O mateřských a základních školách se diskutovalo na půdě liberecké radnice. Svoji vizi zde návštěvníkům, převážně rodičům a učitelům, představil náměstek pro školství Ivan Langr (Změna). Největším problémem je nedostatečná kapacita městských mateřských školech, která movitější rodiče nutí děti dávat do podstatně dražších soukromých. Kdo na to nemá, má smůlu. U základních škol se rodičům i učitelům nelíbí takzvaná spádovost.
„Dát tříleté dítě do školky v Liberci je naprosto nemožné,“ uvedla v diskuzi konající se v zasedací místnosti radnice jedna z maminek. „Sledují situaci už tři roky. Za půl roku bych měla jít do práce. Pokud to vyjde, budu si moci dovolit dát dítě do školky soukromé. Ale je možné, že moje místo zruší a pak to nepůjde,“ konstatovala.
Problém s nedostatkem míst ve školkách je v Liberci už řadu let, ale podle statistiků by se měl v nejbližších letech zlepšovat. „V Liberci je 31 mateřských školek, které pojme 3022 dětí. Pro zápisy na rok 2015, které budou letos v jednotném termínu 31. března, je volných 935 míst,“ informoval Langr. Přičemž dětí starších tří let je v Liberci k 31. 8. 2015 3144, chybí tedy 122 míst. K dispozici jsou ale i školky soukromé, kterých je ve městě 25 a nabízí 650 míst.
Pro letošní rok má Liberec jednotná kritéria zápisu. „Prvním kritériem je předškolák. Dítě, které další rok nastupuje do základní školy, má automatický nárok na přijetí do mateřské školy. Druhým trvalé bydliště v Liberci a věk tří let k 31. 8. 2015, plus sourozenec v dané školce. Třetím trvalé bydliště v Liberci,“ uvedl Langr. Teprve poté přicházejí v úvahu mimoliberecké děti či děti mladší tří let. „Podstatné je, že dítě aby mělo šankci na přijetí do mateřské školky, musí absolvovat zápis,“ zdůraznil náměstek.
V nejbližších letech teoreticky na základě současných dat by měl Liberec všechny své děti umístit do městských mateřských škol. Protože dětí 3 plus by mělo být méně, než je kapacita 3022. V roce 2016 2965, o rok později 2858, v roce 2018 2727. I proto je v plánech města do budoucna zřídit i dvě či tři třídy, kde by byly děti mladší tří let.
Základních škol je v Liberci 23, do 20 se provádí zápisy. „Podle dostupných čísel by měly liberecké základní školy k 1. 9. 2015 pojmout veškerý prognozóvaný počet školáků, stejně jako v následujících letech,“ upozornil Langr. Zápisy do základních škol proběhly letos 22. ledna. „V tuto chvíli je zapsaných 1627 dětí, reálný odhad je, že nastoupí 1243 dětí, což je o 80 více než před rokem,“ vyčíslil náměstek.
Podstatné podle Langra je, že všechny spádové děti našly místo ve svých spádových školách. „Což je rozdíl oproti jiným městům, kde musí spádové děti vybírat losováním,“ ozřejmil. Naopak, kde liberecké spádově děti školu zcela nezaplnily, mohli sem přijmout i děti neliberecké.
Dne 18. 12. 2014 přijalo město spádovou vyhlášku. „Neboli rozdělili jsme město Liberec na jednotlivé spády. Ke každému spádu přináleží jedna škola,“ upozornil. Důležité je zdůraznit, že spádová vyhláška je povinná ze zákona. Jediným kritériem spádovosti je trvalá adresa dítěte. „Spádová vyhláška je účelná, ale také účelová. Tím, že si hrajeme se spádovými obvody, účelně zmenšujeme či zvětšujeme jednotlivé spádové obvody, abychom nepřesáhli danou kapacitu školy,“ vysvětlil Langr. Někde tím je hranice spádů v jedné ulici a rozděluje dva domy vedle sebe, dokonce se může stát, že v jiném spádu budou dva různé vchody jedné budovy.
