Už dlouho jsem nic nenapsal a už vůbec ne na téma „Korytář“. Ale vývoj politiky v Liberci posledních týdnů mě k tomu donutil. Korytář je skutečně zajímavý fenomén liberecké politiky posledních let. Nemusíte ho mít rádi, můžete ho přímo nesnášet, ale to, že je významným hráčem na místní politické scéně, nepopře asi nikdo. A stále dokazuje, že si před svými soupeři udržuje náskok a umí nastolit téma, které sám uzná za vhodné.

Dokázal to před pár dny svým rozhovorem s Danielou Drtinovou, kde otevřel téma jeho osobních problémů s depresemi. Ač se jednalo o ryze osobní a do jisté míry i odvážnou výpověď, má celá záležitost ještě další rovinu – politickou. Mediálně se Janu Korytářovi povedl slušný zásah a podle reakcí se zdá, že mu opět tento riskantní podnik celkem vyšel.

V médiích se někteří diskutující přou o to, zda šlo o otevřené a upřímné vyznání hodné obdivu nebo chladný politický předvolební kalkul hodný opovržení. Osobně si myslím, že šlo o obě věci. V tom tkví Korytářova výhoda, že umí tyto dvě polohy spojit uvěřitelným a přijatelným způsobem.  Jeho slova jsou s největší pravděpodobností myšlena upřímně, ovšem na druhou stranu si tento rozhovor jistě pečlivě a pragmaticky naplánoval a promyslel, aby jeho dopad byl co největší.  Sám to v rozhovoru s Drtinovou nakonec i přiznává.

I jeho další nápad s bydlením v Žitavě evidentně novináře zaujal a Korytářovi umožnil prezentovat sebe a své názory v širokém mediálním spektru. Jediný, kdo se zmohl alespoň na nějakou kritickou reakci, byli liberečtí Starostové, ale ani Jiří Šolc ani Květa Vinklátová nezvolili příliš účinnou taktiku.

Korytář to s médii zdá se umí.  Možná je to i jeho taktikou, s novináři nebojovat a i negativní články o své osobě brát jako realitu a na novináře neútočit. Zde strategii asi měnit nebude.  V čem si ale myslím, že se strategie Jana Korytáře a Změny měnit začíná?

Kdo pozoruje libereckou politiku, zná už možná, stejně jako já, odpověď. Korytář i někteří jeho kolegové začali již před delší dobou ubírat na kritice a útočnosti a snaží se mnohem více spolupracovat. Změnaři se asi poučili ze situace, kdy přes vítězství ve volbách skončili opět málem v opozici. Možná se takto pokouší rozšířit i svou voličskou základnu a získat nové spojence. Role ve vedení města a nutnost spolupracovat s koaličním partnerem je zkrátka něco zcela jiného, než být v pozici opozičních ostrostřelců.

Pro část voličů Změny to ale může být obrat až nepříjemně nečekaný, vzbuzující mnoho otazníků. Určitě se najde nemálo těch, kteří by si přáli razantnější působení Změny, vítěze voleb. Nesmiřitelná politika by ale vedla dříve či později jen k rozpadu další koalice. Pokud si to lidé ze Změny uvědomili, mají šanci, že se na liberecké politické scéně udrží i po dalších volbách. Osobně tipuji, že v roce 2018 zasednou v libereckém zastupitelstvu již pouze Změna, ANO, SLK a ČSSD a menší strany vypadnou ze hry. ODS i KSČ nezachrání ani Červinka ani Skřivánková, o Františku Gáborovi z TOP 09 raději ani nemluvit.

Moc nechápu u SLK i ČSSD jednu věc – jejich politikům nevadí otevřeně spolupracovat s tiskovým orgánem S-Group, občasníkem Inventura, který vyrábějí PR pracovníci této firmy a který soustavně útočí zejména na Korytáře a Kocumovou. Jako by jim nedocházelo, že tím Změně ani Korytářovi neuškodí, ale ti naopak tento fakt proti nim využijí v předvolební kampani.

Intenzivnější osobní útoky proti Změně v poslední době budou pravděpodobně důvodem, proč je letos tolik tajemna okolo kandidátky Změny do krajských voleb. Tipuji, že se na ní objeví i zcela nové tváře a druhá strana má dostat co nejmenší prostor pro shánění kompromitujících materiálů.

Ještě je tu ale jedna věc, o které se moc nemluví. Senátní volby.  Korytář od počátku tvrdí, že se do boje o senátní křeslo nechystá, ale zároveň si nechává i otevřená zadní vrátka. Jeho zvýšená mediální aktivita může znamenat začátek senátní kampaně, ale také třeba jen to, že chce získat více preferenčních hlasů, než jednička Změny v krajských volbách Zuzana Kocumová. Ta mu to co do preferenčních hlasů „natřela“ v posledních městských volbách a byť spolu oficiálně táhnou za jeden provaz, nelze si nepovšimnout, že to občas mezi nimi zaskřípe. Že by se Korytář přeci jen chystal na hejtmanské křeslo, když je na radnici přes vítězství ve volbách až mužem číslo dvě?

Třetím vysvětlením je, že se již nyní připravuje na příští komunální volby, ale mít dva roky intenzivní mediální kampaň by bylo dost náročné.  Jinou logiku jeho současné mediální aktivity nedávají.

Jan Korytář a Změna budou v těchto krajských volbách a možná senátních hrát o hodně.  Aby Změna potvrdila svou dominantní pozici v Liberci a významnou pozici v kraji, bude muset získat více než 17% v minulých volbách a to bude v nové konkurenci ANO hodně těžké. Na výsledek okolo 20% mohou přitom pomýšlet celkem čtyři strany – Starostové, Změna, KSČM a nově ANO. Sestavování příští krajské koalice může být celkem napínavou záležitostí.

Matěj Medek, nezávislý politolog