V Libereckém kraji je bydlení akutním problémem. Náš Liberec na tento problém upozornil již v minulosti. Nyní skutečnost, že domácnosti v našem kraji patří mezi nejohroženější, potvrzuje i komerční výzkum společnosti Ipsos. Liberecký kraj je na tom z mnoha hledisek nejhůře.
Výdaje na bydlení – včetně například splátky úvěru na bydlení i další pravidelné platby, jako jsou příspěvky do fondu oprav, vodné a stočné, zálohy na energie, pojištění apod. – patří k těm největším v rodinném rozpočtu.
Podle výsledků výzkumu agentury Ipsos vynaloží na úhradu těchto nákladů na bydlení méně než třetinu svých příjmů 27 % domácností, více než polovina domácností musí ze své peněženky na tyto náklady utratit něco mezi třetinou a polovinou veškerých měsíčních příjmů. Alarmující situace je u 18 % domácností, které na tyto náklady vynaloží 50–75 % všech svých příjmů.
Ohrožené domácnosti, které na náklady na bydlení vynaloží více než polovinu svých příjmů, najdeme nejčastěji v Libereckém (28,6 % domácností v tomto kraji), Zlínském (28 %) a Olomouckém (27,3 %) kraji.
Prudký nárůst inflace v loňském roce a zvýšení cen se nejvíce dotkly domácností, které měly vinou nákladů na bydlení i tak napjatý rozpočet. Podle výzkumu, který si zadala společnost Swiss Life Select, růst výdajů v rodinném rozpočtu v roce 2022 pocítilo, ale nemuselo nijak snížit své výdaje, 41 % domácností. Třetina z nich však již musela začít šetřit, aby vše kolem bydlení poplatila. Ale zvládají to. I přesto 13 % domácností ovlivnil dramatický růst výdajů natolik zásadně, že vyjdou jen tak tak nebo odpovídají v pochybách – „nevím, zda letos vše zvládnu řádně poplatit“.
Nejohroženějších 13 % domácností v rámci celé České republiky, kterých se makroekonomický vývoj v posledním roce dotkl zásadně, pochází z Libereckého kraje (23,8 %), Olomouckého kraje (18,2 %) a Moravskoslezského kraje (17,3 %).
Respondenti, které růst výdajů ovlivní zásadně a vyjdou „jen tak tak“ nebo neví, zda letos zvládnou vše platit, mají základní vzdělání (24 %) a bydlí v malých městech s maximálně tisícovkou obyvatel (17 %). Aktuálně jde o nejohroženější skupinu z hlediska schopnosti splácet závazky spojené s bydlením a jeho financováním.
Podle komerčních výzkumů zmíněných společností patří i obyvatele Libereckého kraje mezi ty, kteří jsou schopni nejméně ušetřit. V Libereckém kraji uspořilo méně než 15 tisíc Kč 47 % obyvatel, 15 až 45 tisíc Kč 28 % obyvatel, 45 až 100 tisíc Kč 9,5 % obyvatel a více než 100 tisíc Kč 14 % obyvatel.
Tato data korespondují i se dva roky starou zprávou “ Strategie sociálního začleňování 2021+“, o které informoval Náš Liberec. Podle dokumentu je situace v Libereckém kraji horší než ve zbytku republiky, vedle Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. To rozhodně není dobrá vizitka.
Zásadním problémem kraje je rovněž nedostupnost bydlení pro stále větší počet jeho obyvatel. Podle odhadu ze strany zástupců obcí Libereckého kraje se v roce 2020 nacházelo 3 504 osob v bytové nouzi, z toho 1 017 v krajní bytové nouzi, píše se ve zmíněné strategii.
Alarmující je, podle Strategie, například míra zadluženosti obyvatel kraje. V Libereckém kraji se před dvěma lety dluhy jeho obyvatel vyšplhaly na 14,5 miliardy korun.
Přímo v exekucích bylo, dle tehdejšího zjištění, 37 tisíc obyvatel kraje, což odpovídá počtu obyvatel okresního města, například Jablonce nad Nisou. Nejhůře na tom bylo Českolipsko. Z pohledu nejvyššího podílu osob v exekuci v jednotlivých obcích najdeme v okrese Jablonec nad Nisou obce s 15% podílem osob v exekuci, v okrese Liberec až 27% a v okrese Česká Lípa 33%.