Nebývale velký prostor byl na zastupitelstvu věnován tématům ohledně ekologické krize, která doléhá nejen na Liberec. Dlouhá, ale konstruktivní diskuse se vedla kolem podchodu u arény, ale také se ukázalo, že současné vedení pořád umí přidělit dotaci – byť na dobrou věc, ale přeci jen pořád na základě kamarádských vztahů.
Poměrně dlouho se zastupitelé města zabývali ekologickými otázkami i tím, jak zlepšit stav klimatu, ale například i ovzduší ve městě. Podnětem bylo vystoupení občanů, respektive zástupkyň sdružení „Rodiče za klima“.
Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (SLK) férově přiznal zásluhy předchozímu vedení města, které Liberec přihlásilo do sdružení evropských měst, které usiluje o udržitelný rozvoj a ochranu klimatu. Zatímco podobných měst jsou v západní Evropě tisíce, v České republice je jich pouze jedenáct.
Jeho stranický náměstek a kolega Jiří Šolc zase připomněl, že město pokračuje v rozvoji sítě nabíjecích stanic pro elektromobily, která je stále v česku problém. Debata se samozřejmě vela na téma, co je pouze deklarativní a jaké mají být konkrétní kroky, jako je například podpora zeleně ve městě, která následně snižuje teplotu města i prašnost ovzduší.
Pravděpodobně nejdiskutovanějším bodem byl návrh vedení města vyčlenit částku 16,5 milionu na rekonstrukci podchodu u Arény v Doubské ulici, který by jinak udělala Správa silnic a železnic (SŽDC) ze svých prostředků. Za tyto nezvykle velké peníze ale slibuje městu, že podchod bude mít na šířku 5 metrů a bůh ví, co ještě.
To, jak jsme psali již v týdnu, těžce nese opozice, která vcelku pravdivě ukazuje, že jde o částku velikou, nenahlášenou a zejména na spoustě jiných míst města po čertech potřebnou. Diskuse byla dlouhá, vášnivá, vzpomínalo se na školní léta a paniku při průchodu zmíněným tunelem, ale diskutovalo se převážně věcně a výsledkem je stažení návrhu. Vedení města tak má za úkol se SŽDC konzultovat rozsah prací a varianty, které by mohly městské kase ušetřit. I vleklé diskuse mívají své dobré a rozumné konce…
Ale ne že by včerejší zastupitelstvo nemělo své peprné momenty. O první se postarali vládnoucí Starostové, kterým se podařilo prosadit dotaci ad hoc ve výši 2,4 milionu (každý rok 1,2 milionu po dobu dvou let) pro spolek Archa 13.
Ten chce v Ostašově rekultivovat místní pozemky na venkovní polyfunkční plochu zeleně s historickým, kulturním, vzdělávacím, branně-sportovním a relaxačním významem. Ředitelem Archy 13 je Petr Brestovanský, známý archeolog Severočeského muzea a nadšený propagátor historie našeho regionu. Potud dobrá zpráva.
Ale proč je to špatně? Dotace byla přidělena rovnou, „z ruky“, bez výběrového řízení, de facto jen na základě dobrého jména Petra Brestovanského a toho, že se zná s lidmi z aktuálně nejsilnější liberecké strany – Starostů. Za tu navíc opakovaně kandiduje do místních voleb.
Jak upozornil při své premiéře nováček zastupitelstva Jindřich Felcman ze Změny, tohle je prostě principiálně špatně. Jakkoliv může být záměr dobrý a jméno realizátora zárukou kvalitního naplnění projektu, statutární město není hospoda, kde se kamarádi dohadují, kdo komu, kolik a na co. Má svá regule, pravidla, postupy a odbory a ty nejde obcházet tím, že někdo někoho zná. Tohle by si vedení města mělo po čertech hlídat…
Ještě emotivnější byla debata kolem plánovaných oslav „30 let svobody“, kterými si Liberec připomene poslední tři desítky let od výročí Sametové revoluce. Dotaci 300 tisíc na tuto akci dostane díky hlasům koalice spolek G300, kde figuruje i někdejší náměstek primátora Jiřího Kittnera Tomáš Hasil z ODS.
To se nelíbilo opoziční Změně pro Liberec, která kritizovala nejen kontroverzní roli liberecké ODS i samotného Hasila v nejnovějších dějinách města, ale i to, že by celou expozici k výročí měli dělat lidé, kteří se chodu dějin městem sami účastnili a vytvářili je.
Situaci se snažil zachraňovat náměstek primátora Ivan Langr, druhdy protikorupční badatel a bijec chobotnice kolem místní ODS, když svou až dojemně květnatou krasomluvou ujišťoval přítomné o tom, jak zástupci místní ODS odvedou za městské dotace dobrou, profesionální a nestrannou práci. Vystudovaný učitel dějepisu pro 2. stupeň ZŠ Langr, který se tak rád označuje za historika, se ujal role garanta celé věci.
Korunu buranství ale celé diskuzi nasadil radní za ODS Petr Židek, který kritika tohoto bodu Josefa Šedlbauera nazval cucákem, který může být rád, že Sametová revoluce proběhla. Jenže to si trochu naběhl. Josef Šedlbauer ze Změny byl během Sametové revoluce ve vedení stávkového výboru Vysoké školy chemickotechnické v Praze , zatímco pan radní Židek možná tak stál na dveřích diskotéky Ďábelská Huť nebo taxikařil.
Až na tyhle výstřelky, které dokreslují, kdo všechno se dostane do politiky, ale včerejší zastupitelstvo docela šlo…:)
