Tisíce členů bytových družstev v celé republice stále žijí v nejistotě, zda jim města převedou majetkové podíly slíbené před lety. Téměř ve dvou stovkách družstev drží města a obce klíčové majetkové podíly, které nabyly v důsledku toho, že jejich prostřednictvím stát přispěl dotací na výstavbu bytů. Přestože ve smlouvách se obce zavázaly po dvaceti letech převést své majetkové podíly za symbolické částky jedné koruny nebo zdarma, teď se tomu řada z nich brání a některé dokonce požadují další finanční kompenzace.
S cílem bránit práva družstevníků nyní vznikl spolek Spravedlnost pro bytová družstva s působností v celé ČR. Jeho posláním je koordinovaně vytvořit podmínky pro realizaci převodů spoluvlastnických majetkových podílů měst a obcí na bytech postavených s významnou finanční účastí členů bytových družstev. V současné době se hlásí o členství téměř třicet družstev.
„Po celé zemi žije asi sto tisíc lidí v družstevních bytech postavených před dvaceti lety, které zpravidla už doplatili a splnili podmínky spojené s dotací. Ve smlouvě mají například uvedeno, že jim město po dvaceti letech převede svůj majetkový podíl za jednu korunu nebo bezúplatně, takže pak budou moci získat byt do osobního vlastnictví. Tito lidé jsou neskutečně frustrovaní, když druhá strana smlouvu nechce naplnit. Tím, že řada měst odmítá postupovat podle smluv, de facto zadržují majetek bytových družstev,“ říká spoluzakladatelka spolku Lenka Šlapáková. „Na řadě míst se jednání mezi městy a družstvy táhnou už roky a nikam nevedou. Každý ten případ je trochu jiný, ale základ je u všech stejný. Proto věříme, že společným postupem můžeme dosáhnout spravedlnosti.“
Od roku 1998 vypisoval stát ve veřejném zájmu dotační programy na podporu bytové výstavby. Protože města neměla dostatek peněz na výstavbu, sdružovala finanční prostředky se zakládanými bytovými družstvy. Družstva ve většině projektů celou výstavbu financovala, s výjimkou státní dotace poskytnuté prostřednictvím měst. Podmínkou dotace byl většinový majetkový podíl měst a obcí zapsaný v katastru nemovitostí jako pojistka, že státní dotace bude účelně využita a postavené byty nebudou po dobu dvaceti let od kolaudace předmětem spekulací.
Blýská se na lepší časy?
Lenka Šlapáková žije v Liberci, je členkou BD Tyršova a koordinátorkou jednání bytových družstev, v nichž má město podíl. V Liberci je celkem deset bytových družstev s 1 150 byty, na jejichž výstavbu přispěl Státní fond rozvoje bydlení. Naplnění smluv s městem řeší už více než rok. Jiné liberecké družstvo A+G Stadion však jedná s městem už téměř čtyři roky.
Nyní se konečně zdá, že město svůj zdráhavý přístup mění, když únorové zastupitelstvo schválilo „přípravu záměru převodu majetkových podílů města v bytových domech za 1 Kč“. Dosud přitom družstevníkům hrozilo, že si podíly města budou muset odkoupit za desítky až stovky tisíc korun na byt. „V našem případě se snad blýská na lepší časy, ale stále nemáme nic jistého,“ dodává Lenka Šlapáková.
Pavel Sekula je předsedou BD Podlesí ve Zlíně, kde se družstevníci ocitli v ještě horší situaci. Představitelé města Zlín nejprve družstevníkům v letech 2002 až 2003 při jejich vstupu do družstva slibovali po dvaceti letech také převod za jednu korunu. Později se ukázalo, že si již v té době město podepsalo s BD Podlesí pro sebe výhodnější smlouvy, ve kterých byl tento závazek popřen. „Družstvo tak bylo městem tunelováno a družstevníci podvedeni. Teď nám reálně hrozí, že budeme muset městu v roce 2023 platit ještě jednou to, co již bylo v minulosti uhrazeno. My jsme zaplatili asi 85 % nákladů na výstavbu, ale podle městem zkonstruovaných smluv vlastníme pouze 49 % majetku,“ říká Pavel Sekula.
Past v podobě daní
Součástí celého problému je i otázka zdanění – při převodu majetkových podílů měst může družstvům vzniknout značná daňová povinnost daně z příjmu, protože majetek obce nebude na bytová družstva převáděn za obvyklou cenu, ale za symbolickou cenu či úplně zdarma. Vzhledem k aktuálním tržním cenám nemovitostí se může jednat o statisíce na bytovou jednotku, což může být paradoxně vyšší částka, než kdysi poskytnutá dotace.
„I to je důsledkem tohoto nešťastně nastaveného dotačního titulu. V obdobných dotačních programech, dřívějších i pozdějších, byly zájmy státu zajištěny formou věcných břemen, nikoli majetkovými podíly na nemovitostech. Na věcná břemena se daně nevztahují,“ vysvětluje další člen spolku Tomáš Stehlík. „Nám však hrozí platba vysoké daně z příjmů, i když v převáděném podílu by většinu tvořily finanční vklady členů družstva, které byly zaplaceny již zdaněnými penězi družstevníků. Daň by se totiž platila z námi zaplaceného majetkového podílu města a dotace. Věříme, že tento paradox si příslušné úřady uvědomí a nalezneme s nimi spravedlivé řešení.“
Soudy ve prospěch družstev
Existuje několik obcí a měst, která své podíly v souladu s uzavřenými smlouvami družstvům už převedla. Jedná se například o Kralupy nad Vltavou, Brno (Šlapanice), Ostravu (Dubina), Šumperk, Holice či Jeseník a další.
Jinde spory doputovaly až k soudům, ovšem ty se přiklánějí na stranu družstevníků či nájemců. Stalo se tak například v Neratovicích, Olomouci nebo v Říčanech u Prahy. V Říčanech rozhodl okresní soud ve prospěch nájemců. V případě města Neratovic řešil kauzu dokonce i Nejvyšší soud, který rozhodl ve prospěch bytového družstva. Město podalo stížnost k Ústavnímu soudu, ten ji však zamítl jako neopodstatněnou.
Mnoho měst stále čeká na vydání společného výkladového stanoviska ministerstev místního rozvoje a vnitra, od kterého si slibují oporu pro svá rozhodnutí. Spolek s ministerstvy vede jednání za účasti Svazu měst a obcí s cílem najít řešení spravedlivé pro družstevníky a bezpečné pro rozhodnutí zastupitelů.