V Severočeském muzeu v Liberci byly před několika měsíci zpřístupněny nové expozice, které vzešly ze tříleté rekonstrukce. Část z nich je věnována připomínce éry nacistického barbarství, kdy Liberec byl hlavním městem tehdy ustanovené župy Sudety.

Nacismu, jeho představitelům i poválečné reflexi války se věnuje část výstavy v libereckém muzeu. Další připomínky na dobu, kdy v dnešní budově A Technické univerzity Liberec v dnešní Hálkově ulici sídlila NSDAP v čele s Konrádem Henleinem, má muzeum uchované ve svém podzemním depozitu, kam nechala veřejnost nahlédnout minulý týden na přednášce věnované právě sbírkám nacistik.

Liberecké muzeum získalo většinu nacistik (tedy předmětů vztahujících se k nacismu a nacistům) od Památníků nacistického barbarství, který sídlil v bývalé „Henleinově vile“ na Husově ulici a který byl zřízen v roce 1946 a zrušen byl v roce 1964.

Památník obětem nacistického barbarství byl hned po válce zřízen v bývalé vile Konráda Henleina. Původně ovšem patřila rodině židovského podnikatele

„Tehdejší památník měl připomínat hrůzy nacistického teroru, ale zároveň plnil i propagandistickou roli při obsazování tehdy většinově německého Liberce i celého území Sudet,“ vysvětlil na přednášce historik Severočeského muzea v Liberci Lubor Lacina, který celým večerem provázel. „Tento památník na dnešní Husově ulici měl celostátní význam a mířily do něj nacistika z celé republiky, ale i ze zahraniční, například z koncentračních táborů,“ pokračoval historik.

Návštěvníci si mohli ve středu večer vyslechnout nejen přednášku a podívat se na část expozice věnované dramatickým zvratům v Liberci, které přineslo 20. století a která je trefně pojmenovaná „Divoký sever“, ale bylo jim umožněno i vstoupit do depozitáře, který se nachází v podzemí.

Podzemí libereckého muzea  ukrývá mnohé sbírky. Část z nich je věnovaná nacismu

Zde jim byly „na živo“ předvedeny některé exponáty, kterými Severočeské muzeum disponuje. Vedle uniforem, odznaků nebo propagandistického materiálu to ale byly i osobní věci význačných nacistů, kteří v na území Sudet nebo i Protektorátu Čechy a Morava působili.

Návštěvníci tak mohli spatřit legitimaci Státního ministra pro Protektorát Čechy a Morava a SS-Obergruppenführera, nechvalně proslulého K.H. Franka, ale i jeho luxusní hodinky nebo dokonce skleněné oko, které bylo z jeho těla vyjmuto po jeho popravě v Praze v roce 1946. Všechny i tyto další věci pak byly zaslány do Liberce, aby zde byly vystaveny ve zmíněném Památníku nacistického barbarství.

Legitimace K.H. Franka, se kterou byl zadržen v Rokycanech, když se snažil utéct před Sověty k americkým spojencům

Oční protéza, vyjmutá z Frankova těla po jeho popravě na pražském Pankráci

Jak upozornil historik Lubor Lacina, vystavování podobných předmětů je vždycky choulostivá věc. „Nejde ani tak snad o nějaké skupinky extrémistů, ale spíš se chceme vyhnout nějakým sklonům k senzacím. Na to je utrpení, které nacismus s sebou přinesl, až moc vážné téma,“ řekl historik Lacina.

Nicméně i oficiální části výstavy lze shlédnout příklady nacistické bestiality. Jsou jimi například knihy vázané v lidské kůži obětí z koncentračních táborů. „Skutečně se jedná o lidskou kůži, měli jsme tu experty, kteří to potvrdili,“ uvedl historik Lacina. „Rozhodně se nejednalo o „běžný sortiment“, ale je to spíše ukázka zvrhlosti a úchylky těch, kteří měli na starosti koncentrační a vyhlazovací tábory. To byla místa, kde se podobní lidé koncentrovali,“ komentoval děsivé produkty továren na smrt Lubor Lacina.

Muzeum ovšem chce této tragické epizodě v dějinách státu i našeho města, věnovat větší prostor. Ředitel muzea Jiří Křížek návštěvníkům ukázal prostory, kde by v budoucnu mohla vnziknout větší expozice věnovaná nacismu.

„Jsme stále úplně na začátku. Ale uvědomujeme si význam této dějinné epochy, byť byl nesmírně tragický. Proto bychom rádi v budoucnu rozšířili naše expozice o speciální stálou výstavu věnovanou této éře,“ dodal ředitel Křížek.

Autentický odznak Kriminalpolizei – Kripo (kriminální policie) z doby Třetí říše

Dobové, originální obušky, které používaly nacistické Úderné oddíly (SA-Sturmabteilung) na pouliční teror, zejména proti levici, antifašistům a Židům