Nesouhlasíme s výroky tiskové mluvčí radnice Zuzany Minstrové ohledně skartace důležitých dokumentů na liberecké radnici a uvádíme tato tvrzení na pravou míru.

Tisková mluvčí města : ,,žádné dokumenty nezmizely a ani nebyly záměrně ničeny“

Toto tvrzení je nepravdivé. O skartaci jsme se dozvěděli, když nám město odmítlo vydat znalecké posudky ke směně pozemků pod připravovaným bytovým domem na Papírovém náměstí s tím, že tyto dokumenty byly skartovány a spáleny. Následně nám byl předložen doklad o přijetí dokumentů ve spalovně, takže ke zmizení dokumentů prokazatelně došlo. Dokumenty z radnice nezmizely prvně. Již v minulosti zmizely dokumenty související s výstavbou OC Plaza, nebo třeba s přípravou MS 2009 v klasickém lyžování. Neexistence originálních dokumentů na radnici komplikuje postup města v soudních sporech s věřiteli.

Tisková mluvčí města: ,,do spalovny šly pouze písemnosti nijak důležité a potřebné“

Přinášíme jmenný seznam podle tiskové mluvčí ,,nedůležitých písemností“: znalecké posudky k prodeji nemovitostí z let 1995 – 2009, podklady k Viladomům Masarykova, k Centru vzdělanosti Libereckého kraje, k Průmyslové zóně Jih, dokumenty spojené s výstavbou supermarketů OBI, Globus, dostavba Papírového náměstí, dostavba Sokolovského náměstí, dostavba ul. 1. Máje, díra Perštýn, Sportovní areál Ještěd 2004-2009, Tipsport aréna 2000-2003

Tisková mluvčí města: ,,podle zákona musejí být dokumenty po určité době skartovány.“

Není to pravda, zákon dělí dokumenty do tří typů: ke skartaci (S), k trvalému uchování k archivu (A) a k posouzení jejich hodnoty po určité době výběrově (V). Není tedy pravda, že by dokumenty musely být po určité době povinně skartovány, jak se snaží tisková mluvčí naznačit. Zatřídění dokumentů je do značné míry záležitostí interních pravidel úřadu a je vtěleno do skartačního řádu. Je tedy v mnoha případech rozhodnutím radnice, co se bude skartovat a co ne.

Tisková mluvčí: „skartace probíhá za dohledu kontrolorů okresního archivu, kteří dopředu procházejí jednotlivé dokumenty a sami řeknou, co může město skartovat a naopak které dokumenty si vezme a uloží okresní archív.“

To platí především u dokumentů označených písmenem V, tzv. výběr po určité době dané skartačním řádem. Označení dokumentů dle skupin A-V-S je v pravomoci jednotlivých úředníků na odborech. Archiváři z podstaty věci posuzují historickou hodnotu dokumentů, nikoliv hodnotu pro město z hlediska soudních sporů, vymáhání škod apod. Odvolávat se na pracovníky archivu ze strany města je čirý alibismus.

Tisková mluvčí města:,,o znalecké posudky pracovníci archivu nestáli.“

Město o ně ale stát mělo, to není věc pracovníků archivu, ale města. Tento argument navíc nijak neřeší problém, že znalecké posudky byly v rozporu se skartačním řádem vůbec určeny  ke skartaci.. Tyto posudky nikdy neměly opustit zdi radnice a měly by být stále k dispozici.

Tisková mluvčí města: ,,všechny dokumenty, které se týkají nerealizovaných projektů, kam patří i seznam uváděný Změnou, jsou uloženy v okresním archivu.“

Toto je čistá lež, protože skartační protokol likvidaci minimálně části dokumentů k těmto projektům dokládá.  Skartační dokumenty jsou přístupné na webu města:
https://nasliberec.cz/wp-content/uploads/2014/07/2014_38_info_106_99_priloha.pdf (seznam skartovaných materiálů odboru strategie a rozvojové koncepce je na konci odkazovaného dokumentu).