Neblahým jevem souvisejícím se spádovosti je takzvaná spádová turistika. „Nebojím se ji nazvat výhodným byznysem,“ sdělil Langr. Rodiče, kteří mají zájem umístit dítě do nějaké vybrané školy, v Liberci jde hlavně o školu Husovu a Lesní, přehlašují jim před zápisy trvalé bydliště do spádových oblastí těchto škol.
„Předplácejí si místa u těch, kteří jsou ochotni jim vyhovět,“ domníval se Langr, který se na tuto záležitost ptal i ombudsmanky. „V tuto chvíli není podle jejích slov žádné zákonné řešení této věci, samosprávy nemají nástroj jak čelit spádové turistice. Jedině debatou s občany a vysvětlováním rodičům, že všechny školy na území města jsou kvalitní,“ objasnil.
Není možné, aby měly všechny školy stejnou úroveň
O což se Ivan Langr snaží. „Myslím si, že v Liberci nejsou školy, které jsou kvalitativně rozdílné,“ řekl. Mnozí si myslí opak. Svědčila o tom i diskuze. „Přeci není možné, aby všechny školy měly stejnou úroveň. Vidím to i na školkách, kde jsou mezi nimi velké rozdíly,“ uvedl jeden z rodičů, který prozradil, že je profesí učitel. Upozorňoval i na specializované školy. „Máme školy zaměřené sportovně, nebo hudební ZŠ Jabloňová. Děti, které mají talent, se kvůli spádové vyhlášce na tuto školu nedostanou. Naopak děti, které na dané zaměření talent nemají, se na školu dostanou,“ vypozoroval.
Langrovi v tuto chvíli přispěchal s argumenty na pomoc kolega zastupitel, i když opoziční, rovněž pedagog Jan Berki (SLK). „Myslím, že zaměření škol je záležitost poměrně historická. Toto zaměření dnes probíhá už jen pomocí disponibilních hodin, a ty se ještě zmenšily poslední úpravou v roce 2012 s platností od 1. září 2013. Kdy se přidal druhý cizí jazyk a sebraly se dvě disponibilní hodiny. Což je jediná možnost škol, jak se specializovat. Takže rozdíly mezi libereckými školami jsou, ale už spíše historické,“ konstatoval.
Ale lidé, kteří se na akci dostavili, si to příliš nemysleli. Učitelka jazyků upozornila, že třeba na škole Husova se učí druhý cizí jazyk už od šesté třídy, jinde až od sedmé a méně hodin. Navrhovala, aby školy s nějakým zaměřením vyčlenily alespoň jednu třídu ne na základě spádovosti, ale talentu. Tak je to podle ní v Praze. Podle přítomných pracovníků školského odboru je za tuto praxi Praha kritizovaná a v Liberci se o ní neuvažuje. „Důležité je položit si otázku. Chceme, aby byly základní školy výběrové. Nebo chceme aby děti dostaly zhruba podobné vzdělání a stály na stejné startovací čáře,“ filozoficky odpověděl Langr.
Příliš ji však nepřesvědčil. Po skončení debaty konstatovala. „Tvrdím, že u nás se talentované děti nemohou rozvíjet. Obávám se, že mohou zakrnět,“ zmínila.
Další Liberečanka kritizovala spádovost. „Mám jedno dítě na Husovce. Druhé má jít kvůli spádovosti do Františkova. Omlouvám se za tvrdý výraz, ale do ghetta dítě nedám. Mám tam kamarádku a vím, že v každé třídě je několik romských dětí,“ sdělila. Vedení města čeká ještě hodně vysvětlování a přesvědčování, že všechny liberecké školy jsou na stejné úrovni. Možná je to úkol prakticky nemožný. Jak však konstatovala kuloárně jedna z přítomných, tak jednoznačné to není. „Měla jsem dceru na jedné z takzvaných výběrových škol. A v osmičce tam polovina její třídy kouřila marihuanu.“
