Vedení Libereckého kraje dává značné finanční prostředky na svoje PR a lidé mohou mít dojem, jak je náš region úchvatným místem bez chyb. Dokument Strategie sociálního začleňování ale ukazuje daleko temnější stránku kraje, kterou se politici nechlubí. Drasticky roste chudoba, která dopadá na desítky tisíc lidí, včetně dětí.

Vedení Libereckého kraje pod Starosty si nechává schvalovat každý rok zhruba 15 milionů na vlastní propagaci a PR. Na lidi se tak ze sociálních sítí i z placených článků v médiích a reportáží doslova valí úsměvy politiků a krásné záběry z nejrůznějších koutů Libereckého kraje. Sem tam se něco s vážnou tváří řekne o demokracii a minulém režimu, pozitivno ale z propagace kraje doslova tryská.

Koho se to ale rozhodně netýká, jsou ti nejchudší v Libereckém kraji. Jak vyplývá ze Strategie sociálního začleňování 2021+, kterou si nechal sám kraj zadat, bobtná především v chudších oblastech regionu obrovský a zatím rozhodně nijak systematicky neřešený problém s chudobou.

O tom, že se problém zatím příliš neřešil, vypovídá i fakt, že se jedná o novum. Na území Libereckého kraje doposud nebyla zpracována žádná strategie pro oblast sociálního začleňování. Dokument, který vznikl nyní, exaktně pojmenovává problémy desítek tisíců lidí, kteří žijí v našem regionu a kterých se pozornost politiků příliš nedotýká.

Podle dokumentu je situace v Libereckém kraji horší než ve zbytku republiky, s výjimkou Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. To rozhodně není dobrá vizitka. Podle strategie se sociální vyloučení týká a dá se definovat dle bydlení, vzdělávání, zaměstnání, zadluženosti a vyloučení z finančního trhu, prostorové segregace (např. zhoršení dostupnosti služeb), zdraví či vyloučení z participace na veřejném životě.

Dluhy a exekuce

Alarmující je již míra zadluženosti. V Libereckém kraji se dluhy jeho obyvatel vyšplhaly na 14,5 miliardy korun. Pro srovnání: rozpočet Libereckého kraje je zhruba 3,5 miliardy korun na rok a žije zde zhruba 440 tisíc obyvatel.

Podle dokumentu se situace se zadlužeností rapidně zhoršila za bývalých pravicových vlád, kdy se dařilo nejrůznějším „podnikatelům“ s chudobou. „Chudoba a zejména jeden z jejích indikátorů – nedostatečné finanční rezervy domácností na pokrytí mimořádných výdajů nebo výpadků příjmů – je úzce spojena s rizikem zadlužení, nemožnosti splácet dluhy (předlužení) a následné exekuce. Dříve neregulované praktiky některých poskytovatelů úvěrů, nedostupnost oddlužení a další faktory vedly k uvalení exekuce na významnou část obyvatel, jejich dalšímu sociálnímu vyloučení, rezignaci na řešení situace, přechodu do šedé ekonomiky a s tím spojenými ztrátami pracovních sil, příjmů veřejných rozpočtů, koupěschopné poptávky po místních službách nebo poklesu důvěry v instituce,“ uvádí dokument.

Přímo v exekucích je 37 tisíc obyvatel kraje, což odpovídá počtu obyvatel okresního města, například Jablonce nad Nisou. Nejhůře je na tom Českolipsko. „Z pohledu nejvyššího podílu osob v exekuci v jednotlivých obcích najdeme v okrese Jablonec nad Nisou obce s 15% podílem osob v exekuci, v okrese Liberec až 27% a v okrese Česká Lípa 33%,“ píše se ve strategii.

Dluhy a exekuce se také stále více dotýkají mladistvých či přímo rovnou dětí. Nejhorší stav vládne na Českolipsku a Frýdlantsku, kde exekuce tíží 14 procent obyvatel do osmnácti let. Následuje Tanvaldsko se třinácti procenty.

Bydlení – na ubytovnách a v azylových domech jsou již stovky dětí

Zásadním problémem kraje je rovněž nedostupnost bydlení pro stále větší počet jeho obyvatel. „Podle odhadu ze strany zástupců obcí Libereckého kraje se v roce 2020 nacházelo 3 504 osob v bytové nouzi, z toho 1 017 v krajní bytové nouzi,“ píše se ve strategii.

Nejedná se jen o problém bezdomovectví a lidí, kteří žijí na ulici jako samostatné osoby. Problém se začíná stále více dotýkat i rodin s malými dětmi.

Aktuálně je podle výzkumu 458 rodin v bytové nouzi, v nich žije více než 1000 dětí do patnácti let. Stále větší počet rodin v kraji je nucen žít například v ubytovnách, které často nesplňují ani základní hygienické normy. Aktuálně žije v kraji na ubytovnách 79 rodin, z toho pak téměř 200 dětí.

Vzdělání – u nejchudších časovaná bomba

Chudoba a sociální vyloučení s sebou nesou i zvýšené riziko nedokončeného vzdělání, které v budoucnu zadělává na obrovský problém a nemožnost z pasti chudoby vůbec uniknout. Jak se uvádí ve strategii, nedokončené vzdělání přímo souvisí se sociálním vyloučením. To bude mít samozřejmě dopad nejen na samotné jedince, ale i na celý region.

„Nedokončené vzdělání ovlivňuje zaměstnanost, kvalifikaci pracovních sil, dostupnost pracovní síly, výši výdělků osob a tím i výši odvedených daní a kupní sílu v regionu. Úroveň vzdělání jednotlivců má tedy dopady na rozvoj celého regionu,“ uvádí autoři dokumentu.

„Každoročně v Libereckém kraji cca 200 žáků odchází předčasně ze základní školy (ze 7. nebo 8. ročníku), aniž by získali základní stupeň vzdělání,“ píše se ve strategii. „V roce 2020 byl podíl žáků s nedokončeným základním vzděláním při ukončení povinné školní docházky v Libereckém kraji 4,9 % z celkového počtu žáků, kteří v daném školním roce docházku ukončili. Tento podíl byl nadprůměrný v okresech Frýdlant (11,6 %), Česká Lípa (10,5 %) a Nový Bor (7,6 %),“ vypočítává dokument.

foto: romea.cz