Má se v Ralsku, v prostorách bývalého vojenského letiště, realizovat největší solární elektrárna v České republice? To bylo téma, které dominovalo včerejšímu zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje. Politici v tom úplnou shodu nenašli.

Zastupitelstvo včera schválilo studii proveditelnosti, která zkoumala, zda a v jaké míře je možné v bývalém vojenském prostoru postavit velkokapacitní fotovoltaickou elektrárnu. Ve hře jsou tři varianty. Největší počítá s výkonem 104 megawattů, se zastavěním celé plochy bývalého vojenského letiště a jednalo by se o největší solární elektrárnu na českém území.

Liberecký kraj zvažuje i několik finančních variant. Jednou z nich je pronájem pozemků v Ralsku, které jsou ve vlastnictví Libereckého kraje, soukromému investorovi, což by mohlo kraji generovat roční zisk v řádu desítek milionů korun.

Druhá varianta je nákladnější a znamenala by obří investici 2,1 až 2,9 miliardy korun s návratností investice zhruba za devět let. Kraj by si musel na takový projekt půjčit, ale zase by se stal energeticky samostatným a přebytky energie by mohl buď prodávat nebo je použít na rozvoj moderních energetických technologií, jako je například výroba vodíku pomocí elektrolýzy vody.

„Variant je více, ale již teď je jisté, že taková elektrárna by vyrobila minimálně dvakrát více energie, než spotřebuje celý náš úřad a všechny jeho organizace,“ vysvětloval postoje vedení kraje hejtman Martin Půta (STAN/Starostové pro Liberecký kraj). „Domnívám se, že jde o smysluplné využití prostoru, který jsme před 16 lety získali od státu a kde zatím proběhla pouze ne příliš podařená privatizace toho, co se dalo zpeněžit,“ dodal hejtman.

„Já bych zase rád podotkl, že v současné době nelze tak velkou elektrárnu v Ralsku vůbec připojit. Síť by tak velký odběr elektřiny neunesla,“ namítal krajský zastupitel za ANO a zároveň starosta Ralska Miloslav Tůma. „Vyzývám kraj, aby zvážil i jiné varianty, například výstavbu menších elektráren na různých územích,“ dodal starosta Ralska.

I ostatní politici nebyli o správnosti výstavby obří fotovoltaické elektrárny přesvědčeni. „Nechci zpochybňovat vizi energeticky samostatného Libereckého kraje, to v žádném případě,“ uvedl zastupitel Josef Chuchlík (ANO). „Mám ale obavy z takto velkého projektu. Jednak, co se týče jeho nákladnosti, která je opravdu enormní, ale zároveň si myslím, že by kraj měl mít své energetické zásoby ve více diverzifikovaných zdrojích,“ doplnil Josef Chuchlík.

Na zastupitelstvu zazněly i názory, že by se celý prostor neměl podřídit jen plánované elektrárně. „Moc bych se přimlouval za to, aby bylo bráno v potaz i jiné využití této výjimečné lokality, například zde již fungující turismus a včelařství,“ argumentoval starosta Turnova a zastupitel za STAN/Starosty pro Liberecký kraj Tomáš Hocke.

Svého stranického kolegu v tomto podpořila i zastupitelka Markéta Červinková. „Dávám návrh, aby tento projekt dostala na jednání komise architektů a urbanistů rady kraje, aby bylo plánované využití těchto ploch projednáno i tohoto hlediska,“ uvedla Červinková. Její návrh byl přijat.

Podobnému tématu se věnoval i další bod jednání krajského zastupitelstva. To schválilo první dva projekty na výstavbu solárních panelů na svých střechách. Solární panely pokryjí budovu podnikatelského inkubátoru, a rovněž střechu Gymnázia Dr. Antona Randy v Jablonci nad Nisou. Oba projekty přijdou dohromady na zhruba 8,7 milionu korun, čtyři miliony chce kraj získat z evropských fondů. 

„Zatím čekáme na stavební povolení, ale máme propočítáno, že solary by měly pokrýt spotřebu těchto budov ze zhruba 90 procent,“ uvedl náměstek hejtmana pro ekonomiku Zbyněk Miklík (Piráti) s tím, že kraj má vytipovány střechy dalších 20 budov, kam by chtěl solární panely instalovat. „Případné přebytky, zejména z letních měsíců, budeme asi prodávat zpět do sítě,“ dodal náměstek.

Politiku kraje v oblasti obnovitelných zdrojů ale dlouhodobě kritizuje například liberecká opozice, která ji má za silně opožděnou. „První projekty fotovoltaických panelů po 10 letech Starostů a hejtmana Půty ve vedení kraje. Aby to přišlo, musel nejdřív Putin naházet na Ukrajinu rakety. Tohle je politika budoucnosti, made in Starostové,“ okomentoval situaci Jindřich Felcman z Liberce otevřeného lidem/Zelených.