Titulek tohoto komentáře může působit zbytečně vyhroceně. Jeho smyslem je ovšem důrazně upozornit na to, jak zásadní souvislosti vládnoucí politici na městě a na kraji při převodu ZOO a botanické zahrady nedomysleli. A jak naprosto nerozumí významu měst v rámci sídelní struktury každého regionu.
Hejtman Půta a primátor Zámečník prezentují schválenou dohodu o výměně ZOO, botanické zahrady a dvou domovů důchodců mezi městem a krajem jako systémové a spravedlivé řešení. Jejich konstrukt vychází z toho, že namátkou vybrali několik institucí umístěných na území Liberce a prohlásili o nich, že mají krajský význam. Následně vytvořili dohodu, že na jejich provozu se bude město a kraj podílet v poměru půl na půl.
Takový krásný, kulatý poměr, fifty fifty. Působí to tak spravedlivě! Každému příčetnému by ovšem měl naskočit ihned vykřičník. Není to nějak podezřele zaokrouhlené? Může mít takto pěkně zakulacený poměr vůbec nějakou oporu v realitě?
Tak může být tygr i z Jablonce, nebo ne? A pokud ano, přispěje nám na hokejovou halu?
Pochopitelně je to celé jen líbivě natřené divadlo. Nejde jen o nesmyslný poměr 50/50. Naprosto legitimně je možné se ptát, proč nebylo do této dohody zahrnuto i mnoho dalších služeb a zařízení, které město Liberec financuje ze svého rozpočtu. Hokejovým tygrům fandí desetitisíce obyvatel ze všech koutů kraje, ale halu platí jen Liberec. To samé platí o stadionu Slovanu Liberec. Každý den se ve městě Liberec pohybuje cca 20 000 mimolibereckých obyvatel, kteří využívají MHD, kteří jezdí po libereckých místních komunikacích. Provoz MHD i opravy komunikací si ale platí Liberec sám.
Toto upozornění nevyzývá k nějaké zášti vůči lidem bydlícím okolo Liberce. Nesměřuje k tomu, aby občané okolních obcí měli dražší jízdné v MHD nebo dražší vstupenky do divadla. To je pochopitelně nesmysl. Je totiž zcela přirozené, že velká města plní funkci ekonomických, společenských a kulturních center regionu. Že jsou optimálně se zbytkem regionu propojena a že se do nich koncentrují nadmístní zařízení. Přišlo by někomu praktičtější mít divadlo v Chuchelně a krajskou knihovnu v Žandově? „Města a bohatství národů“, tak nazvala Jane Jacobs jednu ze svých slavných knih. Popsala v ní, jak právě prosperita měst, jejich potenciál pro inovace a potenciál pro rozvoj ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou táhne hospodářsky nahoru celé regiony.
Nesmyslné rozpočtové určení daní
Popsanou roli mají města historicky a historicky na to také měla adekvátní množství peněz. Ještě v 90. letech tak města získávala do svých pokladen celý výnos daní z příjmu právnických osob, podnikatelů a polovinu z příjmů zaměstnanců. Takto nastavený systém nedělal ovšem dobrotu, obce se mezi sebou až nezdravě přetahovaly o podnikatele a továrny. Od roku 2001 se tak schválil zcela nový systém rozdělování daní, dle kterého se peníze obcím rozdělují podle uměle stanoveného koeficientu. Tento systém nepřiměřeně zvýhodňoval 4 největší česká města, Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. V roce 2011 tak hnutí Starostové a nezávislí spolu s TOP09 prosadili menší úpravu zákona, která pomohla těm nejmenším obcím. Ovšem tato úprava poněkud zapomněla na města středně velká, typicky krajská města s počtem obyvatel okolo 100 000.
Současnou podobu zákona o rozpočtovém určení daní tak nelze nazvat jinak než bizarní a nesmyslnou. Posuďte sami daňové příjmy jednotlivých obcí na jednoho obyvatele (k předcovidovému roku 2019): Plzeň = 26 859 Kč, Liberec = 15 653 Kč, Jablonec n. N. = 14 475 Kč, domov hejtmana Půty Hrádek nad Nisou 14 542 Kč, Rádlo = 13 654 Kč. Hrádek bere více než Jablonec, obec Rádlo s necelou tisícovkou obyvatel má skoro stejné daňové příjmy na hlavu jako Liberec! Přestože nemusí financovat MHD, divadla, zoologické zahrady, muzea, galerie… Takto vypadá spravedlivé rozdělení daní dle hnutí Starostové a nezávislí.
Starostové ve své kampani upozorňují na nespravedlnost v rozpočtovém určení daní. Ve vztahu k velkým městům. Na nesmysl, že Liberec bere stejné peníze jako nejmenší vesnice, ale neupozornili…
Pokud by se ve sněmovně v budoucnu dosáhlo velmi střízlivého kompromisu a Liberec by se dostal v rozpočtovém určení na průměrnou hodnotu mezi Rádlem a Plzní, tedy 20 000 Kč na hlavu, do rozpočtu Liberce by to přineslo bezmála půl miliardy navíc! Myslí si někdo, že by za takové situace byl na jednání zastupitelstva města převod ZOO vůbec na stole?
