Zdlouhavé, skoro až do půlnoci, bylo vánoční zastupitelstvo. Advent nepřinesl klid do jednání zastupitelstva, naopak ukázal, jak vše v Liberci jede ve starých kolejích. Město až podezřele levně prodává pozemky místním šíbrům a pak se diví, že mu chybí peníze na školy, chodníky a parky. Ale alespoň družstevníci a hoteliéři si mohou oddechnout.
Syner se dočkal a získal hluboko pod tržní cenou (respektive tou, za ty samé pozemky kupoval nedávno od soukromníka) lukrativní stavební pozemky za sídlištěm Kunratická. Může tam začít stavět sídliště o 700 bytech a Liberec bude mít o to menší páky jak. Svých téměř 25 000 metrů se včera zbavilo.
Liberec získal 7000 metrů „na Papíráku“, respektive pár parcel této lokality a parcelu na Tržním náměstí. O obě parcely se Syner nestaral a hyzdily liberecké centrum. Nyní si město libuje, že zde může vzniknout drobnější zástavba tak, jak bude chtít.
Vlastně je to město tvorný a správný přístup. Jenomže zatímco na Kunratické Syner už svou představu o sídlišti má, město má dnes zarostlé pozemky s hromadami suti bez konkrétního plánu zástavby. Takže vše je jen ve fázi sice pěkného, ale pořád jen snu.
Hipsterského snu o malebné čtvrti, který je šálivý, ale z historie libereckých děr (Šaldovo náměstí, Perštýn) víme, že zde ruiny můžou být ještě pěkně dlouho nebo zde nemusí vzniknout vůbec nic kýženého.
Díky posudku, který vznikl kvůli jarní iniciativě změnařského zastupitele Jindřicha Felcmana město neušetřilo jen 3 miliony na doplatky Syneru, ale také se dozvědělo, kolik desítek milionů na Kunratické prodělalo. Desítky a desítky milionů, protože teprve „Felcmanova“ studie ukázala, jaký je skutečný finanční potenciál těch pozemků.
Jak je koalice Starostů, ANO a ODS vstřícná k místním podnikatelům zbohatlým na veřejných zdrojích, o to víc si umí vyšlápnout na obyčejné lidi a podnikatele, kteří na šťavnaté cecíky eráru nespoléhají. Ukázalo se to v návrhu na zvednutí poplatku za pobyt ve městě, který by odnesli zejména místní drobní majitelé hotelů a penzionů, kteří spoléhají na klientelu, která se také nerekrutuje z nejbohatších.
Celkem logicky argumentovala opozice i zástupce ubytovatelů, jestli se náhodu ve vedení města nezbláznili, předkládat takový návrh dnes, kdy díky covidu právě hoteliéři a rodinné penziony krachují. Jenomže 4 miliony do rozpočtu jsou potřeba, co kdyby třeba přišel zase Syner, že chce peníze na své podnikání v aréně. Tak bod, hlasy Starostů a ANO, prošel.
Během zastupitelstva si ale i ti, kdo pro další zatížení drobných podnikatelů hlasovali, zřejmě uvědomili, jak by to vypadalo v médiích. To zabralo a bod byl v podvečer přijatý bod o navýšení poplatků byl před jedenáctou hodinou noční nakonec zrušen. Cirkus Liberec. Hoteliéři si mohli ale oddechnout.
Podobně dobře skončilo vánoční zastupitelstvo pro družstevníky, kteří od jara žijí v nejistotě, protože Starostové, konkrétně primátor Jaroslav Zámečník a radní Michal Hron nechtěli naplnit 20 let staré smlouvy a přepsat na ně podíl města, který vznikl ale jen státním příspěvkem.
On totiž čas letí, smlouvy mají svůj pevný čas plnění převodu, ale také promlčení, a pokud by se dál jen čekalo, lidem by hrozilo, že o svůj nárok přijdou a budou v nejistotě a v zajetí nevyzpytatelnosti politiků do konce života. Některá družstva se totiž již začala bránit soudní cestou, právě, aby k promlčení nedošlo.
Liberečtí zastupitelé nakonec dali na návrh Petra Židka z ODS, který ho připravoval se zástupci družstev. Tedy, že podíl města bude započten jako pohledávka od družstev, která vznikla tím, že Liberec se o své podíly historicky nestaral a vše na domech i uvnitř nich si platili lidé ze svého. Má to logiku a město skutečně žádné velké peníze do družstev nevkládalo, jen plnilo pojistku a garanta tehdejší státní dotace.
Byl to vítězný moment pro radního Židka i družstevníky a naopak hořká prohra pro radního Hrona, který měl mít problematiku na starosti, ale minimálně podle názoru družstev ji vůbec nezvládl a včera byl asi moc rád, že se zrovna zapalovala první chanuková svíce a on mohl odejít z diskuze k tomuto tématu…
Veliká debata byla kolem rozpočtu a dalšího zadlužení města. Liberec si bere úvěr dalších 150 milionů na provoz. Pohádka o pečlivých Starostech, kteří dají městské finance do pořádku, se definitivně rozplynula.
Ale co je podstatnější. Liberec se musí zadlužovat, aby svým obyvatelům poskytl základní služby, které si ze svých daní platí. Ukázalo se, nakolik pevně je „devadesátkový“, neoliberální a v „antijánošíkovský“ přístup ke světu ukotven v hlavách současných libereckých vládců.
Zatímco se snaží malé a drobné (družstevníci a majitelé penzionů) podojit až na krev, k těm bohatým a vlivným (Syner) jsou vstřícní až úslužní, na jejich povel z veřejných peněz rozhazující. Jenomže tenhle ideologický nesmysl není řešení, ale podstata většiny problémů, ve kterých se (nejen) Liberec dnes nachází.
