Historickou postavu sudetoněmeckého vůdce Konrada Henleina zná každý. Málokomu ale dnes něco řekne jméno Heinze Ruthy, rodáka z Lázní Kundratice u Osečné, Henleinova souputníka a ve své době předního lídra sudetoněmeckého nacionalistického hnutí v předválečném Československu. A právě na jeho životě i tragické smrti ukazuje britský historik Mark Cornwall tragickou genezi i zánik staletého soužití Čechů a Němců v našem regionu i v českých zemích.

Mark Cornwall (narozen 1958) je profesorem moderní evropské historie na Univerzitě v Southamptonu. Specializuje se na středovýchodní Evropu 19. a 20. století, zejména na regiony bývalého Československa a Jugoslávie. A jeho badatelská práce ho včera večer přivedla až do liberecké Krajské vědecké knihovny.

Osobně zde představil svou knihu „Čertova zeď. Život a smrt Heinze Ruthy“, která vyšla anglicky již před deseti lety, ale až dnes se jí dostalo českého překladu v podání libereckého historika Jana Seidla.

Kniha je pojmenována po známém geomorfologickém útvaru v Podještědí – hřbetu sopečných vyvřelin kousek od Osečné. Od pradávna tato přírodní památka přitahovala lidskou pozornost a byla zdrojem místních bájí a pověstí. V 19. století se ale i na nich podepsal český a německý nacionalismus a jedna z nich byla označena jako dílo ďábla, který na přání místního sedláka rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil zeď.

Tato lidová pověst, která reflektuje myšlenkový vývoj české i německé společnosti a kterou ostatně jako přirovnání používali i sudetoněmečtí nacionalisté včetně Heinze Ruthy, se stala pro profesora Cornwalla symbolem etnického napětí mezi Čechy a Němci v našem regionu, které skončilo kataklyzmatem druhé světové války.

Podle vyjádření profesora Cornwalla narazil na osobu Heinze Ruthy, někdejšího předního sudetoněmeckého fašistického politika, před lety v souvislosti s jeho smrtí. Rutha totiž spáchal sebevraždu v České Lípě v roce 1937, kdy byl obviněn z tehdy trestné homosexuality a svádění mladých chlapců. Ostatně otázka vztahu mezi homosexualitou a fašisty prosazovaným kultem mužského mládí na jedné straně a napětím s oficiálně deklarovanými konzervativními hodnotami na straně druhé, je jedním ze zajímavých a hlavních motivů Cornwallovy knihy.

Osud zapomenutého sudetoněmeckého fašisty, svého času „státního nepřítele číslo jedna“, začal Marka Cornwalla zajímat čím dál víc. Povedlo se mu kontaktovat i jeho poslední žijící přímé příbuzné v Německu a sesbírat nespočet materiálu nejen v českých a německých archivech, ale i v dalších evropských zemích. Rutha byl totiž, dle britského historika, jakýmsi „ministrem zahraničí“ Henleinovy strany a propagoval požadavky sudetských Němců po celé Evropě.

Mark Cornwall popisuje Ruthovu cestu přes mládežnické spolky, jako byl Wandervogel (obdoba tehdy módního trampingu a skautingu), až do krajně nacionalistických pozic, které zostřilo odmítnutí vzniku samostatného československého státu.

Jak upozorňuje britský historik, pokud je dnes kladeno rovnítko mezi sudetoněmecký nacionalismus a Hitlerův nacismus, není to vůbec historicky přesné. Příkladně Rutha byl podle Marka Cornwalla pravicový konzervativec a později fašista, ale hitlerovským nacistou se, na rozdíl od Henleina, minimálně pro svou tragickou smrt, nestihl stát.

Čertova zeď Marka Cornwalla není jen biografií zapomenutého německého politika z Čech. Na jeho životě britský historik ilustruje nešťastný vývoj soužití dvou etnik našeho regionu, umocněný pozadím velké celoevropské politiky. To, že dějiny našeho města i regionu popisuje historik „ zvenku“, dává Cornwallově práci nejen větší předpoklad objektivity, ale v mnohém ji činí, právě pro tuto skutečnost, zajímavou.