zatímco dříve používané betony odcházely po deseti letech, tak žulová dlažba má daleko vyšší životnost,“ reagoval náměstek Janďourek. „Ale rád si nechám při výběru povrchů poradit,“ dodal.

„Já nejsem architektka, ale prosím zeptejte se těch lidí sami. Například lidé se sníženou mobilitou jsou často sdružováni v nejrůznějších spolcích, jistě nebude problém je oslovit,“ odpověděla Anna Kšírová.