17. srpna uplyne 300 let od začátku nejdelší stávky v dějinách Liberce, kdy se vzbouřili pláteničtí tovaryši nespokojení s podmínkami práce a se mzdou. Liberecko po staletí vynikalo rozvinutou textilní výrobou, jejíž počátky sahají hluboko do feudalismu. Domácká výroba plátna, založená na pěstování lnu, byla nutným doplňkem naturálního hospodářství v severočeských horských oblastech, které nebyly příliš vhodné pro pěstování dalších rostlin. To nahrávalo chovu hospodářských zvířat a souvisejícímu zpracování ovčí vlny k výrobě sukna. K výraznému rozvoji soukenictví došlo v první polovině 17. století, o století později se Liberec stal významným průmyslovým centrem Rakousko-Uherska s rozvíjející se česko-německou dělnickou třídou.
„Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd.“
Friedrich Engels a Karl Marx, Manifest komunistické strany
Ještě dlouho před tím, než se v průběhu průmyslové revoluce zformovala třída průmyslového proletariátu, vytvořil se v rámci cechovního řemesla a manufakturní výroby zárodek pozdějšího dělnického hnutí v podobě námezdních dělníků, a mezi nimi právě tovaryšů plátenického a soukenického cechu. V pátém dílu Levicové turistiky se vydáme po stopách tovaryšské stávky z roku 1722 a související historie dělnického hnutí. Oproti komerčnímu pojetí turistiky jde o variantu spojující sportovní vyžití, politiku a zábavu, ohleduplnou nejen k přírodě a místním obyvatelům, ale také k peněženkám zúčastněných. Trasa je navržena tak, aby ji bez větších obtíží zdolali mladí i starší lidé, či rodiče s dětmi.
„Vznikalyť stávky, jakž uvedeno, pro stravu, pro mzdu, pro bití, pro kruté trestání nedbalosti, pro nepříjemnou dobu výpovědní, pro obmezení tovaryšů v organizaci jejich, zvláště po stránce finanční, pro znesnadnění přístupu k misterství. Při stávkách, jak doloženo, držívali čeští tovaryši s německými; některou způsobili také Němci sami (truhláři r. 1565). Zdá se, že právě cizí tovaryši sem přinášeli kvas nespokojenosti.“
Zikmund Winter, Český průmysl a obchod v XVI. věku
Těšit se můžete na tato zajímavá místa:
Šibeniční vrch: připomínka nejdelší stávky v dějinách Liberce – tovaryšských bouří z roku 1722 (výročí 300 let)
Tovaryšský vrch: dřívější místo setkávání tovaryšů a dělníků
Dělnické hospody a další vyhlášené lokály: někdejší hospody U Jelena a U Medvěda, hostince U Hvězdy a U Zlatého gryfa, restaurace Střelnice a dalšíMistrovský dům soukeníků: historický cechovní dům soukeníků s vyhlášenou kavárnou U Korunního prince Rudolfa
Soukenické a řemeslnické domy Bedřichova města (Friedrichstadt): pozůstatky typické rázovité zástavby v někdejší převážně řemeslnické čtvrti
Sídla redakcí socialistických časopisů: památná místa populárních socialistických časopisů Arbeiterfreund a Der Freigeist
Liberecké Benátky a atmosféra staré tovární čtvrti: pozůstatky továren, mlýnů, nádrží a náhonů v oblasti kolem Lužické Nisy a Harcovského potoka
Akce se uskuteční 9. srpna 2022. Sraz je v 16:00 na někdejším Šibeničním vrchu, na rohu ulic Plátenická a Na Perštýně.
Zájemci a zájemkyně nás mohou kontaktovat na našem libereds@systemli.org
Tisková zpráva spolku Libereds