V liberecko-jabloneckém dopravním podniku byl vypracován audit a jeho závěry dávají tušit to, o čem se mluví potichu či více méně hlasitěji již několik let. Že je liberecký a (a menšinově jablonecký) dopravní podnik ve smrtelném objetí smluv s firmou Busline, a že kdo je na tom bit jsou především veřejné finance. Vše si vyžádalo hlasitou reakci, jejíž úroveň, hysterie i místa, odkud se nejvíce křičí, dávají tušit, kdo se výsledků auditu nejvíce bojí.
Všechno začalo sloučením libereckého dopravního podniku s jabloneckým. Přitom Jablonec nad Nisou vložil do společné firmy pouze pozemky pod tramvajou tratí a jeho podíl v Dopravním podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ) je méně než jedno procento. Pro město Liberec, vlastnící více než 99% podniku, měla ale tato fúze zásadní dopady.
Zadní vrátka pro Busline
Do Liberce se tak zadními vrátky dostala společnost Busline, která vznikla sloučením privatizovaných ČSAD Jablonec nad Nisou a ČSAD Semily. Podle smlouvy podepsané v prosinci 2009 tehdejším primátorem a předsedou představenstva Jiřím Kittnerem (ODS) převzala nově vzniklá společnost DPMLJ jablonecké závazky – tedy, že dopravní obslužnost bude ze 100% v Jablonci provozovat ČSAD Jablonec nad Nisou (později Busline) a v samotném Liberci získá zhruba 40% tras autobusů. A to vše bez výběrového řízení, za ceny, které si Busline prostě nadiktuje.
Tato situace nemá obdoby v žádném srovnatelném městě v celé České republice. Jen za minulý rok zaplatilo město společnosti Busline zhruba 150 milionů korun na základě ztráty za kilometr, kterou ovšem než dopravní podnik ani město nijak možnost kontrolovat protože to Busline neumožňuje. Kritici této smlouvy ukazují na to, že město přeplácí více jak deset korun na kilometr, což je rozdíl, který seúčtuje soukromé firmě na jedné straně a na straně druhé DPMLJ, tedy kase města Liberec.
Vedle podezřelých smluv byl bez výběrového řízení jmenován ředitelem dopravního podniku do té doby člen vedení Busline, Miloš Wejnar, který má těsné styky s čelní postavou společnosti Busline, Jiřím Vařilem. V dopravním podniku poté proběhlo několik na výsost podivných výběrových řízení – jako například na dodávku nafty. Tu vyhrála firma narychlo založená švagrem Jiřího Vařila, registrovaná v Karibiku s cenou dokonce vyšší než byla ta maloobchodní (po kritice se o pár haléřů snížila). Naftu ovšem, jak dokázala naše redakce, nakonec dodával reálně právě Busline.
Klientelistická síť mezi podnikateli i politiky
Společnost Busline rozhodila sítě mezi politiky. Jak naše redakce upozornila již před dvěma lety, Buslinu se podařilo skrze osobní vazby, zaměstnávání politiků i místa ve svých orgánech dosáhnout pevných vazeb na většinu stran v Libereckém kraji i v Liberci. Vazby a styky na Busline prokazatelně měly a mají ČSSD, ODS, KSČM i Starostové pro Liberecký kraj. Podrobnější článek o Busline a jednotlivých politicích naleznete ZDE.
Byznys Busline je v Liberci a Jablonci zaštítěn i zdejším politicko-podnikatelským syndikátem. Busline patří mezi klíčové sponzory hokejového klubu Bílí tygři Liberec, který patří zdejší známé firmě Syner a jabloneckého fotbalového týmu Miroslava Pelty. Pelta je pak předseda dozorčí rady DPMLJ a je tak v jasném střetu zájmů. Členem dozočí rady je i Jiří Kittner, jehož vazby na společnost Syner jsou veřejně známé.
Dehonestační kampaň na plné obrátky
A právě z prostředí Syneru se v posledních dnech line dehonestační kampaň vůči místopředsedovi představenstva DPMLJ Josefu Šedlbauerovi, který je dlouhodobým kritikem provázání Busline a DPMLJ. Jejím autorem je především PR pracovník Syneru a dnes i Starostů pro Liberecký kraj (je placen skrze poslanecké odměny starostenského poslance Václava Horáčka, předtím pracoval pro Jiřího Kittnera) Zdeněk Soudný. PR pracovník Soudný pravidelně používá prokazetlné lži a manipulace, dokonce i celá redakce se za podobný styl práce musela dle nařízení soudu v minulosti omlouvat a platit pokutu a v minulosti dokonce pracoval jako PR zaměstanec společnosti Busline.
Důvodem placené dehonestační kamapně je audit, který Šedlbauer dlouhodobě prosazoval a jehož výsledky by měly být zveřejněny v následujících dnech. Ohroženo tak může být fungující soukolí, na kterém na městské kase nemálo vydělávají společnost Busline a potažmo i majitelé sportovních klubů, hlavní postavy zdejšího syndikátu jako Miroslav Pelta a majitelé Syneru.
Navíc míra agresivity až vulgarity, se kterou je v zejména osobní rovině kampaň vedena, dává tušit, že v podnikatelsko-politickém zákulisí panují skutečné obavy.
Půjde o mnohé
Podivný je postoj i politického nováčka, hnutí ANO. Zatímco v Jablonci nad Nisou jeho čelní představitelé jsou s Miroslavem Peltou zadobře – přední postava jabloneckého ANO Milan Kouřil létá s Miroslavem Peltou na jím placené VIP zájezdy, v Liberci je ANO v koalici se Změnou pro Liberec, která dlouhodobě pranýřuje systém kooperace Busline a DPMLJ jako netransparentní a pro město nevýhodný.
V těchto dnech může mezi ANO a Změnou vykrystalizovat roztržka (jistě silně podporovaná opozicí i zdejším syndikátem) kvůli zveřejnění otevřeného dopisu zaměstnancům DPMLJ, který jim zaslali předseda a místopředseda představenstva Martin Čulík (ANO) a Josef Šedlbauer (Změna) a gesční náměstek primátora Tomáš Kysela (ANO).
Po intervenci jabloneckého primátora Petra Beitla (ODS), který je znám svou loajalitou vůči Miroslavu Peltovi, se liberecké ANO rozhořčeně pozastavuje nad zveřejnění otevřeného (!) dopisu ze strany Josefa Šedlbauera. Ten se brání, že zveřejnění otevřeného dopisu bylo dojednáno, pouze nepotřeboval za nutné chtít po svých kolezích písemné vyjádření.
Situace kolem dopravního podniku, podezřelých sluv s Busline, uzavřených bez výběrového řízení a celého systému doplácení na outsourcing autobusové dopravy bude ještě hodně zajímavá. Zásadní roli bude mít zveřejnění auditu, ke kterému má dojít za několik dní.