Nechat vykrvácet a pak zabrat bez boje
Tahle daňová absurdita je v Liberci všeobecně známá, a i současní vládci Liberce občas proklamativně slibují, že s tím něco udělají. To samé ostatně sliboval na posledním libereckém zastupitelstvu i hejtman Půta. A to v reakci na moje námitky, že právě racionální úprava rozpočtového určení daní je systémové řešení, nikoliv přehazování si organizací mezi městem a krajem. Ostatně na podzim jsou volby a koalice Starostů a Pirátů má nakročeno k vítězství. Do doby, než tato koalice promění své vítězství ve veskrze racionální úpravu rozdělení daní, může přeci kraj dočasně městu na provoz nadmístních institucí přispívat.
Nedávný volební průzkum. Nestačilo u ZOO prostě počkat, až rozumní Starostové a Piráti prosadí úpravu rozdělení daní? Nebo se nelze na jejich sliby spolehnout?
Jenže znáte to, sliby. Hejtman Půta vede kraj už devátým rokem. A přestože celou tuto dobu je rozdělení daní takto hloupě nastaveno, Liberci s provozem významných institucí kraj prakticky nepomohl. Pouze nečinně sledoval, jak se na městě neustále obrací každá koruna, jak se zvedají hlasy pro zásadní seškrtání divadla, jak se ZOO dostává do stále hlubších a hlubších existenčních potíží. Nyní, když přišel poslední úder v podobě Covidu, přispěchal hejtman „na pomoc“. A jako lichvář obral chudý Liberec o jeho majetek.
Za celou dobu Půtova vládnutí se přitom na kraji administruje dotační program obnovy venkova určený jen pro malé obce. Poslední roky se hejtman chlubí, jak do oprav silnic i mezi těmi nejmenšími vesničkami vráží kraj ročně miliardu. Ale že by si Půta a jeho straničtí kolegové uvědomili, jaký má Liberec význam pro prosperitu celého regionu, na to už nedošlo. O legislativní iniciativě kraje směřující k úpravě rozpočtového určení daní ani nemluvě.
Je to pochopitelné. Stranická základna Starostů se opírá hlavně o starosty malých obcí, ti jsou s rozpočtovým určením daní už spokojeni a problémy Liberce nevnímají. Ve velkých městech je Starostovská základna o dost slabší. V Liberci se nicméně Půtovi podařilo masivní kampaní občany o svém upřímném zájmu o město obyvatele přesvědčit. Jak to dopadlo, vidíme nyní. Jeho loajální spolustraníci na městě nyní na kraj odevzdávají to, o co se historicky vždy starala právě velká města. Je zahájen pád Liberce do bezvýznamnosti.
A není to jedno?
Často jsem ve svém odporu proti převodu ZOO narazil na argument, že je přece jedno, kdo bude ZOO provozovat. ZOO přeci nikdo z Liberce neodnese. To opravdu ne. Jenže zkusme si promyslet pár situací, kdy změna zřizovatele může mít vliv velmi podstatný. V posledních letech ředitel Nejedlo poměrně vehementně prosazoval výstavbu parkovacího domu hned u vchodu do ZOO. Pro ZOO asi fajn, pro Lidové sady a Liberečany už o dost méně. Nyní se ředitel netají záměrem začlenit dětský koutek do prohlídkového okruhu. Pro ZOO asi fajn, ale pro Liberečany to opět není žádná výhra. Když se povede diskuze o tom, zda vybudovat v prostorově stísněné liberecké ZOO nový sloninec, povede se hlavně na krajském zastupitelstvu. Liberečané budou mít v téhle diskuzi už jen 1/4 hlasů. Když se povede diskuze o výměně ředitele za nějakého trafikanta, platí to samé. Názornou ukázku ostatně Liberečanům ukázala nedávno krajská náměstkyně Květa Vinklátová při návrhu revitalizace parku kolem Severočeského muzea. Návrh vznikl zcela bez projednání s veřejností a participace, přičemž navržené kácení letitých rododendronů mnoho lidí zrovna nepotěšilo. Zkrátka zatímco pro lidi z okolí je ZOO občasná turistická atrakce, pro Liberečany je to kus jejich města. Vždy je lepší, když budou mít rozhodování o jejím osudu ve svých rukou.
Každopádně za mnohem tíživější považuji celou transakci z principiálního pohledu. Stáli jsme zde před rozcestníkem: Na jedné straně byl Liberec jako ekonomické, kulturní a společenské centrum regionu, které pomocí svého rozpočtu a svých autonomních rozhodnutí rozvíjí na svém území rozmanité služby, je atraktivní pro své obyvatele, láká nové obyvatele a nabízí rozmanité služby i obyvatelům celého kraje. Na druhé straně je stokrát Rádlo. Se stokrát více obyvateli, stokrát větším rozpočtem. Toť vše. Převodem ZOO jasně hejtman Půta a hnutí Starostů ukázali, jak to vidí. Liberec je obec stejná jako těch dalších 214 v kraji. Když má na jeho území něco krajský význam, postará se o to kraj.
Jenže to poněkud nedotáhli. Protože v téhle nesmyslné verzi by bylo třeba odmítnout nějaký poměr 50 na 50. Nechť si kraj vezme i divadlo, přispěje na provoz hokejové haly, městského bazénu, pomůže s financováním MHD, přispěje na opravu místních komunikací. Nechť to samé udělá i v dalších větších spádových městech na svém území, u kterých hejtman Půta krčí rameny, že mají stejné daňové příjmy jako jeho rodný Hrádek. Nechť dotáhne kraj celou tuhle absurditu do konce!
Jindřich Felcman, spolupředseda libereckých Zelených, člen Zastupitelstva města Liberec ze Změnu pro Liberec
