Liberecký kraj včera zaplatil pokutu 7 milionů korun za obcházení zákona ve věci podepsání smlouvy s ČSAD Česká Lípa bez soutěže. Pokutu mu již na jaře vyměřil Úřad na ochranu hospodářské soutěže a v listopadu ji potvrdil. Kraj se chce bránit žalobou na ÚOHS. Po politicích, kteří ale ve věci rozhodli, vymáhat škodu nebude.

Liberecký kraj uzavřel v polovině prosince 2019 napřímo smlouvu se společností ČSAD Česká Lípa. Smlouva se týkala dopravní obslužnosti v regionu Českolipska a byla na přechodnou dobu dvou let. Jenomže to za obcházení zákona již na jaře 2020 označil ÚOHS a uložil kraji pokutu sedm milionů.

 Kraj se proti tomu bránil tak, že podal rozklad. Nicméně se svým stanoviskem neuspěl. Liberecký kraj se nyní bude snažit o to, aby žalobou dosáhl toho, aby mu výše pokuty, která je v jeho dějinách nejvyšší v historii, byla snížena.

Kraj se také snažil soud žádat o odklad platby u soudu, ten ale ve věci zatím nerozhodl ve lhůtě splatnosti a tak kraj musel rekordní pokutu zaplatit. „Sedmimilionovou pokutu zaplatil Liberecký kraj dne 4. ledna 2021. Prostřednictvím advokátní kanceláře podal kraj již dříve žalobu proti rozhodnutí ÚOHS a žádal o odklad platby. Jelikož ale soud do doby splatnosti pokuty nerozhodl, musel ji Liberecký kraj dle zákona zaplatit. Věříme, že nám soud alespoň částečně vyhoví, jelikož je pokuta, dle našeho názoru, velmi nepřiměřená.,“ uvedl pro Náš Liberec ředitel krajského úřadu René Havlík.

O nákupu akcií rozhodla politická reprezentace v čele s hejtmanem Martinem Půtou (Starostové pro Liberecký kraj). Jak to ale vypadá, obávat se toho, že by dotčení politici byli odpovědni za finanční újmu, kterou Libereckému kraji způsobili, nemusí.

„Nelze předjímat a konstruovat závěry, neboť řízení není ukončeno a Liberecký kraj nevyčerpal všechny právní možnosti přezkumu sankčního rozhodnutí ÚOHS. Nicméně v obdobných případech nepovažujeme za škodu, pokud se jedná o jiný právní názor, navíc podložený i stanoviskem EU.“, odpověděl na otázku naší redakce, zda bude kraj po politicích vymáhat škodu, ředitel krajského úřadu René Havlík.

ÚOHS zdůvodnil své rozhodnutí o rekordní pokutě Libereckému kraji tím, že „Liberecký kraj zdůvodňoval přímé zadání odkazem na vznik mimořádné situace spočívající v bezprostřední hrozbě přerušení poskytování veřejných služeb, přestože předchozí smlouva na provozování autobusové dopravy zanikla 14. 12. 2019 uplynutím času. Nelze označovat za mimořádnou takovou situaci, kdy zadavatel ví, kdy skončí smlouva uzavřená se stávajícím dopravcem, avšak nečiní žádné kroky k řádnému výběru nového dodavatele. Vzhledem k závažnosti přestupku, kdy Liberecký kraj zcela vyloučil soutěž o poskytování předmětných služeb, uložil Úřad pokutu ve výši cca 50 % maximální možné sazby.“

Není to první pochybení Libereckého kraje na poli autobusové dopravy. Například loni byl vynesen rozsudek Nejvyššího správního soudu, který dal za Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který konstatoval, že kraj nakupoval akcie ČSAD Liberec nezákonně. Rozhodnutí je pravomocné.

Představitelé Libereckého kraje se brání a hejtman znovu hovoří o spiknutí ze strany „dopravní mafie“, do které řadí i bývalého šéfa ÚOHS Petra Rafaje. „Dopravní mafií“ pak označuje skupinu kolem BusLine, ke které měl ale on sám, jak dnes tvrdí představitelé této společnosti, ale například i Půtův někdejší náměstek pro dopravu a bývalý předseda Starostů Marek Pieter, ještě nedávno poměrně blízko.

Hejtman Půta je poslední tři roky ve sporu se společností BusLine. Ta do značné míry ovládla autobusovou dopravu v Libereckém kraji, kde jí pomohly i kontakty na politiky, včetně Půtových Starostů. Bývalý náměstek hejtmana Půty pro dopravu Vladimír Mastník je například obviněn protikorupční policií právě v kauze týkající se BusLine.

Zásadní zlom přišel zhruba před třemi lety, kdy mezi hejtmanem a manažery BusLine panuje otevřené nepřátelství. Hejtman Půta dnes tvrdí, že o napojená „svých lidí“ na manažery BusLine nevěděl a že je „překvapený a zklamaný“. Na druhou stranu Mladá Fronta přinesla rozhovor s bývalým manažerem BusLine Jiřím Vařilem, který naopak říká, že se nic nedělo bez Půtova souhlasu. Stejně mluví i dnes již bývalí Půtovi náměstci z let 2012 až 2019, které nyní hejtman označuje za součást „dopravní mafie“.