Město vzdalo snahu prodat tzv. Machnínský zámeček, bývalé oční sanatorium v Machníně, která je jedním z nejhorších případů privatizace z 90. let minulého století. Liberec za něj chtěl získat 20 milionů korun. Nepovedlo se, tak možná najde využití jako objekt městských lesů.

Situaci o neúspěšném prodeji, kdy město kdysi honosný objekt nabízelo déle než rok, sdělil veřejnosti náměstek pro ekonomiku Zbyněk Karban (ANO). „Prodat se nepodařilo, už to ani nezkoušíme. Jednali jsme s některými zájemci i napřímo, ale ukázalo se, že to není v tuto chvíli prodejné,“ řekl Karban. Liberec nyní zvažuje, zda by sem nebylo možné přestěhovat Městské lesy, které mají základnu v areálu bývalého lesního divadla v Lidových sadech a kterou budou muset v budoucnu opustit. „Zatím je to ve fázi prověřování, zda by to místo pro naši organizaci bylo vhodné,“ dodal Karban. 

Liberec získal neuvěřitelně zdevastovaný areál zpět v roce 2019 za necelé 3 miliony korun, když se dohodl s likvidátorem po nevyřízeném dědictví po bývalém majiteli, někdejším libereckém zastupiteli Jaroslavu Samkovi. Přitom Samek ani jeho partner v podnikání, bývalý krajský radní pro zdravotnictví za ODS Jaroslav Krutský, v objektu neprovozovali zdravotnické ani sociální zařízení, k čemuž je zavazovala smlouva, na jejímž základě Machnínský zámeček od města získali.

Osud tzv. Machnínského zámečku je jedním z nejkřiklavějších případů špatně provedené polistopadové privatizace i klientelistických sítí, které se utvořily v Liberci. Kdysi hojně využívaná oční léčebna pro děti a ozdoba libereckého Machnína doplatila na „podnikatelské záměry“ místních prominentů. 

Případem se náš web zabýval již před více než deseti lety jako jednou z prvních kauz, která dokumentovala, jak město přichází o cenný majetek ve prospěch místních politiků, podnikatelů a šíbrů. Vila textilního továrníka, nákladně postavená spolu s rozlehlým parkem nad údolím Nisy na konci 19. století ve stylu romantizujícího historismu, sloužila od války až do devadesátých let dětem s očními a zrakovými problémy z celé republiky.

Plně funkčního zařízení se ale v roce 1999 zachtělo dvěma místním politikům, lékařům a podnikatelům zároveň. Jednalo se o Jaroslava Krutského, vlivného člena místní ODS a pozdějšího krajského radního pro zdravotnictví (byl například v radě kraje i v ODS s dnešním primátorem Jaroslavem Zámečníkem ze Starostů pro Liberecký kraj), a o městského zastupitele Miroslava Samka.

Jejich firma Sanatorium Machnín získala v roce 1999 celý objekt, tedy vilu i s přilehlým parkem, za neuvěřitelných 1,4 milionu korun koupí od města Liberec v době, kdy radnici vládla Krutského ODS. Důvodem takto nízké pořizovací ceny byl příslib obou politiků/podnikatelů, že v místě budou provozovat i nadále zdravotnické a sociální zařízení. A to pod dobu nejméně deseti let.

To se však nikdy nestalo. Naopak – do objektu noví majitelé nedali nikdy ani korunu. V květnu 2007 dokonce doktor Samek požádal o dokoupení přilehlých pozemků k objektu. To ovšem zastupitelstvo, díky argumentaci opozice, odmítlo. Důvod, jak tehdy jako první ukázal náš web, byl prostý. Již v roce 2007 se firma obou politiků pokoušela objekt prodat skrze karlovarskou realitní kancelář za 19 milionů korun.

To bylo ovšem porušení podmínek smlouvy. Město tak mohlo od smlouvy odstoupit a majetek chtít zpět. Jenže problém byl ve smlouvě zroku 1999: Je zde uveden článek, který novým majitelům zajišťuje povinnost města doplatit rozdíl mezi aktuální tržní hodnotou v době, kdy má být majetek znovu předán městu a původní nabývací cenou.

Jednoduše řečeno: za to, že oba podnikatelé/politici neplnili podmínky smlouvy, do areálu neinvestovali a nechali ho zchátrat, jim tehdy město mělo vyplatit ještě téměř 20 milionů korun.

Jestli byl v roce 2007 skutečný záměr obou podnikatelů objekt v rozporu se zněním smlouvy prodat, nebo to byl jen trik, jak z města skrze zpětný nákup objektu (zpětný nákup tehdy prosazovali představitelé tehdejší ODS) získat obrovské peníze za tržní rozdíl, se již dnes asi nedozvíme. Miroslav Samek zemřel, dosud není vyřízeno dědictví a firma samotná je v insolvenci. Zámeček je dnes v dezolátním stavu, vybrakovaný po nájezdech sběračů kovů, napadený plísní a houbami, má porušenou statiku a zřejmě ho čeká demolice.

Každopádně příklad Machnínského zámečku, někdejšího architektonického skvostu Liberce a zařízení, které sloužilo desítkám tisíc nemocných dětí z celé republiky, je signifikantní ukázkou toho, jak se v Liberci nakládalo s veřejným majetkem.