Už třicet let to je zažitý styl „politické argumentace“, a to zejména od pravicových politiků, kteří ostatně vládnou i v Liberci. Na kraji i na městě. Pokud se to hodí, vytáhne se na oponenty „třídní nenávist“, komunismus, soudruzi… Vtipné to není, ale je to vlastně pravdivé. Politika má třídní rozměr a zrovna Liberecký kraj to dokazuje.
S nápadem podpořit bohaté a stále bohatnoucí stavební giganty v době, kdy se nemalá část společnosti potýká s nebývalou inflací, zdražováním, energetickou krizí a s oprávněnou obavou hledí do budoucna, mohou přijít jen politici v zásadě dvojího druhu.
Buď politici naprosto asociální a odtržení od reality a života většiny lidí nebo ti, co jsou přímo v žoldu podobných společností. Vlastně je tu ještě jedna možnost: že se jedná o kombinaci obojího. V každém případě je to do nebe volající. Zvlášť dnes, kdy se nálada ve společnosti vyhrocuje a body sbírají extrémističtí, „vlastenečtí“ křiklouni.
Liberecký kraj se nechystá rozdávat žádné „svoje peníze“. Veškeré prostředky dostává od státu, který je zase vybral od lidí i firem. Ano – i stavební firmy platí daně. A ne vždy malé, ale pořád je to zlomek oproti většině z populace, která stát platí na daních ze svých příjmů nebo skrze DPH a spotřební daň.
Vzít peníze od lidí a dát je velkým firmám, které vykazují rekordní zisky, není jen výsměchem lidem i ekonomice, která stojí na spotřebě domácností. Je to krystalická ukázka ideologického zakotvení, často i zaslepenosti. A dost možná i objednávky, co si budeme namlouvat…
Každopádně je to výraz třídního myšlení i praxe, byť to dotčení jistě neradi slyší. Jen tentokrát na opačném ideologickém pólu.