Třetího prosince uběhne 70 let od justiční vraždy Ludvíka Frejky. Ten se narodil v Liberci jako Ludwig Freund a byl významným politikem KSČ. V roce 1952 se stal obětí stalinského teroru a byl odsouzen v politickém procesu s Rudolfem Slánským.
Freundovi byli liberecká židovská, německy mluvící a plně kulturně asimilovaná rodina. Do ní se v lednu 1904 narodil syn Ludwig. Chlapec vynikal inteligencí, ale také zájmem o politiku. Již ve svých patnácti letech vstoupil do organizace sociálně demokratické mládeže. Když byla v roce 1921 v Liberci, založena KSČ, jako první v českých zemích, mladý Ludwig Freund do ní vstoupil necelý rok nato.
Ludwig Freund se již od mládí zajímal o ekonomii. Po maturitě na libereckém gymnáziu ji odjel studovat do Berlína i do Londýna. Studium ekonomie jeho marxistické přesvědčení jen prohloubilo. Skrze své vzdělání a mezinárodní rozhled se mu dostalo také uznání uvnitř stranických sktruktur, v nichž od druhé poloviny 20. let působil. Pracoval například jako redaktor levicového deníku Rote Fahne.
Jakožto sudetský Němec se coby komunista angažoval zejména na českém severu. A to nejen na Liberecku, ale i v dalších, převážně německých městech, jako byly Chomutov, Most nebo Teplice. Ve třicátých letech vystupoval proti hospodářské krizi a nastupujícímu fašismu, který našel úrodnou půdu zejména u sudetoněmeckého obyvatelstva.
Po Mnichovské dohodě Ludwig Freund odešel do Velké Británie, kde pracoval jako redaktor rakouského Zeitspiegel a sudetoněmeckého časopisu Einheit. Když propukla válka, byl Freund jako komunista a zároveň příslušník nepřátelského národa držen v internaci. Tu ukončilo až napadení Sovětského svazu Německem, které bylo zároveň koncem spojenectví nacistického Německa a SSSR. Ludwig Freund pak pracoval jako ekonomický poradce komunistických členů Státní rady – orgánu československého exilu v Londýně. Dál publikoval, psal například do komunistických novin Daily Worker. V Británii kolem sebe vytvořil skupinku levicových ekonomů, nikoliv jen komunistických, patřili do ní sociální demokraté z Československa, ale například i ekonomové z Labour party.
V roce 1942 spoluzaložil Jednotný výbor sudetoněmeckých antifašistů ve Velké Británii. Zpočátku odmítal plán na vyhnání německé menšiny z Československa. Později se ale podrobil názoru komunistické strany, která vysídlení Němců naopak prosazovala. Po konci války a návratu do Československa přijal Ludwig Freund české občanství a změnil si jméno na Ludvík Frejka.
V následujících letech působil ve stranických a vládních orgánech jako ekonomický expert, po únorovém puči v roce 1948 působil jako hlavní ekonomický poradce Klementa Gottwalda. Historiky je označován jako „architekt první dvouletky a pětiletky“. Zároveň byl ale tím, který kritizoval neustálé změny, které zejména pětiletku provázely a které taky byly příčinou nemalých hospodářských problémů.
V roce 1952 byl v souvislosti s procesem s Rudolfem Slánským zatčen a spolu s dalšími deseti předními komunisty odsouzen k trestu smrti. Do tohoto vykonstruovaného procesu byl zařazen pro svůj židovský původ a také kvůli působení v Londýně a jeho stykům se sociální demokracií i jinými částmi levicového spektra politiky napříč tehdejší Evropou. Mrazivým svědectvím stalinistických procesů je nejen dodnes zachovaná Frejkova výpověď, kde se přiznává k naučeným absurditám, ale i skutečnost, že jeho smrt požadovali jeho druhá žena i jeho v té době zhruba dvacetiletý syn.
Popraven byl 3. prosince 1952. O 11 let později byl právně i stranicky plně rehabilitován. V dubnu 1968 mu byl udělen Řád republiky in memoriam.