Ve svém bilančním ohlednutí za rokem 2017 jsme samozřejmě nemohli zapomenout na zřejmě nejznámnější českou iniciativu, která sdružuje několik profesních organizací i regionálních aktivistů a která se snaží o nápravu věcí veřejných v naší zemi. Je jí Rekonstrukci státu a tentokrát jsme zpovídali muže ze její vedení, Josefa Karlického.

Jak hodnotíte právě končící rok? Byly v něm nějaké momenty, které vzhledem k Vaší práci stály za zaznamenání?

Tento rok byl v boji proti korupci klíčový. Na jaře se nám povedlo zamezit plošným výjimkám z Registru smluv. Na konci volebního období jsme pak vydali hodnocení toho, jak poslanci hlasovali pro 9 klíčových protikorupčních zákonů z dílny Rekonstrukce státu. Rozeslali jsme před volbami tyto informace do miliónu českých domácností. Letos poprvé navíc volby kontroloval Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. My jsme navíc spustili kampaň „Fér volby“ – díky ní mohli i dobrovolníci hlídat, jak kandidáti dodržují nová pravidla pro vedení volebních kampaní. Od 1. září byl také spuštěn veřejně přístupný Centrální registr oznámení, který nově shromažďuje majetková přiznání politiků a dalších veřejných funkcionářů, včetně vstupních oznámení o majetku.

Rekonstrukce státu je u nás známá iniciativa, která sdružuje několik organizací. Přes to, že korupce není tak žhavým tématem jako například před pěti lety, pořád hýbe společností, což bylo vidět i na letošních volbách. Změnilo se její vnímání u české společnosti?

Vnímání samotné korupce se příliš nemění. Dokazují to i data z posledního Eurobarometru, podle kterých si 84 % Čechů myslí, že korupce je u nás velmi rozšířená a jen 20 % lidí věří, že vládní snahy bojovat s korupcí jsou efektivní. Zcela zásadně se ale mění metody protikorupčního boje. Mění se totiž samotné formy prorůstání veřejné a soukromé sféry a my na to musíme rychle reagovat.

Ještě se vraťme k těm letošním volbám, přeci jen dost zamíchaly kartami na politické scéně a de facto zvítězily strany, kterým se říká protestní. Bude to mít na boj s korupcí nějaký vliv nebo je to jen tématem pro politickou sebeprezentaci?

 Proti korupci se vyslovuje spousta politiků napříč politickými stranami. Každý má ale možná trochu jinou představu o tom, jak konkrétně má boj s korupcí vypadat. A je stále hlavně na občanech, aby pohlídali kroky politiků, žádali účinné změny zákonů, a nespokojili se jen s neurčitými předvolební sliby. Nové subjekty ve Sněmovně se vyslovují k této tématice různě. Každopádně jsme připraveni jednat o podpoře opatření z naší agendy se všemi zástupci parlamentních stran.

Ať bude vláda ustanovená jakákoliv, jaké by měla mít priority co se potírání korupce a klientelismu týče?

Odpovědná vláda by měla zprůhlednit veřejné zakázky malého rozsahu, rozšířit kontrolu NKÚ i na kraje a obce a státní firmy, a odkrýt skutečné majitele firem, které žádají o státní dotace a veřejné zakázky. Současně by měla vláda odolat svodům moci a snažit se zachovat nezávislost veřejnoprávních médií, posílit možnost občana efektivně získávat informace od úřadů a zajistit nezávislost Nejvyššího státního zastupitelství na vládě.

Nevnímáte jako problém, že stále více vlivných podnikatelů vstupuje do politiky? Druhý nejbohatší Čech je už jmenován premiérem. Nebo je to naopak dobře, že mohou říci, že hrají s otevřenými kartami?

Bohatí a vlivní lidé vždy vstupovali do politiky, to ještě samo o sobě nic neznamená pro kvalitu správy věcí veřejných. Důležité ale je, aby konkrétní lidé neměli střet zájmů a aby nikdo nekoncentroval ve svých rukou neomezenou moc. Musíme o to důsledněji sledovat, jestli tito politici neporušují pravidla hry nebo je neohýbají tak, jak se to hodí zájmům jejich byznysu, nikoliv zájmům občanů.

S obměnou politické reprezentace přichází i útok na nevládní sektor, přitom na boj s korupcí se již dlouhé roky v Čechách nedávají téměř žádné peníze (tři miliony korun ročně pro několik organizací, které o ně žádají). Neobáváte se tohoto trendu?

 Rekonstrukce státu nečerpá žádné peníze ze státních dotací. Využíváme především peníze darované od našich příznivců, případně granty ze zahraničí. Přesto ale vnímáme snahu omezit financování neziskových organizací jako varovný signál. Doprovází ho totiž řada slovních útoků některých politiků, kteří se snaží vnutit lidem pocit, že neziskové organizace „vysávají státní rozpočty a rozvrací nám republiku“. Ve skutečnosti jsou neziskové organizace nedílnou součástí občanské společnosti a nejvíc se proti nim zpravidla vymezují ti, kterým vadí lidská svoboda a schopnost organizovat se v boji za dobrou věc.

Děkujeme za rozhovor