Liberecká veřejnost se tento týden mohla znovu přesvědčit, nakolik je místní chobotnice, jejíž chapadla sahají do kapsy každého občana, živá a mocná. A také o tom, že v Liberci se zrovna nevyplácí říkat pravdu a snažit se ta chapadla usekávat.
Náš web se dění kolem dopravy v Liberci i na úrovni kraje věnuje dlouhodobě a systematicky. Celé roky říkáme, že v Liberci se dopravní podnik stal dojnou krávou pro firmu, která sice ukrývá své skutečné vlastníky, ale o to více je napojena na místní politické strany. Od místních nahnědlých komunistů po slušné Starosty.
Skvělá investigativní práce liberecké redakce Mladé fronty Dnes, která v podobě odposlechů mezi bývalým ředitelem dopravního podniku Lubošem Wejnarem a podnikatelem Jiřím Vařilem přinesla další díl do mozaiky celé liberecké dopravní tragédie a zároveň tím vytřela zrak všem dnešním plácalům, kteří oslněni vlastní rádoby důležitostí plivou bez rozdílu na novináře Mafry kvůli jejímu současnému majiteli.
Jak již dnes, díky perfektní práci redaktora Tomáše Lánského víme, policejní obvinění Wejnara, Vařila i dalších v kauze dopravního podniku z loňského roku má evidentně reálné a závažné důvody. Je naprosto neuvěřitelné, že člověk, kterého město platí jako ředitele svojí největší a existenčně důležité firmy, plánuje s místním dopravním kmotrem její poškození a zánik, aby si oba namastili kapsu.
Definitivně tak padla šířená legenda o hodném a slušném řediteli Wejnarovi, který se jen dostal do vlivu zlých lidí. To se sice dostal, ale následně konal zcela vědomě, z vlastní vůle a jistě ne nezištně. Povídačky o nadšeném dopravním fandovi, co má rád vláčky a autobusy, které šířili a šíří někteří politici, novináři i „novináři“, jsou ve světle zjevných skutečností jen k smíchu.
Na mafiánské praktiky a zákulisně řízenou privatizaci a dojení dopravního podniku neupozorňuje dlouhé roky jenom náš web, ale i politici Změny pro Liberec v čele s profesorem Josefem Šedlbauerem, kteří si kvůli tomu užili své. Kolik dehonestace a špíny od zdejšího syndikátu a jeho politických i pseudonovinářských lokajů si museli užít, aby se nakonec ukázalo, že měli celou dobu pravdu.
Nejsmutnější na tom je, že nešlo a nejde jen o pomlouvání a plivání na ty, kteří se jediní drali za veřejný zájem a kasu. Reálně to totiž vypadá, že díky smlouvám, které podepsal bývalý primátor Jiří Kittner, může být Liberec o dalších 300 milionů chudší, což pro město, které se dosud nevzpamatovalo z dvacetiletého řádění místní ODSyner a jejích výhonků, může být opravdu smrtící.
Ten současný primátor, Jaroslav Zámečník, se nechal slyšet, že pokud takto soud rozhodne, bude Liberec chtít škodu po těch, co ji způsobili. Pokud svá slova myslí vážně, je potřeba mu v tom fandit a držet palce. Jenomže to nebude mít jednoduché, nejen proto, že je s místní ODS na městě i kraji v koalici nebo že byl sám po dvě desetiletí jejím členem.
Jiřímu Vařilovi a BusLine se za posledních deset let povedlo na městě i kraji vypěstovat neuvěřitelnou chobotnici, jejíž chapadla prorostly do všech politických stran, vyjma zmíněné Změny. A protože peníze jsou poutem z nejsilnějších, padaly kvůli této chobotnici i koalice.
Vzpomeňme na odvolání Zuzany Kocumové z pozice krajské radní a následný krach koalice se Změnou v roce 2014. Důvod byl jasný – Kocumová se vzepřela praktikám, které provázely veřejnou zakázku na kraji na míru ušitou BusLine. Hejtman Martin Půta byl v té době ještě s BusLine a Jiřím Vařilem jedna ruka, stejně jako jeho náměstek a stranický kolega Vladimír Mastník, který si nakonec vykoledoval i policejní obvinění. Poroučet se ale musela Kocumová, která na mafiánské praktiky kolem BusLine na kraji, nad nimiž se dnes nejslušnější a z korupce obžalovaný hejtman pohoršuje na Facebooku, ukazovala již před pěti lety.
V Liberci se zase v minulém volebním období utvořila opozičně –smluvní koalice z Batthyányho partičky kolem exANO , opozičních Starostů pro Liberecký kraj a ODS, která nemohla dopustit, aby Změna se Šedlbauerem udělal přítrž rozkrádání dopravního podniku a tím ohrozila tok peněz nejen k zákulisním postavám z BusLine, ale i k místním politikům i tradičnímu hokejově – fotbalovému mafiánskému prostředí. A to je pořád hlavou hada, respektive chobotnice.
Šedlbauer byl za svou pravdu o liberecké dopravní loupeži a snahu ji stopnout odvolán z vedení představenstva dopravního podniku a na jeho místo dosazen všehoschopný Batthyányho kamarádíček Pavel Šulc, který si pak od Vařila měl podle policie přijít na úplatcích zhruba na zhruba 1,5 milionu korun. „Pavla je potřeba podržet„, notují si v odposleších Vařil s Wejnarem a vědí proč…
Takové jsou politické poměry v Liberci. Kdo říká pravdu a snaží o prospěch města, tomu je nadáváno, že jen boří a ničí. O tom, jak vlastní zlodějiny hodit na Změnu, ostatně přemýšlel dle policie i sám Vařil. Po těch slušných a konstruktivních potom zůstávají ale stamilionové dluhy, policejní obvinění a ostuda daleko za hranice údolí mezi Ještědem a Jizerskými horami.
Nebude od věci dnes připomenout, kdo a jak za těch deset let jednal, mluvil, konal a hlasoval. Na našem webu to sice děláme celou dobu, ale opakování je matka moudrosti. Místní chobotnice dál žije a vráží svá chapadla všude, kde je to možné.