Až 360 milionů korun. O tolik mohl být Liberec za posledních dvanáct let bohatší, kdyby zvedl daň z nemovitosti velkým firmám, které také nejvíce zatěžují jeho infrastrukturu tak, jak je to běžné jinde a jak část zastupitelů sama navrhovala. Nyní to chce napravit. Kterých firem a lokalit se to bude týkat? Náš Liberec přináší přehled.

Vedení města předloží zastupitelstvu nově upravenou vyhlášku, která se bude týkat daně z nemovitosti. Rozhodnout o tom by měli zastupitelé pravděpodobně již na konci září.

Důvodem úpravy vyhlášky o úpravě místního koeficientu pro výpočet daně z nemovitých věcí je posílení příjmové stránky města. Navrhovaná úprava přinese zvýšený výnos z daně z nemovitých věcí do rozpočtu města, přičemž tento zvýšený příjem bude použit zejména v lokalitách, kde došlo k nárůstu daně z nemovitých věcí, a to na posílení infrastruktury v těchto částech města.

„K rozhodnutí upravit tento koeficient jsme došli po dlouhé a velmi detailní diskusi v rámci vedení města a rozhodli pro jeho navýšení u konkrétních subjektů na základě jasně stanoveného klíče. A to mimo jiné proto, že jsme tuto daň více než 10 let nevalorizovali. Klidně přiznám, že to nebylo správné, protože nám takto uniklo kumulativně cca 200 milionů, které jsme mohli a měli investovat do rozvoje města,“ uvedl k problematice primátor města Liberce Jaroslav Zámečník (STAN/SLK).

„Po navýšení nám výtěžek z těchto 35 lokalit pokryje tak akorát polovinu inflace. Týká se pouze vybraných lokalit, nejde o plošnou daň pro všechny. Zároveň jsme po férovém jednání se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy ČR došli k jednoznačnému závěru, že vybrané peníze obratem investujeme do infrastruktury, zejména silnic, což pomůže mimo jiné právě podnikatelským subjektům,“ dadal primátor.

Primátor sice dnes uznává chybu, že Liberec nezvedl daň dříve, ale byli to právě jeho Starostové a ODS, kteří vyšší danění průmyslových areálů v minulosti blokovali. „Když se někdy před víc jak deseti lety jednalo o zvýšení daně z nemovitosti, kritizoval jsem, že občanům v bytech a domech se daň z nemovitosti zvýší v průměru až třikrát nebo dokonce čtyřikrát, objektům pro podnikání jen dvakrát. Přišlo mi to nespravedlivé, navrhoval jsem už tehdy s několika kolegy jinou strukturu, která by zvyšovala zhruba všem stejně a do městské pokladny by přinesla asi tak o 25-30 milionů víc každý rok,“ vzpomíná dnes zastupitel Jaromír Baxa z LOL/Zelených, který podobné zvýšení daně z nemovitosti pro velké firmy navrhoval již před dvanácti lety.

„Jakékoliv možnosti tuhle daň zvýšit byly SLK, ODS, ANO a dalšími celých 12 let z ideologických důvodů blokovány, tahle změna prostě nešla ani v době, kdy jsme byli v koalici. Za těch 12 let jde o nějakých 360 milionů, které by na stavu města byly strašně znát. Normálně hospodařící město by za ně třeba dokázalo kompletně zrekonstruovat bazén, jen tak, mimochodem,“ dodává Baxa.

Náš Liberec zajímalo, kterých firem a lokalit se zvednutá daň bude týkat a zda například město půjde cestou daňové progrese, kde například zohlední to, jak je která společnost velká, a tedy, jak i zatěžuje liberecký dopravní systém.

„Klíčem pro výběr daných lokalit bylo hlavně to, že se jedná primárně o území s velkou dopravní zátěží jako např. výrobní, logistické a obchodní areály v obchodně průmyslové zóně SEVER a průmyslové zóně JIH,“ uvedl na dotaz naší redakce mluvčí libereckého magistrátu Tomáš Tesař.

Na otázku, zda město zvažovalo zmíněnou cestu daňové progrese, pak mluvčí radnice odpověděl, že nikoliv. „Vedení města nyní nic takového neřešilo,“ dodal Tomáš Tesař.

A o které lokality a které firmy působící na území města se jedná? Náš Liberec přináší jejich přehled: