V těchto dnech si Liberec a celá střední Evropa s ním připomíná jedno varovné výročí. Před 83 lety byla místními nacisty i tzv. slušnými občany vypálena zdejší synagoga. Jednalo se o pokračování Křišťálové noci, tedy novodobého pogromu, který naplno zapálil pochodeň holocaustu v Německu jen o pár hodin předtím.

Liberec se stal po mnichovské zradě západních mocností a odevzdání československého pohraničí Hitlerovi hlavním městem nové říšské župy Sudetenland. Nový režim nenechal nikoho na pochybách o svých záměrech. Okamžitě po zabrání Sudet docházelo k zatýkání komunistů, sociálních demokratů i dalších antifašistů české i německé národnosti.

Vedle toho přišla i perzekuce židovských obyvatel dle norimberských rasových zákonů. Židů přitom bylo v Liberci zhruba 1400, což nepředstavovalo ani 4 % tehdejší zdejší populace. Nicméně Židům byl okamžitě zabavován majetek, velká část z nich prchla spolu s Čechy a německými antifašisty do vnitrozemí. Byla rovněž uzavřena novorenesanční synagoga z roku 1888, stojící na místě dnešní tzv. Stavby smíření – Krajské vědecké knihovny.

Budova liberecké synagogy vzplála 10. listopadu 1938 kolem druhé hodiny odpolední a hořela až do následujícího dne 11. listopadu. Jednalo se o reakci na tzv. Křišťálovou noc v říšském Německu, kde nacistický režim v noci z 9. na 10. listopadu rozpoutal rozsáhlý pogrom v důsledku atentátu na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži, Ernsta von Ratha, který spáchal židovský mladík Herschel Grynszpan jako odpověď na pronásledování Židů v nacistickém Německu.

Podobně jako v Německu byli iniciátory žhářství stranické vojenské úderky NSDAP – SA (Sturmabteilung – útočné oddíly), ale i tzv. slušní občané. Požáru přihlíželi i hasiči, ale nezasahovali. Dav libereckých přihlížejících horlivých „vlastenců“ podle dobových zpráv vyjadřoval spokojenost, provolával slávu nacistickému režimu a jeho vůdci Adolfu Hitlerovi, urážel Židy a posmíval se jim. 

Vedle liberecké synagogy lehly popelem i další židovské svatostánky našeho regionu, rozvášněnými vlastenci byly zapáleny i synagogy v sousedním Jablonci nad Nisou či v České Lípě.

Liberecká synagoga hořela do rána, její zbytky ale byly odstraněny až příštího roku, kdy na jejím místě vzniklo parkoviště. Po válce a za minulého režimu zde byl zřízen Památník nacistického barbarství. V roce 1999 na místě bývalé synagogy vznikla Stavba smíření, která zahrnuje Krajskou vědeckou knihovnu i malou synagogu připomínající její předchůdkyni. 

Samotným útokům na Židy předcházela masivní propaganda, která jim dávala za vinu tehdejší krizi ekonomiky a s ní spojené sociální problémy. Konspirační teorie o údajném „zhoubném židomarxistickém vlivu (zejména v médiích, školství a kultuře) na těle německého národa“, o nutnosti boje za tradiční hodnoty, Evropu a vlastenectví se nakonec zhmotnily do genocidy a plynových komor.