Liberec by chtěl být v roce 2028 Evropské hlavní město kultury (EHMK). Oznámili to včera zástupci vedení města i Libereckého kraje. Liberec má přitom s podporou kultury dlouhodobé problémy a mezi jeho priority rozhodně nepatří. Naopak se město proslavilo propojením byznysu a politiky. Symbolicky, byť zřejmě nechtěně, doprovodila tiskovou konferenci i hudba ze slavné mafiánské ságy Kmotr.

Vedení města a kraje představilo projekt „Liberec 2028“, který má podle nich být  postaven na širokém vnímání kultury a kulturnosti. Jeho vizí je probouzet v lidech jejich přirozenou činorodost, individuální kreativitu a chuť aktivně se podílet na rozvoji prostředí kolem nás. S cílem zvýšit kvalitu života ve městě, ve všech jeho podobách (kultura, školství, sport, cestovní ruch, veřejný prostor, inovace a digitalizace služeb, uplatňování občanských a sociálních práv aj.).

Zároveň byli představeni i „ambasadoři“, tedy lidé, které představitelé kraje i města považují za silné osobnosti, které by s projektem Liberec 2028 mohli pomoci. „Ambasadorů“ je zatím šest:  Christina Winkelbauer Kelly (Londýn) – pravnučka Franze Clam-Gallase a předsedkyně správní rady rodinné a rodové nadace, Kamila Boudová (Paříž) – absolvovala textilní a módní design na TUL a vyučuje udržitelnou módu v Paříži, Jaroslav Rudiš – spisovatel, scénárista (Berlín), Osamu Okamura – architekt, děkan FUA TUL, Leon Jakimič – majitel sklářské firmy LASVIT, Hubert Bittman – hudební skladatel a producent, držitel Grammy Award 2009. 

Tiskovou konferenci uváděl náměstek pro kulturu a školství Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj). Přítomni byli i primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj), hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) a jeho náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj). 

„Sjednocujícím jmenovatelem všech 55 měst, která za dobu historie od roku 1985 titul Evropského hlavního města kultury získala, je myšlenka evropské unie, a to ukazovat společné kulturní rysy, jazykovou a kulturní rozmanitost a tzv. pákovým efektem přispívat k tomu, že se bude rozvíjet v tom daném městě nejenom kultura, ale že jde především o přínos pro celou společnost. My bychom rádi za město Liberec podobnou cestu absolvovali. Na tento ambiciózní evropský projekt si troufáme a dnes to dáváme vědět, jsme připraveni se touto cestou vydat.  A protože i cesta může být cíl, je zásadní vizí celého projektu především rozvoj kultury a naplnění strategie kultury našeho města,“ okomentoval kandidaturu Liberce primátor města Jaroslav Zámečník.

Včerejší tisková konference o úsilí Liberce být Evropským hlavním městem kultury měla ale i svoje humorné momenty a často i symbolické, podpořené kouzlem nechtěného.

Hejtman Martin Půta se dopustil faux pas, když ve svém projevu všem ukázal, že o kultuře a historii Liberce zrovna moc neví. „Nacházíme se v zasedací síni, kde po dlouhá staletí zněla němčina, “ uvedl svůj příspěvek o potřebě kultury pro život člověka i společnosti hejtman Půta. Nicméně liberecká radnice i její, dnes obřadní, zastupitelská síň byla postavena roku 1893 a němčina v ní zněla do roku 1945…

Půtova náměstkyně Květa Vinklátová hovořila o potřebě investicí do kultury. Její jméno je přitom dnes spojeno s rekonstrukcí Severočeského muzea, která se nevídaným způsobem prodražila. Původně neměla přesáhnout 100 milionů korun, dnes je jisté, že bude stát nejméně 143 milionů. Jméno Květy Vinklátové je spojeno s její častou předvolební iniciativou na záchranu za vlád ODS zdevastovaného secesního kina Varšava, které ovšem po volbách o slibovanou finanční pomoc pak vždy – i za přispění strany náměstkyně Vinklátové – přišlo.

Liberec v posledních dekádách na kulturním poli nikdy moc nezazářil. Naopak se proslavil nezdravým vlivem zdejších podnikatelských „elit“ na místní politiky. Když například na jaře společnost Syner Group požadovala od města deset milionů na své podnikání v aréně ohrožené koronavirem, byly tyto miliony vzaty z fondů určených, mimo jiné, na kulturu ve městě. Také velké akce, které měly městu pomoci se zviditelnit, sloužily často spíše zájmům místních stavebních podnikatelů a dalším s dlouhými prsty do politiky. Nechvalně známým se stalo například Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009, pro které se celonárodně ujal název Mistrovství světa v tunelování veřejných prostředků.

Dost možná symbolicky a s ohledem na podještědské reálie doprovázela včerejší tiskovou konferenci o snaze města kandidovat na Evropské hlavní město kultury hlavní melodie známé mafiánské filmové ságy Kmotr režiséra Francise Forda Coppoly.

foto: liberec.cz