Turbulentní historický vývoj, který se za posledních sto let prohnal pod Ještědem, za sebou zanechal své stopy. Takovými stopami jsou pomníky, které nejčastěji upomínají na dvě velké války, kterými prošlo 20. století, ale i na válečné konflikty dřívější. Radnice se o ně systematicky stará.

Řada z pomníků po desítky let chátrala nebo byla rovnou odstraněna. A to většinou z národnostních důvodů, protože například upomínaly na oběti z řad bývalých obyvatel Liberce, po porážce nacismu odsunutých českých Němců. V posledních dvou, třech dekádách se ale přístup lidí i samospráv k těmto památkám mění.

Výjimkou není ani Liberec. Odbor ekologie a veřejného prostoru řeší taková místa v Liberci a blízkém okolí, která nejsou umístěna v areálu městských hřbitovů, ale jsou vedena v registru válečných hrobů. Dle platného zákona o válečných hrobech a pietních místech je totiž vlastník nebo majitel pozemku, na kterém je válečný hrob umístěn, povinen zabezpečit péči o takové oficiální válečné hroby nebo pietní místa.

„Přistoupili jsme k restaurátorským pracím na osmi pomnících týkajících se například Prusko-rakouské války nebo I. a II. světové války. Veškeré zásahy jsme předem konzultovali se zástupci Národního památkového ústavu v Liberci. Rámcově se jednalo o biosanaci, čištění, tmelení a doplnění kamene, obnovu spárování, barevné retuše, zlacení, zvýraznění písma, nátěry, hydrofobizaci, dodávku či osazení chybějících částí, například kříže,“ popisuje náměstek primátora pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek (STAN/Starostové pro Liberecký kraj).

Obnoven tak byl např. pomník padlých za oběť nacismu ve Vesci, žulový památník občanů padlých v I. světové válce v Machníně nebo několikastupňový pylon s křížkem v areálu Zahrady vzpomínek u ul. Budyšínská, věnovaný válce z roku 1866.

V Liberci je 40 nejrůznějších pomníků, které lidem připomínají oběti a hrůzy války. Nejedná se ale jen o velké památníky, do tohoto počtu se například počítají i pamětní desky nebo v posledních letech do chodníků před konkrétními domy osazované tak zvané stolpersteiny, což jsou de facto dlažební kostky s mosazným povrchem, na nichž jsou uvedena jména občanů města, kteří zde bydleli a kteří byli zavražděni během holokaustu.