Liberecký kraj si připsal další dvě zajímavé kulturní památky. Ve Frýdlantu je nově prohlášen kulturní památkou areál zámeckého pivovaru, jehož kořeny sahají až do 16. století. Na Českolipsku se do seznamu přidala zemědělská usedlost č. 47 v Zahrádkách z počátku 18. století

Areál zámeckého pivovaru a sladovny ve Frýdlantu je situován pod hradní ostrožnou při řece Smědé v těsné blízkosti Státního hradu a zámku Frýdlant. „Nejstarší stavby v areálu můžeme datovat ke konci 16. století. Dalšími stavebními úpravami pak areál procházel v 17. a i v první polovině 18. století. Zásadní přestavbu představovala rekonstrukce na průmyslový pivovar provedená v letech 1890 až 1892. Vaření piva bylo ukončeno v roce 1949 a obnoveno po dlouhé době až v roce 2013,“ komentuje historii frýdlantského pivovaru Martin Ouhrabka z libereckého Národního památkového ústavu.

Areál tvoří objekty sladovny se stojatým sladovnickým hvozdem, stará spilka, varna, chladné hospodářství s novou spilkou, ležáckými tanky a ležáckými sklepy a dále obslužné provozy – například bednárna a mechanická požahovna sudů s komínem z roku 1906, z nichž však po povodni v roce 2010 zůstalo pouze torzo.

„Areál zámeckého pivovaru, který poukazuje na těsnou vazbu frýdlantského zámku a jeho hospodářského zázemí, je mimořádně památkově hodnotný. Najdeme zde řadu stavebních fází, které představují proměnu významného řemeslného pivovaru na průmyslový způsob výroby. Důležitým argumentem pro památkovou ochranu byla také zdařilá obnova areálu i s vařením piva v roce 2013,“ dodává Martin Ouhrabka.

Usedlost č. 47 v Zahrádkách na Českolipsku se nachází přímo pod zahrádeckým zámkem a je malebně přisazena ke skalnímu útvaru zvanému Kovářský kámen. Právě do této masy pískovce je zahloubena řada hospodářských prostor a dotváří tak jedinečný zemědělský areál, jehož historie sahá až k 30. letům 18. století. Nechal jej postavit Wentzl Zumppe, místní mlynář hospodařící poblíž tohoto gruntu.

„Jednou z nejvýraznějších hodnot usedlosti je usazení v údolní nivě Robečského potoka pod areálem zámku v jedné ze stěžejních částí zdejší krajinné památkové zóny. I přes dílčí ztráty části hospodářsky využívaných objektů se jedná o výjimečně cenný komplex, který svým poutem se skalním útvarem přesvědčivě reprezentuje regionální sepětí vesnických sídel s pískovcovým podložím zdejší krajiny,“ vysvětluje výjimečnost zemědělského gruntu Martin Ouhrabka.

Tisková zpráva NPÚ Liberec