Dánská vláda v čele s tamními sociálními demokraty zatrhla finanční podporu poskytovanou firmám v době koronavirové krize pro ty společnosti, které jsou evidovány v daňových rájích. K podobným krokům sahá i Polsko. V Česku se tento problém neřeší, společnosti registrované v daňových rájích přitom stojí za řadou korupčních skandálů, včetně těch libereckých.

Firmy, které mají sídla v daňových rájích, nebudou moci v Dánsku po 8. červenci čerpat žádnou formu státní pomoci, určenou pro firmy poškozené koronavirovou epidemií. Dánská premiérka, sociální demokratka Mette Frederiksenová a její tým projednávali tento víkend  další balíček opatření, jež má podpořit ekonomiku a strádající podnikatele. Dánská vláda přitom dává do ekonomických podpůrných programů v přepočtu na 1,5 bilionu korun (400 miliard dánských korun).

Dánská levicová vládní koalice (vládne zde sociální demokracie s dalšími třemi stranami z levice a z levého středu) se rozhodla vyloučit z programů firmy, které řádně nepřispívají do dánského rozpočtu. 

„Společnosti, které vyplatí dividendy, odkoupí zpětně své vlastní akcie nebo jsou registrovány v daňových rájích, nebudou moci využít žádný ze státních podpůrných programů, zvýhodněnou půjčku či některou z nabízených státních garancí,“ cituje z vládního prohlášení pro tisk agentura Bloomberg.

K podobným, byť ne tak silným, krokům přistoupilo i sousední Polsko. Zde vláda schválila program na podporu velkých firem s rozpočtem v přepočtu 130 miliard korun. Ten ovšem mohou využívat jen ty společnosti, které odvádějí daně v Polsku.

Česká republika dlouhodobě platí za „ráj firem z daňových rájů“. Například již před pěti lety renomovaná protikorupční organizace Transparency International upozornila, že v mezi roky 2007 až 2015 získaly firmy z daňových rájů veřejné zakázky za nejméně 244 miliard korun. Podle Transparency International, ale i dalších odborníků takové firmy často mohou představovat korupční, ale i bezpečnostní riziko, jelikož velice často kryjí své skutečné vlastníky.

Firmy se záměrně ukrývanou identitou stojí za korupčními skandály i v našem městě i kraji. Již před deseti lety náš server upozorňoval na to, že mezi příjemci veřejné podpory jsou společnosti, které mají svá sídla v různých destinacích mimo Českou republiku.

Mezi nimi byla například i společnost BusLine, která získávala značnou část zakázek ve veřejné dopravě nebo například společnost Iberus, které patřil liberecký kostel sv. Máří Magdalény, kolem něhož se rozvinula jedna z největších zdejších korupčních kauz, kde figuruje největší česká stavební společnost Metrostav nebo například hejtman Libereckého kraje Martin Půta.