Hned z kraje zastupitelstva se stala poměrně nevídaná věc. Nikdo z občanů současné koalici nepřišel vynadat. To se zas tak často nestává. A protože chyběla třetina zastupitelů, zasedání tentokrát netrvalo sedm hodin, ale o polovinu méně. To ale neznamená, že se zástupci libereckého lidu nestihli pohádat.

Dalším důvodem na liberecké poměry nezvykle rychlého zastupitelstva (netrvalo ani 4 hodiny) bylo stažení bodu, který se měl věnovat budoucnosti městského bazénu. Respektive variant, jak s ním naložit. Vedení města překvapivě vzkázalo, že se se současným provozovatelem, který dal před několika týdny městu výpověď, dohodlo na tom, že v bazénu ještě 4 měsíce vydrží. Sice to vypadá jen jako prodlužování martýria, ale město by tak mohlo získat více času na to najít smysluplné řešení co s bazénem dál.

Dalo by se říct, že hlavní osobou květnového zastupitelstva byl náměstek Jiří Šolc, zvolený za Starosty pro Liberecký kraj. Zažil své vítězné chvíle i momenty, kdy na něj dštili oheň a síru i zástupci vlastní koalice a kolegové z rady.

Prvním, tím vítězným momentem, bylo projednávání napojení průmyslového areálu bývalé slévárny v Ostašově přes Švermovu ulici. Naštěstí pro místní obyvatele se nepotvrdily celkem děsivé zprávy o pěti až šesti stech nákladních autech, která by denně měla tuto páteřní komunikaci libereckého Františkova křižovat.

Tato informace alarmovala opozici i místní občany. Nicméně dlužno dodat, že si jí opozice (zejména Jindřich Felcman ze Změny/Zelených) nevycucala z prstu, ale skutečně se nacházela v původní studii, se kterou město přišlo před několika měsíci.

Šolcovi se nicméně podařilo dohodnout s vlastníkem areálu, že to bude maximálně 70 aut denně a pokud ne, bude za každých deset navíc městu platit milion pokuty. Plus že přidá dohromady deset milionů na zlepšení situace v okolí již dnes vytížené Švermovky.

Byť nad tímto výsledkem opozice nejásala tak jako vedení města, ale i tak uznala, že posun to je a materiál podpořila. Nicméně to, jak město (ne) jednalo o situaci s františkovskými, jí bylo pořád trnem v oku. Pro vedení města to je zase signál, že má skutečně začít lépe komunikovat s občany, čímž si předejde spoustě někdy až vyhrocených konfliktů.

Liberec podpořil festival Sportovních filmů, se kterými se chce více propagovat po celé zemi i okolních státech. Částka 250 tisíc korun z městského rozpočtu opravdu není moc, jak řekl zastupitel zvolený za ANO Jiří Němeček, jednou se jméno Liberce může skloňovat v souvislosti s tematicky zaměřeným filmovým festivalem, stejně jako dnes je tomu v případě Zlína nebo Prostějova.

Ale zpět k náměstku Šolcovi. Na konci zastupitelstva se řešil problém, o kterém jsme na našem webu psali včera. A to poměrně masivní kácení stromů a zeleně, kterým si Liberec v poslední sezóně prochází. 400 stromů za půl roku je fakt dost. Jiří Šolc se snažil vysvětlit, že kácení probíhá skrze odborníky, ale popravdě zastupitele moc nepřesvědčil. Od vlastních se mu podpory také moc nedostalo, všichni jsou si totiž vědomi, jak citlivé téma městská zeleň je.

Na vině je zřejmě, jak upozorňuje opozice, skutečnost,  že péči o zeleň mají nově v gesci technické služby, pro které je kácení vítaná zakázka, a tak se kácí jako o zlaté vidle. Asi není potřeba litovat každý nálet (a přiznejme si, někdy jsou takové tendence), ale v době, kdy hrozí stále větší sucho (byť to letos nevypadá, ale vzpomeňme na posledních 5 let zpět) a město je stále více plné aut, je třeba o každý vzrostlý strom brát v potaz.

Proti aktuálnímu kácení ve městě se do Jiřího Šolce pustila nejen opozice, ale i vlastní kolegové z rady, konkrétně Marek Vávra z ANO. Ten dokonce bude chtít revizní šetření, zda nedošlo k neoprávněnému kácení. Zda bude mít sílu ho prosadit, se neví.

Stromy mají nejen funkci ekologickou, ale i hodnototvornou. Jsou historickým a kulturním dědictvím, které, minimálně od barokních dob, utváří identitu krajiny i měst. Nikoliv náhodou vzpomněla Zuzana Kocumová z LOL příklad Masarykovy třídy a její lipové aleje, kterou chtělo předminulé vedení plošně vykácet, aby ji naštěstí skrze dendrologický průzkum (co vše si musela kvůli tomu vyslechnout …) bývalá náměstkyně za Změnu Karolína Hrbková zachránila. Dnes se s ní všichni chlubí. A je opravdu čím.